Mrtvá a živá

Můj asi třetí Hitchcockův film po jeho dvou velkých legendách Psycho a Ptáci. A hned jsem poznal, co mi na něm bude nejvíce vadit. Zadní projekce! To, že je ve snímcích 40. až nějakých 70. let jízda autem natočena výhradně před stěnou, i přesto, že se každou chvíli objeví střih na auto z pohledu třetí osoby (z venku), které je ve skutečném prostředí (prostě normálně na silnici), takže ven s autem stejně štáb šel, jsem si už zvykl. V Rebecce mě však dostala jedna pasáž, kdy jde tuším hlavní pár lesem, lesem! A i tam si Hitchcock vypomohl tím humusem, i s obligátním nepřirozeným zrychlením pozadí na stěně. Nechápu. Jinak byla první hodina neskutečně špatná. Pak se však, k mému neskonalému překvapení, něco začlo dít a to něco mě naprosto přikovalo k pohovce, nebýt mého dědy, který mě vyhodil za účelem sledování Sportky a já tak musil jít na poslední minuty sledovat do sklepa nepříjemně zrnitou obrazovku. Ani jsem nečekal, jak mě tato skutečnost naštve. Rozřešení sice nebylo nic moc, ale ta závěrečná třičtvrtě hodinka byla skutečně báječná. (30.07.2006)

Tento snímek je od ostatních Hitchcockových filmů velmi znatelně odlišný a až do konce líbánek je i krajně nezajímavý. Naštěstí se děj celkem příjemně a nepříliš očekávaně vyvíjí a s narůstající stopáží se stává více a více zajímavý. Ústřední herecké duo je poměrně sympatické. Z každého záběru je brutálně cítit filmový ateliér, což jinak pěknému prostředí sráží na kráse. Taktéž by neuškodila ještě o malinko temnější atmosféra. Lepší tři kousky. (04.09.2017)

Jeden z veľmi mála prípadov, kde sa stretávam s tým, že film je lepší ako kniha. Lepšie spracovaný, lepšie mu človek pochopí. Príjemným prekvapením bol aj Laurence Olivier, čiže všetko dokopy to dáva peknú spleť niečoho pekne starého a takéto filmy sú raz za čas(u mňa už aj častejšie) vynikajúcim uvoľnením. (14.03.2011)

Osudové setkání, osudová láska, osudová změna v životě. Láska ruku v ruce se zklamáním, které logicky musí nastat. když mladá chudá dívka nahradí v honosném sídle zesnulou manželku místního bohatého majitele. Ve své podstatě se jedná o velmi jednoduchý příběh, který je vyprávěn místy rozvlekle a spíše jako červená knihovna. Jenže Alfred Hitchcock by asi obyčejnou červenou knihovnu netočil, takže tady máme velmi rozlehlé temným chladem dýchající sídlo v lesích u moře, a cosi tajemného, co nutí hlavního hrdinu k náladovosti. A právě vizuální stránka je zde bohužel tím, co výrazně přebíjí děj. A to asi není úplně ideální. Ale rozhodně stálo za to se s filmem potkat. [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)

Další z filmů, který potvrzuje, že Alfred Hitchcock měl veliký smysl pro romantiku a proto ji vměstnal prakticky do každého svého snímku, které se jinak honosí nálepkami horor, thriller, mysteriózní, atp. Mrtvá a živá je zdařilým počinem, kterému nechybí tajemná atmosféra ohledně úmrtí paní de Winter, ale také pořádná dávka romantiky, jež se vlastně prolíná napříč celou délkou snímku. Ke konci film zabředává více do thrillerové a kriminální tematiky, což příběh značně okoření. Přestože v některých pasážích se můj dojem pohyboval mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, s blížícím se koncem se vyšvihl až na plný počet. (19.05.2015)