Závrať

UPOZORNENIE: Komentár obsahuje spoilery. Vertigo, to je filmová vášeň. Vertigo, to je tok rieky času a priestoru. Vertigo, to je jeden veľký klam, sprevádzaný množstvom malých - od optických ilúzií po veľké machinácie vo vnútri nie tak celkom uzavretého univerza príbehu. Vertigo, to je majstrovská hra s žánrami, motívmi, zvratmi, líniami a v neposlednej rade divákom. Čo je ale v skutočnosti Vertigo, na to musí prísť každý sám. Vyzývavá Kim Novak, zmätený a vydesený James Stewart a jeho drobný "problém", prostredie nezastaviteľne sa rozrastajúceho San Francisca, mrazivá Hermannova hudba a bohatá, ostentatívna vizuálna stránka (tentoraz Technicolor zabodoval, vo farbe vyniknú o to viac všetky kompozície, šibalské hrátky s kamerou, hypnotické scény, prepady, ilúzia závrate, pohľady z auta a zadná projekcia, farebné filtre a práca so svetlom ako nijako inak), napätie a mystérium, to všetko sú len veľké výstavné billboardy, ktoré majú za úlohu odviesť pozornosť diváka. Rovnako tak fakt, že film obsahuje v druhej polovici presne 4 scény, ktoré by mohli byť úplným a absolútnym záverom - lenže nie sú a príbeh pokračuje. Zostáva len na nás, na čo dám dôraz a ako si celé dianie na plátne vysvetlíme. Je to tak, ako sme to videli na plátne? Je celá dohra len výplodom Fergusona, uväzneného medzi stenami blázinca? Existovala "druhá žena"? A existovala vôbec prvá žena, alebo to bolo celé len následkom znovu prebudeného strachu z výšok v úvode filmu? A potom si začnete uvedomovať drobné detaily: ako to, že Ferguson videl Madeleine v okne starého domu, a keď vošiel dnu, už tam nebola? Ako to, že si nikto v španielskej dedine nevšimol "druhej Madeleine" a manžela? Jedno možné vysvetlenie sú peniaze - lenže tie nevyriešia všetko, a otázok je stále viac. Zoznámte sa - Alfred Hitchcock, Lynch pred Lynchom. A záhada, ktorá sa možno nikdy nestala. 100% (18.07.2014)

Můj první Hitchcock, vybral jsem si asi toho nejméně nervy drásajícího. Ovšem mrazivá atmosféra tomu ale vůbec nechybí. (11.09.2016)

Příběh jakš takš, ale ty dvě hodiny trvaly snad tisíc let. Tady jsem při projíždění starých fláků šlápl do hovna... (22.06.2013)

Duchařský horor? Noirová detektivka? Mysteriózní thriller? Všechno... a přitom nic z toho. Hlavně ale intenzivní drama které, i přes až příliš pomalou první polovinu, dokáže v některých momentech zastavit dech spolehlivěji než ta nejsilnější závrať. 9/10 (08.01.2008)

Komplexné, vyvážené, dokonalé, majstrovské dielo, ktoré ma nadchlo hneď v niekoľkých rovinách. V prvom rade hlavne je to samotná inteligencia snímku. Hitchcock tu dokonale udržuje napätie v divákovi a len pomaly mu odhaľuje pravdu, pričom tak vyvoláva hlad po odpovediach, čím viac záhad a tajomných detailov si tu divák všimne, tým je ten pocit intenzívnejší. V druhom rade je to samotná postava Fergusona, ktorého hrá vynikajúci James Stewart a úžasná atmosféra starého San Francisca. Svojej postave dokázal vdýchnuť tak výrazný charakter, že si ma ako diváka omotal okolo prsta a mne nezostalo nič iné iba sledovať jeho ďalšie konanie a nedočkavo čakať na koniec, ako celá zápletka vyvrcholí. Ako inak, záver je hodný majstra. Videné v rámci Season Tour (04.08.2015)

Krimi thriller vyrůstající z podhoubí osudové lásky a šmrncnutý mysterióznem/symbolismem aneb další variace typického hitchcockovského milostného trojúhelníku, tentokráte však velmi chytrým a klamajícím tělem. Opět geniální mizanscéna podpořená šibalskou kamerou, drásající hudbou a soustředěným Stewartem. I tak se vrcholové scény střetávají s těmi tlumícími, vytáhnuvší celkové napětí = střídání žánrů v celkovém důsledku nevadí, ale při některých momentech solidně ruší. Chápu, proč se Vertigo stalo tak slavné, ale od Hitche mám radši jiné kousky. Scénář má ovšem každopádně jeden z nejlibovějších, protože zaznamenat 2-3 konce a nečekat nic dál, to chce umění. [Přesná stopáž: 124 min] (09.03.2009)

Retro atmosféra zvyčajne obostiera staré filmy milosrdným rúškom hviezdneho prachu, cez ktoré všetko vyzerá akosi ináč, lepšie. Vertigo však zďaleka nie je fascinujúce len kvôli púhemu faktu, že pochádza z čias, kedy muži nosili klobúky a filmové skvosty sa nepremietali vo filmových kluboch ale kedykoľvek kdekoľvek. Relatívnosť ľudského úspechu a nemožnosť polapenia objektu túžby nikdy (snáď s výnimkou Smrti v Benátkach) neboli nakrútené magickejšie. Myslím však, že tak sľubne rozohranej magickej hlbočine by pristala prinajmenšom rovnako magická posledná polhodinka - extrémne racionálna, dokonca mierne prekombinovaná pointa mi do celej tejto úchvatnej závrate vniesla skôr rušivý prvok a definitívne potvrdila, že Psycho stojí v Hitchcockovej filmografii najvyššie (a že San Francisco je z filmového hľadiska pravdepodobne najfotogenickejším mestom na svete). Mám sto chutí urobiť remake Vertiga s celkom iným rozuzlením, s Gwyneth Paltrow (kvôli fantomatickej subtílnosti jej vzhľadu) a Danielom Day-Lewisom (ktorý má s pozorovaním onoho objektu túžby svoje filmové skúsenosti). (31.12.2004)

Nemohu se ubránit lehkému dojmu, že se mi tento film na druhé zhlédnutí líbil o chloupeček méně než poprvé. Děj mi přece jenom přišel příliš vykonstruovaný a zas tak moc nežeru ani Jamese Stewarta. Proti Kim Novak ovšem nemohu říct ani ň, sledovat její úchvatný zjev je požitek, který jen podtrhuje působivost tohoto klasického dramatu. Navzdory pokročilému stáří se jedná o film, který vůbec nezestárnul - v tom dobrém slova smyslu. Desítky let od premiéry neubírají snímku na napínavosti, naopak mu dodávají příjemný punc retro podívané plné úchvatných dobových kostýmů, aut či bytových interiérů. Hlavními přednostmi snímku pak v mých očích jsou v první řadě vynikající hudba, kamera a naprosto suverénní režie. A Vertigo je mimochodem film, kterému se podle mě mistrně daří vyprávět děj v obrazech bez přemíry zbytečných dialogů. Toto je klasika, jíž nesahá většina současné filmové produkce ani po kotníky. UPDATE 26.8. 2019 - Na nové zhlédnutí po letech mě to opět bavilo moc. Strašně se mi líbil soundtrack - ta ústřední melodie nemá chybu - a celková atmosféra. I když už člověk ví, jak to předem dopadne, stejně se na to dá pořád koukat opakovaně. Když to ale třeba srovnám s takovým Oknem do dvora, nemůžu se ubránit dojmu, že Grace Kelly se mi přece jen líbila víc než Kim Novak (mimochodem jsem ohromen, že Kim Novak stále žije a je jí už 86 let!), a že jestli mi James Stewart přišel starý už v Okně do dvora, co teprve zde (mezi ním a Kim Novak byl věkový rozdíl 25 let!). (18.02.2013)

Brilantní dílo, ale nebýt tam tolik romantické omáčky, bylo by ještě lepší. Vím, že bez ní by se to asi neobešlo, ale na můj vkus tam bylo romantiky příliš. Co se týče herců, Alfred opět dokázal vybrat ty nejlepší. Stewart i Novak excelentní. Hudba mrazivá a znepokivá, jednoznačně předběhla dobu. A jako třešnička na dortu vskutku gradiózní konec. Celý film mi pak přišel dosti podobný Rebecce, ale to rozhodně není minus. 8/10, ale nevylučuji budoucí navýšení:-) (21.11.2008)

Oh, tak tohle byl značně povedený film, ačkoliv dost věcí mi od Hitchcocka nic moc neříká, tak zde mě naprosto dostal. Vizuální zpracování, kompozice scén a scenérie které se svou nádherou neztratí ani dnes. San Francisko vypadá skvěle. Propracovaný příběh a postavy, uhrančivá hudba a stísněná i napínavá atmosféra vám nedá vydechnout. Vážně jsem nečekal, že je možné, aby film odolal tak dobře drtivému zubu času. Kim Novak i James Stewart excelují. Budu se muset důkladně podívat na zoubek všem filmům Alfreda Hitchcocka. Jak psal Adrian utkvěla mi dokonale v pamětí ona hláška ("Only one is a wanderer; two together are always going somewhere"). Rozhodně rád vykonám reprízu, tento film určitě musel být na dobu uvedení naprosto revoluční v mnoha věcech. (04.04.2009)

Místy mi přišlo, jako by Alfred Hitchcock chtěl do tohohle filmu zahrnout co největší počet nápadů. Každých pět minut se totiž snímek ubírá jiným směrem a člověk po chvíli neví, co si má myslet. Je to velmi zvláštní film, i na Hitche. Od začátku je slyšet pěkná a výrazná hudba Bernarda Herrmanna, která dokáže skvěle vystihnout náladu snímku, jež je docela ponurá. James Stewart je ve své tragické roli velmi dobrý a Kim Novak se také pěkně předvedla. Škoda jen, že snímek místy (zejména ke konci) trochu ztrácí tempo, ale asi to bylo nezbytné. Pro mne zajímavý a netradiční Hitch. (08.08.2011)

Pro mě nejslabší Hitchcock se spoustou hluchých míst. Hitchcock měl rád přetaženou stopáž, ale ze Závrati se dalo vystříhat minimálně půl hodiny a příběhu by to určitě neublížilo. Závrať je průměrná krimi se slušným nádechem mystična. A James Stewart je mi tak nesympatický, že kdyby hned v úvodu spadl ze střechy, vůbec bych se nezlobila. (05.05.2011)

The Best of Hitchcock. Téměř všechny jeho typické motivy jsou ve VERTIGU velmi ladně využity k vytvoření pohlcujícího a emocionálně odzbrojujícího (takřka snového) příběhu. Nejlepší film na téma mužské posedlosti osudovou ženou, podepřený zejména charismatickou a skvěle hrající titulní dvojicí a nádhernou hudbou Bernarda Herrmanna. 100 % (12.07.2003)

Film se spoustou zajímavých zvratů a tuctem nádherně natočených scén. Neustále mi vrtá hlavou, jestli je člověk schopen se tak bezhlavě zamilovat do kopie, do vzevnějšku člověka, do hereckého výkonu a ignorovat tak vnitřek - ignorovat to, proč se vlastně mají lidé navzájem rádi. Posedlost - to je to správné slovo (a můj náhradní název pro tento film). (17.03.2007)

Hodně kvalitní thriller o převtělování s atmosférou, kterou tak výborně umí vybudovat a je vlastní pana režiséra Hitchcocka. Na výborné herecké výkony Jamese Stewarta a Kim Novak je opravdu radost pohledět. [9/10] (Alfred J. Hitchcock, Paramount) (Technicolor /// Produkce: Alfred Hitchcock /// Scénář: Samuel A. Taylor, Alec Coppel podle románu d´Entre les Morts Pierra Boileaua a Thomase Narcejaca /// Kamera: Robert Burks /// Hudba: Bernard Herrmann /// Nominace na Oscara: Hal Pereira, Henry Bumstead, Sam Comer, Frank R. McKelvy (výprava), George Dutton (zvuk)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (08.03.2009)

Valnou část filmu jsem si říkal, že i když mě snímek dokázal zaujmout, je škoda, že všechno to je fantasmagorie, protože nemá za mák racionálního základu. Pak Hitchcock předvedl zvrat jak vrata a čuměl jsem jak puk. Opravdu, smekám. Když euforie pomalu vyprchávala, cítil, že to co přišlo potom, nemohlo dospět k cíli tak, jak bylo, muselo přijít rozuzlení. Nabízely se dvě varianty – happyend, který mi nepřipadal správný (byť mám takové konce rád) a druhá možnost se mi nelíbila. A přišla třetí, která byla ještě horší. Uznávám, šibalská, nečekaná a možná z odstupem změním názor, ale teď mi připadá laciná. Jinak hudba pěkně dramatická, napětí – ne, že bych se bál, ale když šlo někomu o kejhák, dostával dost intenzivní jsem obavy, to se mi líbilo. Snímek to je velice dobrý, jen úvod nemusel být tolik natahovaný, a pak největší nejasnost mám v tom, jestli byl tak neskutečně realistický, nebo si to jen chci namluvit, abych sám sebe přesvědčil, že kdyby se vyvíjel, jak jak bych chtěl, ztratil by svoje kouzlo. # Ještě poznámka k obrazu – asi jsem měl nějakou divnou verzi, jakoby byla zmršená gamma, protože tělové barvy šly dost do oranžova a naopak ve tmě působily jak za mlžným oparem. # [viděno: v noci, TV, sluchátka] # příběh 8 | hudba 8 | humor 0 | akce 0 | napětí 5 | pustil bych si znovu 5 (22.08.2012)

jeden z najpremyslenejších plánov v americkej kinematografii . . . a ťažký fatalizmus majstra thrillerov (17.03.2005)

Aj taký majster, ako Hitchcock má filmy, ktoré prekonávajú jeho ostatné geniálne kúsky. Vertigo je film, ktorý je bez chyby, režisér si je absolútne istý tým, čo chce a ako to chce povedať. Natočil triler s kostrou, ktorá zaujme každého a do nej potom vložil množstvo symboliky, skrytých ľudských túžieb a posadnutosti. Všetko sa točí v bludnom kruhu príbehu, ako keď sa pozeráme zvýšky dolu a zatočí sa nám pri tom hlava. Vertigo musí uspokojiť každého diváka, toho jednoduchého jasne definovaným príbehom a toho náročného filmovou rečou. Niečo také je v kinematografii malým veľkým zázrakom. 3.pozretie: vďaka (filmovému) bohu (Hitchovi) za filmy, kde sa dajú neustále nachádzať nové symboly a významy (tentoraz po čase mi docvakli zrkadlá, červená a zelená farba, drevený kôň, písmeno E). (13.07.2012)

Kromě napětí a několika bezprecedentních překvapujících momentů, které jsou šokující i po půl století, nabízí Hitchcock také spoustu humoru a lehoučce plynoucích vtipných dialogů v podání tří hlavních představitelů. Mnohé momenty znervózňují svou evidentní, na odiv stavěnou naivitou, přesto možná právě vědomí této naivity v kontrastu s vrcholnými scénami vás nenechá na pochybách, že jste viděli film, který ve vás zůstane. (25.11.2006)

Opravdu jsme viděli stejný film? Takové věci, nad kterými se tu mnoho uživatelů uspokojuje, mojí pozornosti poněkud unikly. Já viděl pouze jeden dosti přímočarý příběh s ubohou zápletkou. Stále jsem čekal na nějaký zásadní zvrat, který by mě ohromil. Po dvou hodinách jsem si ráčil povšimnout, že se tento zvrat nedostaví. Ovšem místo něj přijde ta znovu zmíněná tupá zápletka. Mnoho uživatelů uvádí tento film tím nejlepším, co kdy Hitchcock stvořil. Já bych tento film naopak označil tím nejhorším, co jsem od něj zatím měl možnost vidět. A vzhledem k tomu, jak se mi znechutil příběh tak vytáhnu i takové maličkosti, které bych si jinak nechal pro sebe. Takže je celkem zřetelně na několika záběrech vidět, kde hlavní hrdince začíná paruka. A za další se mi docela nelíbily scénky, kde byly určité scenérie nahrazeny hnusnými tapetami, kde bylo na první pohled jasné, že se jedná o tapetu a ke všemu dost odfláklou. Herecké výkony tak žalostnou záležitost zachránit opravdu nemohly. I kdyby tento příběh hráli pánbůh č.1 a pánbůh č.2, tak by byl film opět žalostný. Musím se uchýlit k odpadu. Čekal jsem něco nesrovnatelně méně nudného. (30.03.2012)