Ztratili jsme Stalina

Je to takové satirické a absurdní jako je život občas sám. Ano historické nepřesnosti tu jsou a některé věci tu přibarvené jsou, ale jako satira se silnou dávkou černého humoru výborná. Připomnělo mi to kousky od Monty Pythonova letajícího cirkus. Herecké obsazení výborné. Politbyro, Stalinova rodina, hudebnici rozhlasu i maršál Žukov skvělé zahráno. Fyzická podobnost s historickými osobami tu vždy není, ale to se dá taky překousnout. Jen nevím proč mi představitel Leonida Brežněva výrazně připomínal Nicolae Ceaușesca. (10.04.2018)

Skvělý film, kterému k dokonalosti chybí snad jen vybrat si jednu rovinu: buď se stát brutálním politickým thrillerem, nebo udržet černočernou humornou linku až do konce. Líbily by se mi obě varianty, protože postavy komoušských pohlavárů jsou pro nemilosrdný thriller jako stvořené a dělat si legraci z gulagů a poprav mě osobně baví moc. Navíc když je to tak dokonale zahraný: podle očekávání filmu kraluje Steve Buscemi jako Chruščov, ale bavil mě i Malenkov Jeffrey Tambor, samozřejmě Berija Simon Russell Beale, impozantní nástup měl Jason Isaac jako maršál Žukov. Ambivalentní pocity mám z Michaela Palina - pořád v něm vidím tu komickou montypythonovskou figurku, takže jeho Molotov byl hodně legrační až sympatický - což mi vlastně vadí vzhledem k tomu, že Molotov byl vedle Beriji největší stalinistická bestie. Jenže to byli v reálu vlastně všichni hrdinové tohoto filmu a chcípnout krutou a bolestivou smrtí si zasloužili do jednoho všichni. Ztratili jsme Stalina je v první řadě skvěle napsaný film. Jistě, to se to píše, když scenáristu vede "sám život", který byl mnohem zajímavější než fantazie většiny spisovatelů, ale tenhle film je napsaný výborně. Historické minely (třeba že Berija nebyl popraven v den zatčení) pomíjím, čert je vem, i tak je film hodně historicky věrný. Třeba mě pobavila úvodní chlastačka u Stalina a vtipy s rajčetem, co jsem tak četl, tímhle se soudruzi vážně bavili. Zkrátka výborný snímek, kterému chyběl jenom nějaký wow efekt. (A mimochodem, srovnávat Stalina s Tondou Blaníkem - míněno filmy, nikoli postavy, haha -, jak tu tak činí třeba mudrc JASM a další, je naprosto mimo mísu a dokládá nepochopení celýho žánru.) (30.03.2018)

Josif Vissarionovič Stalin umírá a v Sovětském svazu začíná boj o moc. Je zajímavé sledovat, jak všichni chtějí urvat moc pro sebe. Film se ale netváří až tak vážně, je natočen jako lehká komedie, nebo spíše bych řekl, že je to taková kombinace mezi komedií a dramatem. Každopádně se to celkem povedlo a potěšilo obsazení Olgy Kurylenko. (21.07.2019)

Nová anglická černá komedie ( o které jsem teprve v závěrečných titulkách zjistil, že je inspirovaná jakýmsi komiksem) měla potenciál na to stát se komedií roku. Černá komedie sahající do důležité události historie SSSR, navíc s perfektním komediálním obsazením (Steve Buscemi, Jeffrey Tambor) je opravdu nevšední. Nicméně to není perfektní film. Humor tohohle filmu je vlastně zvláštní. Když jsem od kritiky slyšel, že jde o nejzábavnější film minulého roku čekal jsem film ze kterého my bude práskat bránice. Na místo toho se ale žertuje často až nevhodně při mučení, vraždění či znásilňování, ty fóry většinou nemají žádnou pointu. A občas obzvláště sahají k trapnosti. Nebo snad někomu přijde vtipná scéna kdy se snaží členové představenstva nešlápnout do Stalinovy moči? Ten film je vlastně taková vleklá ryba. Trvá tak půl hodina než dojde ke Stalinovu úmrtí a následně dochází k tomu, že všichni na sebe kujou pikle, dělají si naschvály a každý chce moc. A takhle to vlastně spěje až do závěru filmu kdy konečně dojde k tomu, že film začne mít grády a začíná být vtipné i to když někomu hrozí smrt. Bohužel se na to musí čekat skoro celý film. Kladem je však obsazení. Steve Buscemi je překvapivě jako Nikita Chruščov perfektní castingová trefa, Jeffrey Tambor na to pořád má a v roli generále to celkem jde i Jasonu Isaacovi. Vzhledem k tomu, že jde nakonec o přiznanou adaptaci komiksu je snadné odpustit to, že film trošku odporuje skutečnosti (především závěrečnému zúčtování). Navíc bych vsadil zlatého bludišťáka, že minimálně polovina dialogů nikdy neproběhla.Pokud jde však o alternativní historii (a ne historický fakt!) mohli se tvůrci vyřádit víc! Udělat z toho tu správnou třesknutou komedii! Zaplést do toho nějaké šílené nápady které by ale mohli být tak šílené, že by fungovali! Ztratili jsme Stalina je určitě dobrý film. Ale není výrazný a za půl roku si pravděpodobně už nebudu pamatovat skoro nic. Což je škoda, protože potenciál byl. (06.04.2018)

„Mohli bychom Beriju lehce degradovat. Dát mu třeba ministerstvo rybolovu.“ Téhle filmové satiře jsem se s vidinou možného fiaska dlouho vyhýbal. Nakonec mě přesvědčil Buscemi. A viděno žánrovou optikou si s Chruščovem poradil výborně, podobně jako představitelé Beriji, Molotova, Malenkova či Žukova (největší „badass“ filmu). Samotný humor se prakticky neustále pohyboval na tenké hraně. Mezi podařenými absurdními, hrubě černými fóry a trapnými, jednoduššími frky. Navíc má člověk při sledování pořád na mysli fakt, že jde o něco, z čeho třeskutě mrazí. Iannucci a ostatní protagonisté dělali, co mohli, aby humorné a vážné momenty přetavili ve funkční mix, a já si jejich odvážné, mnohdy trefné úsilí převážně užil (dokonce i bez té ruštiny, ačkoliv mi zde chyběla). Celkově dávám slušné 4*. „Můžeme mít při hře s Maďarskem zbraně?!“ - „Od pádu letadla nemáme lepší hráče.“ - „Žádné letadlo nespadlo! Nebo ano?! Sovětská letadla nepadají a Stalinův syn nikdy nic neposere!“ - „Máme Bobrova. Ten v letadle nebyl.“ - „V jakém letadle?!“ (11.11.2018)