Kozoroh jedna
Capricorn One
Capricorn One
Capricorn One
Capricorn One
Režie:
Peter HyamsScénář:
Peter HyamsKamera:
Bill ButlerHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Elliott Gould, James Brolin, Brenda Vaccaro, Sam Waterston, O.J. Simpson, Hal Holbrook, Karen Black, Telly Savalas, David Huddleston, David Doyle, Lee Bryant (více)Obsahy(2)
Film sleduje dramatický osud tří kosmonautů, kteří jako první měli absolvovat let a přistání na Marsu. Těsně před startem však dostanou příkaz opustit kosmickou loď. Jsou odvezeni do vzdáleného opuštěného hangáru, kde je jim svěřen úkol. Mají svůj let jen fingovat. Kosmonauté zpočátku odmítají podílet se na ohromném, dopodrobna připraveném podvodu, který má odvrátit hrozbu, že by vláda v případě neúspěchu odmítla dále financovat program kosmických letů. Nakonec však souhlasí a zúčastní se jen předstíraného letu, který je z ateliéru prostřednictvím televizní obrazovky veřejnosti a oficiálním místům předkládán jako skutečný. Až na několik zasvěcenců, nikdo nic netuší. Mladý reportér Caulfield však předjímá pravý stav věcí a hledá důkazy. Prudký zvrat v situaci nastane, když se kosmonauté dozvědí, že se údajně stali obětí katastrofy a že jsou pro své rodiny a pro veřejnost mrtví. Pokusí se o návrat domů, cesta však je příliš dlouhá, nebezpečná a vysilující. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Stupňující se napětí a velká spousta pamětihodných scén. No a nebyl bych to já, kdybych zde nepochválil samozřejmě parádní hudbu Jerryho Goldsmithe. Obsazení velmi potěšilo. Hal Holbrook po vzoru Magnum Force opět v záporné roli, která mu sedí. Zajímavá je i menší role Telly Savalase. Kozoroh 1 můžu s klidem doporučit všem, kteří by měli chuť na nějaký konspirační thriller ze sedmdesátých let. No a kdo ví, jak to s těmi lety do vesmíru doopravdy vlastně bylo. Nebo nebylo. ()
Trochu si dovedu představit, že tento film mohl v době vzniku (při uvedení v Československu za socialismu obzvlášť) způsobit menší rozruch. Při čtení některých komentářů i trochu závidím těm, kteří z něj měli tak silný zážitek, protože viděno mýma očima, dnešním pohledem, jedná se pouze o jeden z mnoha konspiračních a paranoidních thrillerů, jakých v západní tvorbě v 70. letech vzniklo požehnaně a Kozoroh 1 mě přes originální téma nijak zvlášť nepřekvapil ani výrazněji nezasáhl. Tak jako se minulý týden tvůrcům filmu Vzpomínky na budoucnost (1970) podařilo, abych během sledování přímo uvěřil teorii o návštěvě mimozemšťanů v dobách před Kristem, tak se naopak Peteru Hyamsovi nepovedlo, abych si během jeho filmu alespoň jednou pomyslel, že přistání na Měsíci v roce 1969 může být jen podvrh. Částečně na tom má podíl i utahanější tempo, kvůli kterému si snímek neudrží vždy patřičnou atmosféru, nicméně pokud už podobně táhlé a dlouhé filmy s řadou postav, tak rozhodně raději tyhle, které se stávají směrem k dalším zvratům a ke konci stále více napínavé a postupně nabírají na obrátkách, než ty, které v druhé polovině ztrácí dech... a tento naštěstí patří k těm prvním. Několik scén včetně vizuálního nasnímání jízdy autem s porouchanou brzdou nebo průjezdu ve skalnatých horách lze řadit k nezapomenutelným, jen mi zase v rámci rozehrání jakéhosi přesahu nesedla ta naivní akcí v závěru a zejména nepříliš uvěřitelný happyend. Rozporoval bych uvádění Elliotta Goulda na prvním místě v obsazení, rozsahově se jedná spíše o výraznou vedlejší roli, nicméně zase jako jediný z herců mě tady dokázal naplno upoutat a občas táhlý děj příjemně oživit. *** Mírný nadprůměr s mírně zastaralou pachutí. [70%] ()
Škoda tých zopár logických dier, bijúcich do očí, mohla to byť čistá päťka. Čistá päťka z radosti z rozprávania dobrodružného príbehu napínavou formou, kedy divák od začiatku do konca nedýcha. Ale prečo púšťali do domu manželky hocikoho a navyše si nedali majzla na toho, koho chcú zavraždiť? Únik zo základne bol na úrovni paródie, ale ak by sme sa v mnohých filmoch riadili logikou, tak by museli skončiť po 20 minútach. Aj identifikácia miest absencie logiky má svoje čaro. Z hľadiska rozprávania inak nemám čo vytknúť, je to napínavé a kozmonauti nám tu ukážu, že prežitie v púšti je lepšou simuláciou pobytu vo vesmíre, ako v nejakom umelom prostredí bez gravitácie. ()
That´s one small trick for a man, one giant lie for mankind.. Generace Hyamsových rodičů bezvýhradně věřila, že vše co je napsáno v novinách, je pravda. Jeho generace zase stejně důvěřovala televizi. Čas i sám režisér ukázali, že úmyslné klamání je jeden z nejlepších sluhů účelu a proto by nemělo být důvěry bez prověřování.. Filmové kvality sice nejsou kdovíjaké (zpomalený záběr na hřbitově je na ránu pěstí), ale kvůli vtipnému Gouldovi, uhlazenému NASAhovadu Holbrookovi, závěrečné ultrahoničce Kojakova práškovacího letadla s dvěma zlověstnými Hughes OH-6 Cayuse a především nesmrtelné ústřední myšlence si je potřeba tenhle konspirační spektákl nekriticky hýčkat. Když jsme u těch spiknutí, Bale by měl Joshu Brolinovi konečně říct: „Čau, brácho..“ ()
Galerie (83)
Zajímavosti (23)
- Onu scéna s červeným práškovacím letadlem, což byl Boeing-Stearman 75, bojujícím se dvěma vrtulníky Hughes OH-6 Cayuse, považoval hollywoodský letecký expert Frank Tallman za „nejnebezpečnější a nejsložitější sekvenci, jaká byla ve filmu realizována.“ (ČSFD)
- Vzhledem k negativnímu vykreslení vládní agentury NASA ve filmu, byla nulová šance na spolupráci při filmování. Producent Lazarus ale s NASA spolupracoval v minulém filmu Futureworld (1976). Lidem v agentuře se práce producenta líbila a tak nakonec sami nabídli potřebné rekvizity a dokonce i prototyp lunárního modulu k natáčení Kozoroh 1. Dlouhou dobu ale NASA oficiálně asistenci popírala. (Toneil)
- Název filmu Capricorn One je oficiální kódové označení pro fiktivní misi NASA na Mars. Brian De Palma později natočil film s tímto názvem – Mise na Mars (2000). (sator)
Související novinky
Zemřel O. J. Simpson
Ve věku šestasedmdesáti let zemřel ve středu 10. dubna v nevadském Las Vegas bývalý profesionální hráč amerického fotbalu, úspěšný herec a později jedna z nejkontroverznějších osob americké kultury a… (více)
Zemřel herec Hal Holbrook
V požehnaném věku 95 let odešel 23. ledna americký herec nominovaný na Oscara, Hal Holbrook. Zprávu včera předala deníku New York Times jeho osobní asistentka Joyce Cohen. Holbrook se narodil se v… (více)
Kozoroh 1, dobré i špatné se v něm mísí v celek sice docela sourodý, ale v důsledku průměrný, přepůrněrný...a nemuselo to tak být. Dnes už nás nepřekvapí, že "fakta" se mnohdy nezjišťují, nepátrá se po nich, ale vyrábějí se na zakázku podle potřeby. Příkladem může být třeba konflikt v Palestině, kde obě strany jsou sto nabídnout "naprosto přesvědčivá" videa podporující jejich verzi "příběhu". Když jde o tak důležitou událost jako je válka, proč by třebas nemohlo jít zinscenovat přistání na Marsu? Nebo bych snad měl hovořit o přistání na Měsíci? Ale jistě, to bych asi měl. Vždyť konspirace o tom, že k přistání na Měsíci nikdy nedošlo jsou staré jako přistání na Měsíci samo. Zlí zastánci pravdivosti verze o přistání však zle argumentovali. Taková konspirace jim přišla přitažená za vlasy. A tak zřejmě nezbylo, nežli natočit film o tom, jak by takový podvod šlo provést... A tu mnohdy film sám (nejspíše nechtěně) odhaluje, že konspirační teorie skutečně za vlasy přitažené bývají. Na kývnutí malíčkem Mocného v Pozadí mizí lidé, agenti FBI podstrkávají kokain a rozbíjejí se brzdy aut. Mocný v Pozadí je prostě něco jako Bůh, byť občas chybující. Zvláště druhá půle se z tohoto hlediska nevyvedla a zvrhla se v pouhou hru na kočku a myš s oním Mocným. Hru nepříliš vzrušující. To půle první nabízí víc. To víc se téměř cele koncentruje v monologu, kterým doktor Kelloway vysvětluje wannabe astronautům, proč je třeba projekt zinscenovat. Dotkne se mnohého, s čím se vědec mnohdy musí při své práci potýkat. Tou první je ztráta (možná jen domnělá) prestiže vědeckého stavu. Veřejnost se o práci vědců nezajímá, podstatné jsou pro ní jen aplikace jejich výsledků. Vědci vidí samozřejmě svou práci jinak. Věda není než poznávání Pravdy pomocí vědecké Metody a může být něco vznešenějšího (snad krom pomoci bližnímu)? Může vůbec být něco duchovnějšího? Proč ostatní to vzrušení z poznávání necítí? Připadá mi, že tohle vše onen monolog v sobě má - ovšem lze ho vnímat i jako výtku vědcům, aby nenaříkali nad svým zhrzeným egem. To vlastně spíš. Ale, koneckonců, možná je ta výtka oprávněná (IMHO není, ale já to nevidím objektivně :) ). V onom monologu máme přitomen ještě jeden aspekt vědecké práce. Hlad věřejnosti i úřadů po výsledcích, který vědce nutí kroutit svá sdělení, nutí je k přehánění úspěchů, nutí je k výsledkům za každou cenu, nutí je k absurdním tvrzením v žádostech o grant. Vždyť taková žádost musí dopředu říct, k jakým výsledkům se dospěje a lépe se jí zadaří, když do ní vložíme slova jako "Evropská Unie" a "nano-něco". A kdo jednou neměl výsledek, kdo jednou vlastně neměl štěstí, bude mít příště co se ohánět, aby sehnal peníze. Vědec, ten Rytíř Pravdy, je na rozpacích. Má lhát, aby mohl příště vyrvat Pravdu Nevědomosti? Nebo se má přiznat k chybě a prohrát s Neznámem svůj boj? Co může udělat? Kde je ta hranice? 24 miliard dolarů? 3 lidské životy? Ale ne, to už jsme asi daleko za ní, to už není tlak touhy po poznání, co zde vstoupilo do rozhodování - to je Mocný v Pozadí se svými Zájmy... On tu hranici překročit může a s ním i vědec stojící na jeho straně. A může se to stát, vždyť průměrný vědec není morálně lepší než jiný průměrný člověk. Bohužel, vždyť jeho vztah k Pravdě by mu v mých snech měl odnímat moc lhát... () (méně) (více)