Vlákna

Threads nejsou epická hrdinská postapokalyptická story, to jen pro pořádek a na začátek. Kombinují příbehy obyčejných lidí s dokumentem o válečném konfliku, připravenosti Británie na útok i následným vývojem po něm. Menší rozpočet je znát: Nejsou zde k vidění žádné epické široké či masové záběry, naopak detaily na pár lidí či jen na obličej. Dění v okolním světě i ve zbylých částech Británie je většinou pouze vypsáno, jsou použity fotky či šikovně nastřižené záběry odjinud. Ale to není na škodu. Někoho odradí od dokoukání, mě od absolutního hodnocení, emoční nezaujetí filmu s převahou čistě informativního pohledu. Ovšem k vidění doporučuju všem. (13.01.2010)

Nečekaně dobrý, ba vynikající film, mistrovsky sevřený pěknou úvodní scénou a závěrečnou vteřinou. Co se meziděje týká, ten razantně smetává ze stolu celý žánr tzv. apokalyptických či katastrofických bijáků. Ne tak, že by je "překračoval" či "přečníval". Prostě zneplatňuje žánr. (Zdravím Shadwelle.) Bezprostředně po svém uvedení byl prý v Británii zakázán. Jest se ptát, zda z důvodu nějakého plašení veřejnosti, či zda proto, jak dokumentuje organizaci naší bezmocnosti. (21.08.2013)

Nukleární válka - nukleární holokaust, jen jakási smyšlená předzvěst, jak by to asi vypadalo poté v postapokalyptickém světě, ale stále tak blízko. Samozřejmě, že nejblíž během studené války 1947-1991. Mimořádný, realistický, šíleně sugestivní a silně depresivní dokument se silně destruktivními následky na vaší psychiku..Ten úvod do cca takové 45. minuty byl víceméně o přípravách a braní věcí na lehkou váhu, celkem jsem se nudil a chvílemi jsem přemýšlel, jestli to vůbec dokoukám do konce, ale později jsem v uvozovkách nelitoval..Myslím si, že vidět by ho měl snad povinně každý, i když bych to spíš doporučoval jen jedincům se značně silnými žaludky. Silné scény jako požírání ztuchlého a syrového masa z nějaké mrtvé ovce, pití vody z louží, porod mrtvého embrya a zoufalý křik jeho mladé matky, scény dětí-dorostu, které neumí ani pomalu mluvit a které se učí de facto všemu úplně znova, nebo smrt Ruth jako matky vám jen potvrdí, že se určitě nejedná o žádnou procházku růžovou zahradou. Ano, Vlákna, to jsou navzájem provázané lidské osudy v těch nejděsivějších podmínkách, kdy klesnou až na dno svých morálních i psychických zábran, schopností i možností a spíše ještě daleko za ně. Přežití lidské rasy ani s jejich obětmi není vlastně nijak jisté a pokud je vůbec možné, pak je téměř jistý návrat středověku s možnými rysy otrokářství (20.04.2008)

Impozantní film, jen kdyby neměl falešné zuby. Ze celou dobu nepřinese jedinou informaci, kterou byste předtím nevěděli. Jedinou jeho snahou je srazit fikci, realitu a dokument a nabýt přitom výrazu, který se zdráhám jakkoliv vyložit, abych mu nekřivdil, ale v němž čtu pouze hru na city a ten nejubožejší chtíč dojmout poddajné diváky. Genocida v Srebrenici, masakr v Katyni, hrůza v My Lai - to jsou tragédie proti lidskosti. Svržená atomovka je proti tomu podružnou kategorií, protože zde je úloha člověka pouze implicitní, explicitní je pouze využitá technologie. Raději doporučuji román Ondřeje Neffa Tma 2.0. (15.02.2008)

Působivý, přesvědčivý a takřka dokumentární snímek, který i přes svůj poměrně pokročilejší věk neztrácí nic ze svého poselství či chcete-li: varovný prst, jenž tímto filmem Mick Jackson hrozivě vztyčil, zůstává stále ve vzduchu. V naprosto realistickém až pedantickém zpracování je zobrazen stav společnosti v době vážné krize, jež předchází atomové válce, její vlastní průběh a následná léta po ní, která jsou doprovázena tragickým úpadkem společnosti ve všech myslitelných významech. Počínaje národním hospodářstvím a vzděláním (důležitým pro rozvoj jakékoli společnosti) konče. Nedostatkem napětí film rozhodně netrpí. Především díky všudypřítomné televizi a novinovým titulkům je divák vtažen do atmosféry celosvětové krize, která je zde sice vyvrcholením studené války, ale lze ji chápat univerzálně a zasadit si ji klidně do současného geopolitického kontextu. Ostatně v tomto snímku je jádrem sporu Irán, který dnes hraje též nezanedbatelnou roli v tvorbě mezinárodního napětí... Co bych osobně filmu vytknul, je (když odhlédnu od pochopitelných úskalí televizního zpracování) jeho občasná přehnaná doslovnost. Komentátorův hlas nás s pomocí psaného titulku informuje o účincích atomového výbuchu, které jsou vzápětí polopatisticky dokumentovány detailními záběry, čímž se sdělení zdvojuje a alespon na mě to místy působilo dojmem amatérské režie. Kromě toho mi tam chyběl pokus o zobrazení (případně jen letmé zmínce) o mezinárodní pomoci, která by jistě v následujících letech po vlastím útoku následovala a katastrofu alespon trochu zmírnila. Nechce se mi věřit, že by v tom mezinárodní společenství Anglii nechalo samotnou (pokud by samo nebylo terčem podobného útoku). Přesto jsou Vlákna výborným příspěvkem k protiválečným filmům, kterých není nikdy dost, třebaže (bohužel) jejich dopad na zabránění dalším a dalším konfliktům je nulový... (17.09.2008)