R.A.S.
R.A.S. - Nulla da segnalare
R.A.S.
Režie:
Yves BoissetKamera:
Jacques LoiseleuxHudba:
François de RoubaixHrají:
Jacques Spiesser, Jacques Villeret, Jacques Weber, Jean-François Balmer, Philippe Leroy, Jean-Pierre Castaldi, Henri Poirier, Jacques François (více)Obsahy(1)
R.A.S. ve francouzštině „rien a signaler“ znamená vojenské hlášení ve smyslu, že se nic zvláštního nestalo, nebo jinými slovy: nedošlo k žádné mimořádné události. V kontextu tohoto filmu je třeba mnoho událostí ve špinavé alžírské válce zamlčet, v zájmu státu, politiky i armády. Děj filmu se odehrává v roce 1956, kdy je třeba poslat do Alžíru další vojenské kontingenty k udržení koloniální nadvlády Francie. Na nádraží v Dreux je násilně potlačena demonstrace, která se snaží zabránit odjezdu vlaku se záložáky. Mezi těmi, kteří byli povoláni a nedobrovolně odjíždějí, jsou i Rémy March, Alain Charpentier a Raymond Dax. Směřují do tábora Ain Sour v Alžíru. Přestože jsou každý jiného politického vyznání – komunista, anarchista a tomu třetímu je to jedno, stanou se z nich v horkém písku, za neustálé vojenské buzerace a všudypřítomného nebezpečí přátelé na život a na smrt. Jedním z prvních úkolů je srovnat se zemí horskou vesnic. A po akci se do hlášení napíše: R.A.S... Jedna z vět, kterou vojáci uslyší a kterou musí neustále často opakovat, zní: „C’est la vie de château pourvu que ça dure“. V češtině ji znají i diváci, kteří film nikdy neviděli: „Žijem si jak na zámku, ať to trvá věčně!“ Toto rčení původně znamenalo skutečně bezstarostný život bohaté šlechty, ale později se v přeneseném významu užívalo ve francouzské armádě při mučení a brutální šikaně. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Tenhle film nevidělo moc lidí, protože ho prakticky nikde nedávaj a ke stažení taky není. Jedna verze je akorát na Youtube, bohužel ve francouzštině. Tím pádem nejsem úplně schopen zhodnotit kvalitu dialogů, protože jsem jim nerozuměl. Zhodnotit se dá samotné ztvárnění války, neustálá buzerace od velitelů a bojové scény (kterých by tu rozhodně mohlo být víc). Celkově tedy 3*, až to někdy uvidím v češtině, třeba svůj pohled přehodnotím. ()
Drsné válečné drama z dob Alžírské války, pradávno uvedeno i v českých normalizačních kinech - asi jako odstrašující příklad krutosti a násilí zlé imperialistické války... Matně si pamatuju, že zkratka R.A.S. znamenala ve vojáčtině při podávání hlášení cosi jako "Všechno vpořádku" nebo "Nic se nestalo" či tak nějak... Chtělo by se po cca třiceti letech vidět znovu... ()
Bažanti jdou do boje v takový hodně depresivní a beznadějný verzi. Tenhle film neni ani tak o alžírský válce, ale spíš o válce několika málo jedinců proti systému a autoritám. Člověk jim držel palce, ať se jim na nějakou válku z vysoka vyserou, ať to všechno sabotujou, atd.... Ale když už se teda nechali do tý války naverbovat, tak to jejich další chování bylo spíš sebedestruktivní. Myšlenka v tom stylu, že protivník na mě střílí, ale já se teda radši nechám zastřelit, protože jsem komunista, mi přišla trochu divná. Ale celkově se jedná o zajímavej (anti)válečnej film z války, o který se toho zase tak moc nenatočilo. Může to směle konkurovat i filmům o válce ve Vietnamu. ()
Snímek R.A.S. je považovaný za jednu z nejzásadnějších výpovědí o alžírské válce a patří díky levicovému vyznění k titulům, které se pravidelně reprízovaly v 80. letech v Československé televizi. Jeho antiimperialistické ladění dokonale zapadalo do tehdejší ideologické výbavy režimu. Zklamáni budou nejspíš ti, kteří od filmu čekají řadu dramatických bojových scén, akce, napětí a ukázek válečné techniky. Jádro filmu spočívá ve vykreslení pocitů odvedených branců, kteří procházejí výcvikem a proti své vůli se dostávají do soukolí válečné mašinérie. Úskalí vidím v tom, že snímek pracuje s pocity a představami levicové intelektuální scény 70. let, nikoliv s tím, co prožívali francouzští vojáci v druhé polovině 50. let. Děj se pravděpodobně odehrává v roce 1958, kdy francouzská armáda úspěšně vytlačila povstalce do nejnepřístupnějších částí země a zdálo se, že spěje k rychlému vítězství. Problém R.A.S. není v tom, že by hlavním hrdinou byl komunista, v té době byla komunistická strana masovou uznávanou politickou silou, ale v tom, že vkládá do svých postav významy, které prostě neodpovídají myšlení doby. Alžírská válka nebyla běžnou koloniální válkou, Alžírsko bylo považováno za zámořský departmán, kde žilo už po několik generací spoustu francouzských přistěhovalců, a za nedělitelné území Francie ho na začátku války považovala i drtivá většina levice. Válku konec konců zahájili levicoví liberálové, kteří v postalcích viděli fašistoidní reakcionáře a náboženské fanatiky. Teprve únava z nekonečné války a zprávy o válečných zločinech vyburcovaly francouzskou veřejnost a změnily postoj k Alžírsku. Francouzští vojáci se (samozřejmě s výjimkou většiny arabských odvedenců) vyznačovali vysokou morálkou a vlastenectvím, takže scény z filmu dost matou a v některých momentech jsou vyloženě zavádějící. Po technické stránce se filmu nic zásadního vytknout nedá, výborné herecké výkony, kamera, střih a fascinující pouštní krajina plná divokých soutěsek. Celkový dojem: 80 %. ()
Drsná obžaloba vojny a núteného povolávania do vojny tých, čo s ňou nikdy nechceli mať nič spoločné. ()
Američania majú Vietnam, Francúzi Alžír. Videl som množstvo filmov o Vietname, ale iba jeden o Alžírsku (Bitva o Alžír). A práve pre Bitvu o Alžír nedokážem pridať tomuto filmu štvrtú hviezdičku. Nejde ani o zidealizovanie postavy mladého komunistu, to je iba akási daň ľavicovému ladeniu Francúzska v tých časoch. Najviac mi prekážalo, že takmer všetko, čo som v tomto filme videl, som už videl v niekoľkých predchádzajúcich filmoch. A aj keď v ňom nebolo veľa zjavných nedostatkov myslím si, že na zaradenie filmu medzi mimoriadne počiny je treba aby niečím prispel do filmovej histórie, aby odhalil niečo predtým nevidené. A toho som sa nedočkal. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 6.2.1977 --- réžia českého znenia = ZDENEK COUFAL (6.2.2009) ()
Otvorená kritika kolonializmu a militarizmu, pri ktorej by ani tak nevadilo, že neprekračuje hranice svojej výpovede alebo že je príliš modelová, keby zároveň nebola v príklone k istým postavám (modelovým) dnes už až naivná a keby ako jedinú alternatívu voči kritizovanému nepostavila komunizmus (v jeho ideovej a idealizovanej... a teda - dnes už predsa vieme - nerealizovateľnej podobe). Ale pozrel som si to rád aj ako už dospelý. ()
Málo francouzských filmařů reagovalo v průběhu let na dramatické události, které poznamenaly dlouholetý boj francouzské koloniální armády s osvobozeneckými jednotkami Afričanů v Alžíru koncem padesátých a počátkem šedesátých let a tady je jeden z těch nejlepších - dle mého. Scénář : Yves Boisset a Claude Veillot. Kamera : Jacques Loiseleux a Georges Pierre ()
Při vzpomínce na dávné vidění tohoto filmu mi připadá, že to byla taková francouzská variace na americké kritické filmy o Vietnamu, zde tedy v Alžírsku. Proto to taky v rámci "nastavování zrcadla" bylo toto drama z jedné špinavé války puštěno k nám (hlavní hrdina byl dokonce komunista, či co). Pamatuji si nějaké drsné scény (tehdy jako puberťákům nám to imponovalo) jako postřílení několika francouzských výsadkářů jejich vlastním spolubojovníkem, kterému přeskočilo z jejich krutosti. A obecněji byla oblíbená hláška "Máme se jak na zámku, ať to trvá věčně, máme se jak na zámku, děkujem' pane veliteli", kterou museli při dělání kliků v plné polní vykřikovat potrestaní vojáci. Tehdy byl účinek filmu mohutný, ale po tolika letech si netroufám hodnotit. ()
Nejen Američané, i Francouzi mají svoji temnou minulost. 1) Civilové odvedení proti své vůli - to jako poručík Československé lidové armády v záloze znám dobře. Ovšem, když je odvedete přímo do války, to je věc jiná. C’est la vie de château, pourvu que ça dure._____ 2) První světová, druhá světová, Francouzi v Alžírsku, Američani ve Vietnamu... Je to pořád stejná písnička. Rien a signaler._____ 3) Úsměvná je francouzská povaha vojáků, silně se lišící od americké, na niž jsme z filmů o Vietnamu zvyklí._____ 4) Zaujal mě 25letý Jacque Spiesser (desátník Rémy March) a Jean-Paul Franky (blonďatý seržant Rudy s nenápadnou nabídkou gayovského sexu)._____ 5) Natáčeno v Tunisku._____ 6) Koment k věci vysvětluje historické okolnosti války: gudaulin****. ()
R.A.S. - "Nic mimořádného se nestalo." Viděl jsem jako kluk za komárů a tenkrát, jako i teď, se mi film hodně líbil. Chtěli nám tenkrát ukázat prohnilost francouzské armády v tehdejším sporu s Alžírskem. Yves Boisset v tomto filmu objevil pro francouzský film jeho pozdější hvězdy Jacquese Spiessera, Jacquese Villereta, Jeana-Françoise Balmera kteří v tomto filmu začínali své kariéry. ()
Rasové. Ryze razantní akce "aristokracie" - spínačů smrti sychravé, kde erosenky rosí ranní ranky jen. ()
Francúzsko, ako každá veľmoc, má čierne miesta vo svojej histórii, tento film ale nerozoberá žiadnu veľkú politiku. Iba malú rotu hrdinskej francúzskej armády zloženú zo zlodejov, dezertérov a humanistov. Práve tí humanisti to majú vo vojne najťažšie. Nejde ani o žiadny veľkofilm o vojnovom utrpení a veľkých zverstvách, ide iba o malé zverstvá na obyvateľoch drobných osád niekde v horách v púšti. Pri tom všetkom ide o slušnú vojnovú drámu, s vývojom postáv, príbehom s veľkými zvratmi a myšlienkou. –––– Odmítáte armádu, ale armáda vás chce. Bere všechno, i odpad. Já se jmenuju Keller. A mým úkolem je vyčistit vám hlavy. –––– Včera jsme byli odpírači, dneska jsme komando. ()
Vynikající snímek z novodobé války. Alžír zůstane pro Francouze nadlouho traumatem, stejně jako Vietnam pro Američany nebo Afganistán pro Rusy. Špinavou válku nakonec ukončil francouzský prezident De Gaulle, hrdina z II. sv. války, který se ze to stal terčem mnoha pokusů o atentát ze strany skupiny francouzských důstojníků, kteří se nikdy nesmířili s tím, že museli odejít z Alžíru jako poražení. ()
Jsem v šoku. Na imdb.com má tahle filmová klasika vročení 1973. To je samozřejmě špatně - ale protože chybami tohoto typu se zmíněný server doslova hemží, není to nic překvapivého. Co je ale naopak víc než překvapivé, je skutečnost, že čsfd.cz se odvážil nesprávný údaj nepapouškovat (což jinak - s výjimkou chyb u českých a slovenských filmů - běžně dělá) a uvést správný rok 1972! Takže se jedná o šok jen a jen příjemný. A do budoucna bych rád věřil, že nepůjde o pouhou výjimkou potvrzující pravidlo o tupém přebírání nesmyslů. ()
Špinavá francouzská válka v Alžíru za udržení koloniální nadvlády viděná očima řadových vojáků, kteří se jí museli proti své vůli účastnit a zabíjet i umírat za zájmy těch, kterým měla přinést prospěch. Solidní příspěvek k zamyšlení se nad smyslem nespravedlivých válek nejen tenkrát, ale i v současnosti - komu a proč vlastně slouží. Změnilo se od té doby něco podstatného kromě kulis válečných konfliktů? ()
Boisset natočil velmi zaujimavy film o vojne v Alžirsku,tato tema bola dlho vo francuzskom filme tabu.Aj ked sa postavi môžu javit ako stereotypne(komik,pacifista,anarchista,sadisticky dôstojnik)tak sa film aj dnes hlboko dotyka publika.Niektore sceny su velmi dobre zrežirovane:nepokoje v stanici,kde sa dav snaži zastavit vlak,bordel v stane,pušti... ()
Je to hodně dávno (snad v roce 1974-75) co jsem tento film viděl , ale zanechal ve mě dost hluboký dojem!! ()
Konečně viděno a paráda, pořádnej příběh pořádně zahrany.Už dlouho jsem chtěl film vidět a teď nezbývá než doporučit. ()