Žert

Knižní předlohu jsem nečetl. Každopádně Žert je velmi zajímavou záležitostí. Viděl jsem restaurovanou verzi. Snaha nějak se vypořádat s brutálními padesátými léty se objevuje v nejednom předokupačním filmu. Závan svobody, rušení cenzury a celkově prostředí otevřenější pravdě bylo živnou půdou pro tyto počiny. Bohužel to bylo jen na krátkou chvilku, ale i během ní vznikla nejedna pozoruhodná záležitost. Zatímco většina hrdinů je v takovýchto filmech většinou kladných, protože jde většinou o dobré a slušné lidi, kterým režim z nějakého důvodů způsobil bezpráví, Ludvík toužícím po pomstě kladným hrdinou dle mého názoru není. Komančové ironii a humor na vše stranické nesnášeli a tvrdě trestali každého odpadlíka, kdo nedržel s pevnou ideovou linkou načrtnutou sekretariátem ÚV KSČ. Ačkoliv mám pro jeho pohnutky i vztek nad zmařenými léty po návratu domů pochopení, způsob jakým chce řešit svojí pomstu mi nepřišel zrovna košer. A v závěru filmu se vlastně zachová v podstatě hanebně a zbaběle.  Naštěstí si to uvědomuje, takže vztek a touha po pomstě ještě zcela nezničily jeho lepší já. A v tom je i kus naděje... Hádám ale, že to byl i důsledek rozmluvy s věřícím kamarádem, který mu možná trochu promluvil do duše. Aby peklo nezvítězilo. V padesátkách mnohdy stačilo málo a už jste se vezli, mnohdy ještě méně než žertem napsaný pohled kované soudružce. Josef Somr patří k mým nejoblíbenějším hercům. Je to prostě borec. Tady byl navíc doslova ve svém prostředí, protože sám byl Moravák. Ač mám lidovou hudbu občas rád, přiznávám, že tady mne rušila. Obzvláště prostřihy na vojáky PTP v lomu s doprovodem cimbálovky byly fakt psycho, ale možná v tom byl záměr. Rozhodně další zajímavý film pana Jaromíra Jireše, který zcela logicky po okupaci putoval do trezoru. * * * * (15.11.2023)

Oproti knížce, která mě v dobrém slova smyslu překvapila a přes drobné výtky se mi opravdu moc líbila, tak mi filmové zpracování přineslo zklamání. Josef Somr se mohl snažit sebevíc, ale mně tam prostě typově příliš neseděl (zvlášť ze záběrů z vojny, kde přece mělo být Ludvíkovi jen něco přes 20...) - ale to je ještě nejmenší problém. I přes plno světlých momentů, hlavní myšlenku a charaktery postav (což je však zásluha pouze a jenom Milana Kundery) mě film nudil a bohužel ve mě navodil pocit, že to bylo místy takové rozplizlé a strnulé. Něčeho tam bylo příliš, něčeho zase málo a hlavně - kdybych film viděl jako první, nemohl by ve mě vzbudit zájem o postavy a o děj - a knize se to podařilo. Se zavřenýma očima bych ale toto všechno mohl odpustit, kromě jedné věci, což ale opravdu považuju za chybu: vynechání nesmírně zajímavé a důležité postavy (jak pro příběh tak pro samotnou hlavní postavu a její život) - Lucie. Toto opravdu považuju za selhání a divím se, že si to Kundera neprosadil, když navíc napsal i scénář. Film rozhodně nemusí knihu kopírovat, proto nekritizuju poněkud odlišnou retrospektivu, ale tohle fakt není možné. Takže ode mě slabé 3*, a to ještě by mohl být režisér Jireš rád! (06.01.2009)

"Ideme len dopredu a nikdy späť." Čo mi to len pripomína, kto to dnes stále hovorí len o pokroku s klapkami na očiach? Aha, novodobí boľševici progresívneho razenia, ktoré sa prejavuje nerozohnaním pohlavia v rozkroku. Opäť ukážka toho, že heslá v podstate ostávajú, mení sa len vlajka, orientácia - na krajiny i sexuálna - nejaké slogany sa ešte upravia a zase ideme len kupředu levá! Kundera to napísal výborne, krásne sa vysmial, ale okrem pár frkov sám film neponúka až toľko vtipnosti. (17.04.2024)

Od Kundery jsem nikdy nic nečetl, ale co jsem četl o něm, tak zdejší hrdina ve své nesnesitelnosti, aroganci a zahořklosti dost věrně odpovídá tomu, jak jsem si ho vždycky představoval. Osobně mě nejvíce zaujal motiv o zestárnuvší budovatelské mládeži, která, zatímco byla v 60. letech svědkem kritické revize socialistických hodnot, měla svázané své vzpomínky na mládí s monstrózními oslavami, pochody a optimistickými písněmi o přestavbě a nové době. Co se týče samotného Ludvíka, ten si měl vzpomenout na zlidovělé rčení "Kdo chce tančit se Švorcovou, nesmí se divit, že přijde gulag." (16.10.2022)

Zajímavá tragikomedie. Ikdyž přes všechnu tu hořkost mi moc do smíchu nebylo. Kunderovu předlohu jsem nečetl, ale ve filmovém zpracování mi činilo docela problém nějak fandit, či litovat hlavního hrdinu, protože mi byl svou povahou krajně nesympatický a jeho osud, přestože k němu rozhodně nebyl spravedlivý, mě tak nějak nechal chladným. Zvláštní a trochu dějově nevyrovnaný příběh (hrdinovo vzpomínání mě zaujalo podstatně více než jeho současný život) byl ale dobře uzavřený, když o tom tak přemýšlím, tak více než jen "dobře". Kniha je možná vynikající, ale film hodnotím "pouze" lepším průměrem. (24.04.2010)