Interview s upírem

Filmu Interview s upírem není moc co vytknout. V žádném ohledu to není film odflánkutý. Neil Jordan s vydatnou hudební výpomocí Elliota Goldenthala navozuje amtoséfru temnou jako tér. Po herecké stránce jsou zážitkem obzvlášť výstupy Toma Cruise, při nichž jsem si uvědomil, že i přes určitý despekt který kvůli němu cítím kvůli jeho členství v té pošahané scientologické sektě, je to prostě dobrý herec. Ostatní jsou také slušní, ale zas nemají moc co hrát. Ale k dokonalosti tomu stejně něco schází, nějaký dramatičtější závěr, nebo zkrátka něco po čem bych si po skončení neřekl:“A to je celý?“ (27.09.2012)

"Plachetnice vystřídaly parníky, které chrlily nekonečné menu chutných cizinců." Bledý jsem, špičáky mám ostře nabroušené, jakmile vidím dámský krk, tak koušu, takže jsem … upír? Tady něco nesedí. Mám totiž rád česnek, sluneční světlo mi nevadí a ženil jsem se v kostele. Takže asi nejsem upír, žádný mi ani nikdy nevysál krev a filmům o upírech se vyhýbám jako Lestat de Lioncourt svěcené vodě. Nicméně jedna poměrně vnadná okolnost mě kdysi donutila pokecat si s upírem a já musím uznat, že to bylo o moc lepší, než dostat dřevěným kůlem do srdce nebo lodičkou do koulí. (09.09.2018)

Nežli horor je tento film spíše netradičním a místy dojemným vyprávěním o životě a utrpení v zajetí nesmrtelnosti, které je naštěstí podáno dostatečně poutavě, aby divák neměl nejmenší problém s dvouhodinovou délkou. Jestli někdo očekává mrazivý nekompromisní horor se spoustou lekaček, tak je tu opravdu na úplně špatné adrese. Interview s upírem má sice velmi zvláštní a chvílemi trochu ponurou atmosféru, ovšem hlavním účelem rozhodně není vyděsit k smrti. Režisér se svou myšlenkou spíše hodně sází a spoléhá se na emotivní projev jednotlivých herců, který je bez vyjímky úžasný, ať už ďábelský Tom Cruise, trpící a vzlykající Pitt nebo malá a neuvěřitelně přesvědčivá Kirsten Dunst, a který dělá z tohoto snímku tak noblesní a vyjímečnou podívanou. (03.08.2011)

Nepochopím, proč se z tohoto filmu nestal nikdy velký hit. Možná byl pro Američany příliš "evropský", dějově komplikovaný a málo "popcornový". Pokud ano, tak to není důkaz o slabší kvalitě filmu (ta je naopak velmi vysoká), ale o slabší kvalitě amerického vkusu (lépe řečeno vysoké kvalitě amerického nevkusu). (24.08.2002)

Zatím žádnému filmu Neila Jordana jsem nedal nadprůměrné hodnocení a tenhle není výjimkou, ačkoliv k tomu má asi nejblíže. Výborní herci, hutná temná atmosféra, několik přímo vynikajících scén... A tím to tak nějak končilo, protože děj na mě po většinu doby působil spíš prázdně, skoro až nezajímavě a rozvláčně, v příběhu upíra, který si zachoval zbytek lidství, jsem si nevšiml žádné přidané hodnoty, občas se mi zdálo, že se dívám spíš na parodii (třeba přespávání v rakvích mi připadaly spíš jako z Co děláme v temnotách nebo z Drákulovin), a vyloženě mě rozčilovalo, jak se film vymezoval takřka proti všemu, co k žánru patří, jen aby se odlišil a byl zajímavý. (02.04.2021)