Režie:
Antonín KachlíkKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Karel SvobodaHrají:
Jaroslava Schallerová, Irena Švárová, Květoslava Houdlová, Josef Langmiler, Jaroslav Drbohlav, Josef A. Stehlík, Vladislav Šmíd, Helena Bendová (více)Obsahy(1)
Dívčí románek sice předstírá realitu, avšak přidržuje se osvědčených melodramatických schémat. Vypráví o děvčatech, která se seznámila při chmelové brigádě a poté usedla do téže třídy zdravotnické školy. Jenže jedna z dívek je uzavřená a vše bere vážně, zatímco druhá je lehkomyslná, s ničím se neláme hlavu... O problémech a pocitech skutečné mládeže se však téměř nic nedovíme. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Normalizacni prarodic dnesnich prci prci prcicek, takovy Czech pie. Dve devcata resi problemy dospivani - skolu, kamaradstvi a kluky. Jeden z nich, Cenda Vizner, je neprekonatelny! Cenda na Hrad! Hip Hip Hura! ()
Jsem moc ráda že v té době nemusím žít. A ta móda, no ta je přííííšerná... ()
,,Zvu tě! - Ale jen do vosmi kaček '' -------- Byť točeno za normalizace, jedná se spíše o poetický film o dospívání. Jistě, rok 1972 byl již z hlediska režimu pevně v rukou nového vedení KSČ. Situace se ,,normalizovala'' a čo bolo oportunistické nechť odpaďně jak řekl soudruh generální tajemník UV KSČ Husák. Jistě se dal o tomto období natočit trezorový film o bojechtivé režim podvracející mládeži atd... Upřímně si však nejsem jist, zda studentky prvního ročníku zdrávky v roce 72 více zajímal politický vývoj v republice než škola, hadry a kluci. Film je o dvou dívčinách, které se snaží zorientovat při praxích v nemocnici, navazují první nesmělé známosti s kluky z tanečních a ze špitálu...Je to vlastně rok jejich života vymezen koncem léta, chmelovou brigádou, nástupem do školy a končí s vysvědčením za první ročník.. S tímto obdobím jsou spjatá jejich zklamání i radosti. Přiznám se, že film jsem shlédl hlavně díky Jarce Schallerové, kterou už od Valérie můžu všemi deseti :-). Je to neskutečná baba. připočteme-li módu sedmdesátých let, kdy minišaty a dokonce stejnokroje sestřiček ve špitálech končili těsně pod zadečky, srdce nejednoho příznivce Jarky zaplesá !!! Škoda, že s kariérou filmové herečky skončila. Ztracený holky se pohodově dají vidět a oproti jiným brutkám té doby se divák snadno ztotožní i s myšlením mladé hrdinky... Tři poháry se šlehačkou. * * * ()
Poetické drama ze života dospívajících dívek nepůsobilo na mě až na pár scén nijak výrazněji ani poeticky, ani dramaticky a prošlo trochu mimo mě bez většího zásahu. I přes nadčasové téma a jednou velmi silnou dějovou linku s matkou hlavní hrdinky mě to jako celek moc neoslovilo. Od Antonína Kachlíka jsem naposled před půl rokem viděl o rok mladší film Jezdec formule risk a jedinou věcí, která mě na něm nadchla, byla hudba Karla Svobody. V případě filmu My, ztacený holky mám to úplně stejně, Svobodova hudba dokáže v pravou chvíli připoutat k dění a navodit ty správné emoce i tam, kde se všechno ostatní nezáživně topí v hlubokém průměru. Pro mě je to film, který rozhodně nemá čím urazit, ale mimo zmíněnou hudbu + ještě pohlednou a přirozenou Jarku Schallerovou ani čím výrazněji utkvět v paměti. [55%] ()
Dospívající dívky a jejich problémy jsou ústředním tématem snímku, který v soudobé tématicky spřízněné filmové tvorbě představuje díky celkem svižnému tempu a přiměřené stopáži lehký nadprůměr. Jeho největší devizou je ovšem hlavní hrdinka (tedy až na to jméno - Žofie, chudák holka) neopakovatelným způsobem ztvárněná nad jiné půvabnou Jaruškou Schallerovou, za kterou si tu jednu hvězdičku navíc jednoznačně zaslouží. ()
Ani nehodlám hodnotit děj tohoto filmu. Jsem diskvalifikován již svým pohlavím, takže to hodnocení děje přenechám spanilomyslným divačkám. Snad z hranic žánru dívčího románku trochu ten film vybočuje tím prostředím nemocnice, kde jsou pohledné hrdinky, jejichž život se jinak točí kol prožívání svých zamilování, konfrontovány s cestou veškerého těla. Ale jako krmivo pro mou nostalgii je to skvělý materiál. Stačí jen ta okouzlující Valérie, která pomalu nezmizí ze záběru. A tehdejší dívčí móda – dlouhé vlasy, krátké sukně, dlouhé nohy – na mne působí dodnes. ()
Škoda černobílé podoby, nebot by dívky mohli krásně vyniknout a že je na co koukat aspoň z tohodle pohledu. Příběh dvou dívek co spolu chodí na zdrávku každá je jiná, ale dobře se k sobě hodí. Další ze zapomenutých filmů a poměrně zajímavý. ()
Celkem by me zajimalo, kdo je zodpovedny za "oficialni texty distributora", to jsou nekdy strasne hovadiny... Ja videl solidni film o dospivajich devcatech s krasnou Schallerovou v hlavni roli. Jak uz napsal uzivatel Kordus, Cenda Vizner byl bezchybny a patri mu ma ctvrta hvezdicka. ()
Adamcová plášť dolů, Cajthamlová bude píchat... 😇 ()
Ty texty distributora by se tu měly zakázat. To je zase blábol jak noha. Celý ten film je přece o tom, že jedna je mrcha a druhá je hodná a naivní. Co víc lze taky o holkách v pubertě rozebírat? To jsou jediné problémy a pocity skutečné mládeže. S tím si bez problémů v tomto snímku vystačíme. Je to dobrý film, v němž se ta hodnější naučí roztřídit si známé podle spolehlivosti a nenechat se využít kdejakou potvorou. Má to pěkný otevřený konec. 80% ()
V přítomnosti Jaroslava Drbohlava byla bych i já, holka zmatená a ztracená. Správných slov neznalá. Jeho tvář byla tu, z mysli se neztratí, za mimikry neschová, charisma přetrvá, stejně tak jako v sajdkáře závěrečná "jízda bezstarostná." ()
"Je taková divná, ty jí věříš? - Je to ohromná holka." Děj hodnotit nelze, neboť tak klouže po povrchu, až to pěkné není. Kniha byla zajímavější. Oops, to je ale překvapení. Nicméně jako upomínka dané doby (i té módy dlouhých vlasů a krátkých sukní) a tehdejší naivity děvčat fungovat může. ()
Ztracený, ale taaak krásný holky... ()
Film natočený v normalizačnej dobe... Film ma nezaujal, je to len také dievčenské..... 40%. ()
Pěkný film o chmelu, o lásce a kamarádství. ()
O křehkosti. ()
A safra, v záběrech jsou vidět závody na starém městském okruhu v Mostě, táta by měl radost. Dost možná tam na tom svahu někde i sedí .. ()
Nejkrásnější snímek od režiséra A.Kachlíka! ()
Příběhy ze života mládeže šly Kachlíkovi vždycky líp než politické agitky. Tady se snažil o realistickou, skoro až formanovskou formu s málo známými herci a neherci, ale co z toho, když obsahem je tradiční dívčí románek ve stylu Stanislava Rudolfa ? Ale Schallerová byla skutečně roztomilá. ()
Nebýt krásné a tajemné herečky Schallerové, tak to na tři hvězdy nemá, ale koukat se na to docela dalo, potěší slušná hudba Karla Svobody a krásné záběry jízdy, dějově však celý film nijak nenadchne. Hodnocení: 55 % ()