...And What Now, Gentlemen?
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Milan SvobodaHrají:
Karel Heřmánek, Soňa Valentová, Miroslava Pleštilová, Zuzana Geislerová, Alena Kreuzmannová, Oldřich Vlach, Antonín Procházka, Ivan Vyskočil, Václav Babka (více)Obsahy(1)
Příběh komediálního filmu režiséra Karla Kachyni se odehrává v průběhu dálkového pochodu, jehož se účastní malý sociologický vzorek společnosti 80. let: čtyřicetiletý architekt Jan, jeho mladší kolega Robert s milenkou Eliškou a jejich šéf Crha, doprovázený rovněž svou milenkou. Cílem, k němuž dámy a pánové směřují, je meta sto kilometrů. Pro hlavního hrdinu však cesta znamená víc. Každé zastavení symbolizuje určitou etapu jeho života a zároveň klade nejednu všeobecnou otázku. Je kolem nás v oblasti mravní všechno v pořádku? Má poctivý, čestný a talentovaný člověk šanci uspět? A proto se Jan také na 85. kilometru vzbouří a odmítne se dále přetvařovat... Vtipná alegorie odráží situaci v české společnosti 80. let, unavené tehdejší realitou, a zřetelně napovídá, jak ji řešit. V hlavní roli uvidíme Karla Heřmánka. Vyprávění rámuje vystoupení tehdy oblíbené rockové skupiny Tango. (Česká televize)
(více)Recenze (101)
Nad tvým hněvem ať slunce nezapadá! Kachyňa dal tentokrát víc než jindy průchod dobře skrývanému smyslu pro škodolibý humor. Mít to jen trochu anarchističtější kameru a feministický, nikoliv krypto-šovinistický morál, připomínalo by to některý ze zlých filmů Věry Chytilové. Pro natáčení v exteriérech byly jistě vybírány účelově jen ty nejodpornější lokace, bezpochyby proto, aby architekti na pochodu měli o čem přemýšlet. Satirická, společesnko-kritická vrstva pobaví i dnes nejen jako historický dokument. K dobru trvanlivosti díla, ke škodě nás se toho od osmdesátých let mnoho změnilo - pětiletky nahradily projekty, křídla architektonických a dalších invencí přistřihují kapitáni průmyslu, projektoví manažeři a PR-mrdky. Kromě scénáře, vedlejších rolí - excelující Ivan Vyskočil, mladistvý rebel Antonína Procházky, přátelská kurva Oldřicha Vlacha, ochotně se svlékající Miroslava Pleštilová, zajišťuje zábavu skoro woodyovsky neurotizovaný Karel Heřmánek. Kdyby to ke konci trochu nevyměklo, je to dokonalé. Film snese pravidelné reprízování. ()
Film, který se mi víc a víc líbí a ačkoliv nikdy nebudu muž ve středních letech, s hlavním hrdinou cítím jako jsem třeba cítíla mnohem mnohem později se Spaceym v Americké kráse. A vidím mezi těmito filmy velkou podobnost: v tom šéfovi, v manželce, v děvence a hlavně v té vzpouře, která se v rozhněvaném muži jednoho krásného dne konečně probudí. A jestli ten vztek spustila prudící manželka, šéf, který myslí jen v dimenzích socialistického bordelu, kolegové ohnutí jak je třeba, toť otázka. Každopádně dálkový pochod se všemi útrapami je krásná metafora života. ()
Snímek, věrně zachycující otřesné poměry v "reálném socialismu." Jakpak se pracovalo, plánovalo a...chodilo? Hlavní hrdina své problémy řeší rázně. Chůzí, pro kterou nemá předpoklady a nakonec ani výdrž. Od svého šéfa-pozéra si nenechá nic namluvit. A nakonec ho zfackuje. Paráda... ()
Na tenhle film si stojí za to vyjít . Vysoké hodnocení dávám i proto , že když občas zdolávám nějaké km v přirodě , vždy se mě vybaví ta scéna jak Heřmánka natačí kamera v momentě sbíráni nových sil na pochod. ()
(3,5* nahoru, aby mi pak náhodou ten můj blízká krize středního věku nevodešel do prčic!) ()
Lidi, co si propichujou puchejře, si přežít prostě nezasloužej. ()
Karel Heřmánek, Vilda Čok, trochu hořká komedie s jistým morálním apelem. Lehce erotické scény na posedu, propichování puchejřů, Heřmánek na pokraji svých sil, nebo ta bitková na poli úplně na konec se vám vryjí do paměti. Pamatujte si dobře že na podobný pochod, musíte úplně ze všeho nejdřív, napřed zvolit vhodnou obuv:-) Podobný film: Dobré světlo. Zajímavý komentář: Lebowski. ()
Snímky z druhé poloviny 80. let mají jedno společné. Tvůrci zkouší překračovat hranice a kolikrát díky této snaze vzniknou kultovní scény. Kachyňa byl navíc schopný i něco sdělit a úmorná šeď socialismu má tak další filmové memento. ()
Co s tím sklem, ptá se frontman skupiny Tango v hlavním hudebním motivu filmu a Kachyňa se pro změnu ptá, co s životem rozmělněném takovou spoustou kompromisů a ústupků, že už přestává těšit? Kachyňa odruhé v krátké době po Dobrém světlu přichází s hrdinou, co se zmítá v krizi středního věku, kombinované tentokrát střetem se světem přízemního pragmatismu, který vyznává jeho nadřízený, a autorskou touhou po poctivém díle bez kompromisů. Je sice fakt, že Kachyňu znám i ve výrazně lepší kondici, ale po opětovné projekci zvyšuju nadílku o 1*. Druhou polovinu 80. let totiž připomíná nejen soundtrack, ale celková nálada snímku. Ta naštvanost, bezradnost a bezcílnost, to odpovídá pocitům mnohých z té doby. Navíc Karel Heřmánek prožíval tehdy herecky nejlepší období. Celkový dojem: 70 %. ()
Klasika... A nu tu dobu odvážná hudba Slávek Janda a jeho přetavený a zakázaný Abraxas na Tango... Heřmánek byl dobrý jako čtyřicátník a vzorný taťka. Ale mně se nejvíc líbila postava Soni Valentové, co by jeho chápavé manželky ()
Jedna z nejinteligentnějších skizz předlistopadového režimu, která navíc nepostrádá ani osvobodivý jiskřivý humor. Svobody je v této reflexi nadmíru a je to pro mne o to pozoruhodnější, že tento Kachyňův film mi doposud unikal. Heřmánek a zejména Valentová jsou skutečně pozoruhodní. A ten sociologický vzorek společnosti osmdesátých let rovněž. Zbývá jen dotaz, čeho že jsme se to vlastně dočkali dnes. Při tomto pomyšlení ten smích už není tak jiskřivý. ()
Všem problémům se utéct nedá, a tak se jim Karel Heřmánek pokouší alespoň ujít. Má na to špatné boty, heká, funí, kulhá, párkrát se chce vrátit, ale vždycky ho něco nakrkne takovým způsobem, že jde dál - puchýře nepuchýře. Jo a taky rozbíjí sklo. Tenhle film je krásná metafora, která o lidech a o životě říká mnoho. ()
"A pivo tu máte aspoň dobrý?" "To víte, pokrok nezastavíte!" Stovku jsem nikdy nedala, na 75 km jsem si natáhla achilovku (Omnibus byl prostě lepší). Ale nějaký padestátky byly. Za sylové oblečení (sako, šlajfka, polobotky) a fiktivní běh přes překážky rozhodně za 4!! :o) ()
Reklama na kouření. Karel Heřmánek pálí jednu za druhou. Socialismus některé postavy absolutně sežral a Karel chodí a chodí ... 55% ()
Další povedený kousek páně Kachyně, který jsem viděl již mnohokrát, a věřím, že ne naposled. Obsazení bez chybičky a kromě hlavních postav bych vyzdvihnul hláškujícího Ivana Vyskočila a Oldu Vlacha, který v roli "hajzla" opět nezklamal .... proč, ale pánové došli pouze do "modrejch", tak tomu nerozumim, u mě 90% .... - ROZBÍT SKLO ! :) ()
Hořké komedie druhé půle let osmdesátých byly prostě lidské, jejich rozměr je zřejmý jak se Svěrákem, Heřmánkem apod...! :-) ()
Film o tom, že na některé věci není nikdy pozdě, a jiné že mají svůj čas:-) ()
Společenská obuv se sice nejeví nejlepší volbou při pěším zdolávání stovečky kilometrů, ale ujasnění si životních priorit bude bolet, takže přitom se nějaký ten puchýřek ztratí. Na trať se vydal skleslý chlapík, který se pokorně hrbí před krizí středního věku, ale k cíli se blíží vzpřímený muž, který si evidentně hodlá užít první den zbytku života. ()
Novo-civilizační, útrpná cesta životem a protestní pochod plný vzpomínek. To vše v podání výborného Karla Heřmánka. ()
Neminulo to ani mě. Ani ten film, ani ten socialismus, ani tenkrát ty dálkové pochody. Taky z hecu. Jen jsem je naštěstí, na rozdíl od pana Heřmánka, neabsolvoval v polobotkách... (ale zase jsem při své první stovce zcela zanedbal pitný režim, zkolaboval na 85 tým kiláku a do cíle mě potupně dovezli. Za měsíc jsem zregeneroval a jako správný blbec, bylo mi ovšem tenkrát jen sladkých –náct, jsem vyrazil na další stokilákovej pochod, na Haškovu Lipnici. Tu už jsem dal. Jen na ty sexuální hrátky na posedu mi nějak nezbyly síly... :-) „Film pro pamětníky“ , který mě ani tenkrát bůhví jak nezaujal, pro mě asi žádnou kultovní klasikou nebude. Protože ale uznávám jeho kvalitu, mé oblíbené herce v něm a taky pár povedených hlášek, dávám 3. Jen nějak nemám chuť a hlavně asi ani odvahu ho doporučovat ke shlédnutí dnešním mládežníkům. Dálkový pochod, to už je asi dnes, tváří v tvář virtuálnímu prožívání čehokoli, prd challenge... ()