Malá mořská víla

Pohádkový příběh na motivy H.CH.Andersena, který je spíše určen dospělým, než dětskému publiku. Mě bohužel nenadchly kostýmy ani výtvarná stránka, která mi připadala hodně divná a nepovedená. Samozřejmě je to věc vkusu, ale tohle mě prostě nebralo. Naopak jsem nemohl spustit oči z překrásné Miroslavy Šafránkové, která když se vždy objevila, srdce mi zaplesalo nad tou nádherou. Opravdu nadpozemsky nádherná andělská tvářička. Za tu rozhodně hvězda navíc, druhá hvězda za výbornou hudbu pana mistra Zdeňka Lišky a třetí hvězdu za režii Karla Kachyni. Kvůli těmto zmíněným osobám se na Malou mořskou vílu podívám rád znovu. (21.11.2012)

Na pohádku příliš "umělecké", jak vizuální, hudební tak třeba i herecké pojetí. Tahle pohádka mě nikdy nedokázala oslovit, přestože dnes její kvality už ocenit dokážu. Tragickému a tísnivému tónu Andersenových pohádek sice svým zpracováním blíží, ale na rozdíl od filmu na mě jeho příběhy fungovaly i jako na malého. Takhle jen často zůstává krásný obraz bez patřičného náboje. (15.06.2005)

Ano, Andersen nepsal veselé pohádky, asi nebyl moc šťastný člověk, a Kachyňa to pojal stylově a podobně depresivně. Zahrané i natočené je to sugestivně, ale nezlobte se na mne, koukat se na to nedá, podobně jako dětem raději čtu české pohádky než tyhlety severské horory. Pro mne je to sebetrýznění, dívat se na podobné filmy. Jinak si mimochodem povšimněte, že spíše než o pohádku jde o psychologickou sondu do života jedné třídy, která pokukuje po výsadách jiné, movitější třídy, a o nemožnosti prolnutí těchto světů. (10.12.2014)

Opravdu hodně zvláštní pohádka. V dětství se mi to nelíbilo, a když jsem teď dostal chuť si to osvěžit, tak mě to neoslovilo ani teď. Ty šílené paruky a kostýmy podmořských postav, jakož celé to evokování podmořského světa a Liškova hudba, to vše mi přišlo jako strašný bizar (včetně těch podivných dialogů, v nichž si mořské bytosti nepochopitelně cynicky - vždyť je to pohádka, panebože! - utahují z lidí), navíc to působí i silně nízkorozpočtově, a - pro člověka obeznámeného s těmi lokacemi - i nevěrohodně, prostě jako přehlídka herců navlečených ve směšných v kostýmech a pohybujících se mezi Prachovskými skalami. Vadí mi tam i ta krutost, kdy král všech moří (btw. tehdy 57 letý Lukavský zde v této roli působí spíš jako dědeček tehdy 18 leté Šafránkové, než její otec) v podstatě pro zábavu potápí lodi a topí lidi jako koťata, aby jeho nezbedné dcerunky měly veteš na hraní z potopených vraků, stejně jako mi přijde hrozné, jak to dopadne se samotnou mořskou vílou (u které mě btw. překvapuje, že ve filmu nemá jméno a všichni ji oslovují jako "malou mořskou vílu"), která chuděra nechtěla víc, než poznat trochu lásky, a už jenom představa, že každý krok bolí jako bodnutí nožem do nohy (a víla si v jednu chvíli skutečně chladí krvácející nohy ve vodě!), mi přijde jako peklo na zemi, nemluvě o tom, jak to s ní v závěru dopadne. Ten film je prostě strašná depka, a podobně jako jsem už jako dítě neměl rád pohádky, kde hlavní postava oněmí, tak si i dnes prostě myslím, že Kachyňa to trochu přepísk, a pro děti to moc nebude, ale problém je nejspíš už v samotném Andersenovi, který mě nikdy neoslovil, a cestu si k němu už asi nenajdu (i když nikdy neříkej nikdy). (05.01.2022)

Maminko, proč ho nezabila, vždyť si to zasloužil?! Jí se dělalo špatně z krve? A potoky slz. To mi bylo asi pět a maminka mě a sestru vzala do kina na Malou mořskou vílu. Mami, nezabila bys ho, parchanta nevděčnýho? To mi bylo dvanáct a tuhle pohádku jsem viděla o svátcích v televizi. Mami, lezla bys kvůli takhle nedomrlýmu chlapovi z moře? A když jsme tak u toho, sebrala bys ho, když by se válel na břehu? To mi bylo myslím sedmnáct a opět jsem tuhle pohádku viděla v televizi. "To ti řekl tvůj princ? To má od svého otce, to je taky idiot." Pan Lukavský jako vládce moří měl grády. (27.08.2010)