Ucho

Herecký koncert, za hranicí obyčejného hraní. Ti dva to prožívají, mají strach, zažívají tu stísněnou atmosféru, ten pocit beznaděje. Já tyhle pocity prožíval naplno s nimi, i když jsem tu dobu nezažil. Jen si tak říkám, kolik filmů z trezoru již nikdy nevystoupilo... (11.08.2012)

Máme tady ty Tondly, Košary, Klepáče a Šlesingry, ale umíme se nima za potlesku našich lidí vypořádat. Drama mezi familiérním newspeakem stranických vůdců, šestsettrojkami pod okny, domácími štěnicemi a vlastním strachem. Osvědčená spolupráce filmařských es jako dlouholetá náplň trezoru, film který doplnilo jiné Poučení s jiným vyzněním. "V kuchyni, v koupelně a na záchodě můžou i funkcionáři mluvit." Učebnicový soudruh G.Opočenského. (14.01.2014)

Noc bez pomoci, noc mocně sílící "nemoci." Pozor, někdo nás poslouchá. Světlo světa spatřila charakterová slepota. Jak dlouho potrvá? B+B přepadeni armádou stínů, přistiženi v intimitě. Jak ustát tmu, padlou na lidskou hrdost? Kdy ustanou dny zrady? Kdo povolí, urazí zámek na kleci, utrhne "ucho" z kliky, potopí potupu? (08.07.2016)

Nejsem cílovka, tu dobu až tak nepamatuju, a jisto jistě možná půjde o hodnotný film vystihující tehdejší dobu, ale osobně to bylo za mě spíše ubíjející představení dvou manželů. (01.12.2019)

Nejlepší psychothriller v československém filmu, výborně obsazené - Bohdalová,Brzobohatý (manželský pár), Císler jako ucho. Všechna čest pane Kachyňo. (01.06.2005)

Hodne silny film, ktery se pochopitelne pro jeho ostrou kritiku komunistickeho rezimu dostal okamzite do trezoru. Exceluje v nem predevsim Jirina Bohdalova a Radek Brzobohaty, kteri tvori nekompromisnim zpusobem kostru cele te psycho atmosfery a davaji filmu velmi sugestivni a podmanivy nadech. (04.04.2006)

V trezoru to nebylo jen tak pro nic za nic. Opravdu mistrně zvládnutá atmosféra strachu, výborné herecké výkony, obzvláště Bohdalky. (16.11.2006)

Čekal jsem hodně a dostal jsem víc: na české poměry ojediněle působivé, syrové a autentické drama bez slabého místa. Všudypřítomné dusno komunistické éry, jak je mám v paměti z dětství v sedmdesátých a dospívání v osmdesátých letech (čili oproti zde portrétovaným padesátkám už v notně oslabené podobě), na mě snad z žádného filmu nedýchlo takhle silně; rozpadání vztahu ústřední dvojice je vykresleno s finesami málem bergmanovskými. Několikrát se mi připomněl o čtyři roky mladší Rozhovor, podobný tematikou i drobnějšími motivy (záchodová mísa) – člověk by Coppolu skoro podezíral z inspirace, nebýt toho, že Ucho šlo po natočení rovnou do trezoru. — Všiml sis toho hnízda? (26.05.2012)

Viděla jsem tento film už dávno, ale je tak nevšední a zapamatovatelný, že jej klidně okomentuji. Natáčel se částečně v Sala terreně našeho zámku za účasti komparsu z řad místních občanů. Premiéry jsme se dočkali až po roce 1989. V hledišti místního kina seděla řada lidí, kteří v něm tehdy účinkovali a konečně se dočkali premiéry. Je to komorní a velmi depresivně zpracovaný psychothriller vzbuzující plíživý stupňující se strach z čehosi neurčitého co přecházelo z plátna na diváky. Jako hlavní myšlenku jsem viděla tu snahu odposlechem soukromí najít na člověku cokoliv negativního, co by umožnilo v budoucnu jej ovládat. Jak nadčasové. Herecké výkony dvojice Bohdalová Brzobohatý byly excelentní a černobílé zpracování bylo velmi působivé. Myslím že ve své kategorii nemá snímek u nás konkurenci. (15.01.2013)

Nelehké téma o nelehké době, které na svých bedrech nesou téměř vždy stoprocentní Radek Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Mě ale další z reflexí těžkostí předchozího režimu zase úspěšně minula a to bez pomyšlení, že bych byl vůči této části českých dějin jakkoli zdrženlivý. Chápu tehdejší potřebu se těmto špatnostem věnovat, já jsem ale všemi těmi soudruhy přehlcen z mnohem odfláklejších, ale frekventovanějších děl a tady jsem ocenil spíš výborné technické zpracování než ústřední příběhovou linii. [viděno na Voyo 27.4.2024] (27.04.2024)

Někdy se to prostě všechno sejde a vznikne nezapomenutelný film. (19.12.2006)

Bohdalka je 100% tná.. Ja byť Brzobohatý tak ju zabijem po 20 minútach.. (06.02.2009)

Vždy chrochtám blahem, když narazím na český film, který je po všech stránkách parádní. Scénář, herci, atmosféra, není co dodat. Jsem strašně rád, že jsem nemusel žít v systému, který tak příšerně degradoval lidskou duši. (14.11.2009)

Strhující film s neuvěřitelně depresivní atmosférou plnou všeobecnýho strachu a paranoii. Toho Kachyňa dosáhl pomocí černobílýho obrazu, minimalistický režie, statický kamery a hudby. Atmosféra navíc během filmu neustále graduje a kromě všudypřítomnýho strachu z odposlouchávání je umocněná taky problémama zpackanýho manželství ústřední dvojice, který pozvolna vyplouvaj napovrch. Stěžejním bodem filmu jsou kromě perfektně napsanýho scénáře a dialogů především vynikající herecký výkony obou hlavních představitelů, který si v několika scénách sáhli až na dno. Pro mě osobně jeden z nejlepších českejch a československejch filmů vůbec. (10.02.2011)

Perfektně "špicl" navozená atmosféra, které až nahrává černobílé zpracování. S věčně scénaristicky "rejpavou" Bohdalkou, politckým podtextem, umíněným Brzobohatým a velmi kvalitně obsazenými vedlejšími rolemi (B.Navrátil)je Ucho adept na plný počet. Škoda zaříznutého zakončení (minust 20%), které nabízelo mnohem více možností, jak s divákem "vyběhnout"!! (02.10.2011)

po druhém sledování přehodnocuju...donutila mně k tomu filmem hodně živě vyjádřená jak téměř hmatatelná stísněnost a nejistota,tak praktiky té doby v politice,brrr (15.01.2014)

Nebudu tady pozérsky a s patosem papouškovat glorifikace, kterých je tu i bez mýho přičinění přehršel. Tim samozřejmě film nijak nesnižuju - je mrazivě skvělej, především ale zajímavej a zvláštní; obdivuju Kachyňu za to, jak se mu podařilo atmosféru strachu a nejistoty přenést na ústřední dvojici bez toho, aniž by musel přidávat jakýkoliv efektní scény. Musim ale říct, že některý záběry, dialogy nebo režisérský postupy (pasáže bez hudby i okolních zvuků, pohledy z první osoby a do kamery...) mi prostě nesedly a měl jsem problém jim uvěřit. Naprosto tim ale nepopírám skutečně zajímavej uměleckej rozměr (jakkoliv těžký ho může bejt strávit) a nezpochybnitelnou režisérsko-kameramanskou nápaditost, ne všude to ale (aspoň pro mě) plnilo svůj zamýšlenej účel. Uznávám, že to je jeden z nejlepších výkonů Bohdalky, který jsem viděl, ale i u ní bych našel repliky, kterejm jsem nevěřil - např. některý pasáže z manželskejch hádek, kdy z nich až moc trčel scénář (u dialogů obecně jsem často měl pocit, že na sebe navazujou trochu šroubovaně a nepřirozeně, odpověď že třeba nelogicky nastupuje už do doznívající otázky atd.). Jinak to ale je skvěle a osobitě ztvárněný vylíčení teroru padesátejch let, toho teroru, kterej se paradoxně nevyhýbal ani nejvyšším straníkům - se skvělym a příznačnym orwellovskym koncem, kterym Strana nad dvojicí vyhraje ještě víc zničujícím způsobem, než jak by tomu ve výsledku bylo třeba v případě předpokládatelný fyzický likvidace. Film je o to pozoruhodnější, že scénář spolu s Kachyňou psal Procházka, jedna ze stranických obětí vlastního systému. (26.03.2015)

Krutá noc, která se, pro znuděného manžela a jeho jízlivou podnapilou manželku, stane ještě krutější. V počátcích jsem si myslel, že se jedná o Kdo se bojí Virginie Woolfové po česku, což se nabízí a k vyřizování účtů i skutečně dojde. Přičtěte k tomu ovšem ještě politiku, temné prostory vily, neznámé siluety postav v zahradě a máte vyšperkované drama s dávkami mysteriózna (hlavně v úvodu-bylo zamčeno, nebylo zamčeno?) a napětí, až strachu, u kterého se tají dech. Velice chytře vystavěný příběh, který postupně odkrývá všechny aspekty tohoto politického thrilleru. Výborný scénář, kamera a výkony dvou hlavních představitelů. (05.11.2015)

Vyčerpávajúci. Nedokážem nájsť prívlastok, ktorý by popisoval môj zážitok zo sledovania tiesnivej interakcie manželského páru so všadeprítomným Veľkým bratom výstižnejšie. Jedným dychom však musím dodať, že v žiadnom prípade nejde o výčitku a zhliadnutie Ucha ani náhodou neľutujem. Technická stránka filmu má síce svoje muchy (nesadla mi predovšetkým kamera pri retrospektívach), avšak to v je v tomto prípade druhoradé. Omnoho dôležitejšia je totiž úspešná snaha tvorcov zachytiť obraz svojej doby, a to aj s vedomím, že ohrozená môže byť (prinajmenšom) ich umelecká kariéra. A za toto svedectvo by sme im mali byť vďační. (85%) (29.08.2018)

Zas jeden z filmů který vyneslo do nebe to, že si chvili poležel v trezoru. Být to to kraťas na 30 minut tak ok. Ale je to vleklé, opakující se, nudné, herecké a výkony mě nijak nedostaly do kolen. Fakt nechápu proč? protože nějaky akademik řekl, že je to super? nebo protože stačí samochvála Brzobohatého a Rákosníčka? (22.08.2021)