Ucho
The Ear
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, Gustav Opočenský, Miloslav Holub, Lubor Tokoš, Bořivoj Navrátil, Jiří Císler, Jaroslav Moučka, Karel Vašíček (více)Obsahy(1)
Mistrovské psychologické drama Ucho, otevřeně obžalovávající totalitní režimní praktiky, bylo natáčeno ve svobodnější atmosféře na sklonku šedesátých let, k divákům se však snímek dostal až po roce 1990. Náměstek ministra a jeho žena (Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová) si už přivykli neustálému špehování a odposlouchávání státní bezpečností. Dokonce i doma mají slídivé „ucho" zaznamenávající jejich rozhovory. Jednou ale po pozdním návratu z vládní recepce ve své vile propadnou panice - vydedukují si totiž, že Ludvíkovi hrozí zatčení kvůli kritické zprávě, na níž se podílel. Během úzkostné, bezesné noci manželé proberou svůj vztah plný kompromisů, klamu a nelásky. S ránem přichází únava, vystřízlivění a děsivá realita: nic nekončí, ale pokračuje... (Bohemia MP)
(více)Recenze (572)
tento film naozaj nie pre vsetkych. V podstate stoji na dobrom vykone bohdalovej a na spomienkach na doby minule (naozaj len minule???) ()
Na pomerne krátkej stopáži prekvapivo obsiahly a intenzívny zážitok. Skľúčujúci popis režimu pomocou náznakou a podporený famóznym výkonom pani Bohdalovej. Nemal som tušenia, že ju uvidím aj v takejto hereckej polohe. Na odľahčenie: je neuveriteľné aký tvrdý spánok má syn ústrednej dvojice. ()
Úžasný filmový a herecký koncert. Pokud něco mělo odrazit dobu nesvobody tak, aby jí porozuměl i divák, co ji nezažil, pak zde se to povedlo. Příměr k hitchcockovým filmům v tiráži je trefný. Komik herečka, oceněná i Werichem, Jiřina Bohdalová tu podala snad to nejlepší, byť 4 vraždy stačí, drahoušku z jiného soudku byl také výkon do dějin českého filmu. Bolševici se filmu báli, protože se v něm viděli a právem. Měl by být promítán v hodinách občanské nauky, pokud tento předmět ještě vůbec na školách existuje a nebyl vytlačen hodinami "lásky k migrantům a LGBT", což ničemu možná neškodí, ale občana to nikam nepozvedává. Neobčan ale žádný takový film už nenatočí. ()
Námět a zápletka: 9/10 ... Vizuální stránka: 8/10 ... Soundtrack: 7/10 ... Didaktický potenciál: 6/10 ... Celkový dojem: 9/10. ()
"Co chceš, Ucho? Aby jsme se zabili? Máme se zabít?!"______Čo ľudia vtedy zažívali? Aké hrôzy sa diali počas komunizmu? Ucho to ukazuje, a nebojí sa toho. Sa nedivím, že museli tento film zavrieť do trezoru. Divím sa ale, že tvorcovia mali vôbec gule to natočiť, lebo väčšiu, a silnejšiu kritiku komunizmu a STB som ešte nevidel. Tu boli skvelo ukázaní ako falošné svine. A aj keď tu sú tiež úžasné výkony, tak mi tu furt niečo chýba, asi lepšie gradovanie a svižnejšie tempo. Ale stále to je film, ktorý sa môže právom považovať za vrchol československého filmu, a je to, jeden z mnohá, dôkaz, že šesťdesiate roky boli zlatou érou českého filmu. VERDIKT: 8/10. ()
Tento film na doporučení. Paní Bohdalová není má oblíbená oproti Panu Brzobohatému, ale to se dá zvládnout :) /*Dívám 10 minut a už mě Bohdalka štve jak pořád nadává Brzobohatému. "Soudruh prezident taky pije z flašky." Logika? Vlezeš do bytu protože nemáš klíče a tam je rozsvícený svícen? Připomínka doby a jejich manipulací. Zajímavý že se mě snažili hacknout z číny, z ruska, a afrika. A spojitost ? Komunismus/Socialismus. Některý věci se asi nezmění. Politika v celým filmu, která ničí životy. Jsem ráda, že v tomhle už žít nemusím. Ale štve mě že to sem zase tahaj. Je dobře že můžeme vyjadřovat své názory, ale dneska je toho zase až moc. Např. Když se lidé skrývají na netu tak jsou nejchytřejší. Hlásání dobře znějících hesel ve filmu ale i v dnešní realitě. Film je bohužel stále aktuální. Depresivní dílko ale poučné. ()
O tom, že je tento film geniální se myslím nemusím zmiňovat. Výborné herecké výkony, nádherná kamera a fantastická hudba. Co více si přát. Na celé scénáři mi ovšem přijde bizardní fakt, že zatímco se oba manželé hádají, křičí na sebe, běhají po celém domě, tak nahoře pořád klidně spí jejich syn, který se probudí jen a pouze v momentě, kdy zvoní návštěva...myslím, že kdyby tam ten syn nebyl bylo by to na 5 hvězd, takto je to za mě 4,5, ovšem čsfd to neumožňuje a zde musím spíše zaokrouhlit nahoru... ()
Vynikajúca normalizačná dráma, ktorá do manželskej hádky námestníka ministra s manželkou, vkladá semienka obáv, ktoré klíčia na pozadí udalostí na ministerstve klíčia do strachu pred chápadlami režimu. Príbeh nemá láskavú hrabalovskú poetiku Skřivánkov na niti, ale strata dôvery sa premieta do rozkladu manželstva hlavných postáv. Produkcia je výborná, no dobová hudba Svatopluka Havelku dnes už neoslní, ale svoju funkciu plní dobre. Najväčší podiel na úzkostnej atmosfére má skvelý herecký výkon Jiřiny Bohdalovej a Radoslava Brzobohatého spolu s výbornými dialógmi. ()
Úžasně tísnivá atmosféra se táhne celým filmem a ještě se stupňuje. Holt studiový zvuk dělá svoje... A Jiřina Bohdalová v poněkud nezvyklé roli, ale podala ji naprosto přesvědčivě. Líbila se mi tu víc, než v mnohých komediích. ()
Že to zřejmě bylo natočeno za normalizace a proti STB,neznamená to,že film musí automaticky bavit.Komunismus nemám rád a stejně předrevoluční antikomunistické filmy. ()
Zprvu skvostne (velmi vtipne!) dialogy, kterym v pulce filmu krapet dochazi dech. Jelikoz pointa se da pomerne snadno odtusit, davam jen 4*. Pro me herecky koncert zejmena Jiriny Bodalove. ()
Nazorné (a příznačně ponuré a depresivní) vykreslení komunistických praktik a jejich vlivu na člověka a jeho psychiku. "Na záchodě, v koupelně a v kuchyni mohou přece i funkcionáři mluvit!"- a nebo ne? Perfektně zpracovaný námět. ()
Kulisy filmu jsou trochu modernější, ale modří věďí, že cíl této filmové střely je na přelomu 40. a 50. let v dobách vnitrostranického boje o nejvyšší pozice a vzájemných likvidací mezi soudruhy. Pro mě osobně 1. porevoluční film z archivu. Viděl jsem v kině Vesmír v Č.B. (dnes tam hupsají nějaké krasavice) a bál jsem se jako při Hitchcockovi. Jiřina Bohdalová jako panička člena strany podává nejlepší výkon svého hereckého života. ()
Reálný obraz 50. let. Film je o to zajímavější, že se zabývá všudypřítomným strachem funkcionářů KSČ, kteří si nemohli být také jisti ničím. Krásně to zobrazuje konec filmu. Brzobohatý očekává zatčení místo toho je jmenován z náměstka ministrem. Tento film je jedním z nejlepších filmů o 50. letech, protože jako jediný se zabývá fenoménem komunismu: "hledání třídního nepřítele ve vlastních řadách" (zde je patrná inspirace z procesů s vysokým komunistickým funkcionářem Rudolfem Slánským). Film stojí na výborném scénáři Jana Procházky, který dokázali strhujícím způsobem přenést na filmové plátno Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Opravdu klobouk dolů. ()
"Oni nepřišli na navštěvu, oni to přišli dodělat !" Naprosto zvrácená komunistická morálka z "zrcadle doby". Scenárista Jan Procházka vše zažil na vlastní kůži, takže moc dobře věděl, o čem píše. ()
Dokonaly komorni pribeh. Strach a nejistota dycha z kazdeho filmoveho okenka. Vykon Jiriny Bohdalove je herecky vrchol! ()
Film nás nechá nahlédnout do atmosféry komunistického režimu, měl by být povinný pro všechny obdivovatele komunismu, nekritické obdivovatele stran kopajících do občanské společnosti i přehnané optimisty co říkají, že tohle už se nemůže opakovat. ()
Herecký koncert dvou skvělých herců,paradoxy komunismu,paranoia odposlechu,co dodat-nemá v tomto žánru konkurenci... ()
Když já Jiřinku nerad a to se necení. Rozumím tomu, ale hrozně utahaný a nechci to už nikdy vidět, takže ... ()
Související novinky
Letní filmovou školu odstartuje Bod obnovy
Letní filmovou školu slavnostně zahájí v sobotu 29. července na české poměry nadstandardní žánrový snímek Bod obnovy. „Přesně po 60 letech (!!!) od premiéry legendární Ikarie XB1 se česká… (více)
Bořivoj Navrátil: 1933 - 2011
Po dlouhé, těžké nemoci zemřel dlouholetý člen činohry Národního divadla herec Bořivoj Navrátil. Kroměřížský rodák studoval na ekonomické škole v Jihlavě, následně na brněnské JAMU, kde absolvoval v… (více)
**V podstatě persona není nic „skutečného“. Je kompromisem mezi individuem a společností v tom, „jako co se člověk jeví“. Přijímá jméno, získává titul, představuje úřad a je to či ono. Můžeme se často dopustit omylu a považovat ji i vcelku za něco „individuálního“ ona je však, jak její jméno říká, pouze maska kolektivní psýché, maska, jež individualitu předstírá, vede ostatní i člověka samého k přesvědčení, že je jedinečný, zatímco je to jen hraná role, kterou promlouvá kolektivní psýché.** ---tady ten šmíráckej sajrajt jede ale dobrý balvany, sajrajt je ale sajrajt, ať má ten kabát červenej nebo modrej..., anebo třeba oranžovej, že ano, ehmmm..., no bylo nebylo, za jedné tuze chladné prosincové noci se pověsilo těch pár kabátů, kdesi v rádoby dobře utajené chatce, spolu svorně a sveřepě..., na společném together věšáku, kterej byl prost veškerého šmírování a i kdyby nebyl, kabáti by visely i poletovaly stejně! a tak se spolu ty kabáty houpaj, no i ten Kabát od čertů se tam vtírnul! no a jak se tam ty kabáti naparujou, na tom věšáku, za tej bílej noci, prosincové noci, prosincové chladné až ledové... kdy, no prostě, kdy ten jeden kabát je červenj, tu ten jeden oranžovej, ale i Kabát, pak tady máme kabát modrej, že ano, ehmmm..., no anebo za tej zimní, tedy prosincové, chladné i ledové noci tak nějak ty kabáti ležej..., anebo visej, visej anebo ležej na tom stole spolu pěkně pohromadě, a tak nějak se začnou, že ano logicky párat, že ano, ehmmm... no a jak se tak páraj, za tej zimní, tedy prosincové, chladné i ledové noci, kdy ten jeden kabát je třebas červenej, dále třeba modrej, žlutej anebo fialovej, k tomu vyřvává ještě skupina Kabát, takže na tom stole anebo věšáku nastává totální chaous, že ano,, no a jak tam ty kabáti hrajou ten svůj mariáš, za tej zimní, tedy prosincové, chladné i ledové noci... no tak se v důsledku toho tření a tepla, kdy jsou schovaný před tím všeprosupujícím mrazem, za tej zimní, tedy prosincové, chladné i ledové noci, tak se samozřejmě začnou párat ještě více a následně do sebe naprosto chaoticky zašmodrchávat... no a ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích, kdy se ty všemožný zakázaný látky z těch kabátů stíraj a vyprchávaj, i za nastálýho chaotickýho kmitání vyplašených, porůzně našmírovaných, pološílených filcek - vlastně nebohý filcky, jež byli vyhnány ze svejch náramnejch pelíšků vytvářejí jakési odporné, smrduté mračno, jež způsobuje krvácení +8, ale zas odolnost proti ohni je -11... no, no tak Bouše, nehihňaj se a poslouchají dále! no a tak z rána, z tej chatky, z tej smrduté a odporné chatky tej nejzlověstnější šmírácký zlovůle, z tej až dokořán zaplacenej chatky ouplného zmaru, šílenství a sodomy, se nakonec vypotáci kabát jenom jedinej - duhovej!!! tohle ale spadá spíše do kategorie agitkového zmaru... no, no, tenhle zašmodrchanej případ jsme nakonec rozmotali, co? no tak Bouše, založil jej do krabice, aby šel už konečně do hajzlu! ...ještě zpráva pro Tleskače: hladina mrkve je v nepoměru s botanickou zahradou! )))))))) () (méně) (více)