Katka

Oj, slovenská dedina zaostalá, bez priemyslu, neúderná ! Trebaže švárnemu dievčaťu pobaliť si škvarkov, opustiť otcovskú postať a ľaľa do textilnej fabriky pod Tatrami !! Veď ju tam aj plagátmi volajú !!! Pančušky ponavliekať na horúce tyče, po nociach trénovať na krajčírskej makete, zlepšováky vymýšľať. Súperiace partie úderníčok z pančuchárne a z pletiarne sa idú pretrhnúť aby prekročili plány. Bodré úsmevy, driečny majster plný lásky a zlomyseľný fiškus-úradník. Všetko je jasné a dané, stačí len pracovať s nadšením a vierou v maximálne prekročenie noriem a optimistická agitka na radostnú prácu v priemysle je hotová. (19.01.2006)

Jeden z prvních slovenských filmů, jakožto samostatného poválečného fenoménu. Katka je příběh Copatého kapitána, této obyčejné vesnické dívky, která se netěší na život na vsi a na veselku, ale raději upne všechnu svou energii na práci v textilní továrně. Svým svojským vystupováním zaujme hned dva kádry, moderního a vtipného Dibarboru a stoického pařeza Pántika. K tomu má dostatek fištrónu na zlepšovák a spolu s děvčaty na slobodárni soutěží o lepší výkony. A samozřejmě, ve volném čase se kochá krásou slovenských hor. Takto to sice zní dost hrozně a vykonstruovaně, nehledě na to, že se na výsledném scénáři podílela celá parta nejméně sedmi lidí, ale výsledkem je divácky příjemný film pro poučeného diváka. Není to totiž žádná hysterčící katastrofa ve stylu Vzbouření na vsi. (18.12.2020)

Úsměvný příběh vymodelovaný dobou. Realitou je fakt, že zrnko pravdy na tom je, že i takový byl tehdy život. Co tady vyzdvihnout? Ján Kadár dokázal vytěžit na dobu vzniku socialistického realismu z tohoto prostředí jednoduchý oddechový film. Jen pro zajímavost, firmu Tatrasvit, kde se film natáčel, založil Tomáš Baťa a podnik stále dobře prosperuje. (29.08.2016)

Československá komedie o temperamentní a sebevědomé dívce (předčasně zesnulá B. Obrová), jež kvůli práci odejde z rodné vesnice do průmyslového města Svit pod Tatrami. Zde můžeme sledovat její počáteční pracovní potíže v punčochárně, posléze i její první citové vzplanutí ke svému vedoucímu (milostně neposkvrněný J. Pántik). Rok vzniku díla může mnohé odradit, avšak dle mého názoru je evidentní, že J. Kadár nebyl žádný komunistický patolízal, neboť v díle vzniklém pouhý rok po puči se objevuje pouze nezbytné minimum tehdejších budovatelských sloganů či projevů o sladké budoucnosti. Příběh se věnuje zejména spanilé dívce Katce a jejímu pracovnímu nasazení, souboji dvou údernických skupin punčochárna/pletárna či citovému sbližování mladých lidí. Vše je proloženo vtipnými situacemi, jež bych v žádném případě nepovažoval za křečovité, nemístné či infantilní. Oskarový režisér se za svoji tvorbu v tomto období rozhodně nemusí stydět. Jedna hvězda navíc za atraktivní Katarínu. (25.02.2014)

Taká jednoduchá slovenská komédia dedina versus mesto či tradície versus socialisticko-továrenská moderna, ktorá neurazí, ale po toľkých rokoch snáď už ani nedokáže pobaviť. Zaujímavé by bolo sledovať ju pred 72 rokmi, či by to bolo inak. Samozrejme, potešia hlavne mladí herci, neskorší výkvet SND na čele s Pántikom a Dibarborom, kvôli ktorým sa film predovšetkým oplatí vidieť. (07.05.2021)