Katka

Jeden z prvních slovenských filmů, jakožto samostatného poválečného fenoménu. Katka je příběh Copatého kapitána, této obyčejné vesnické dívky, která se netěší na život na vsi a na veselku, ale raději upne všechnu svou energii na práci v textilní továrně. Svým svojským vystupováním zaujme hned dva kádry, moderního a vtipného Dibarboru a stoického pařeza Pántika. K tomu má dostatek fištrónu na zlepšovák a spolu s děvčaty na slobodárni soutěží o lepší výkony. A samozřejmě, ve volném čase se kochá krásou slovenských hor. Takto to sice zní dost hrozně a vykonstruovaně, nehledě na to, že se na výsledném scénáři podílela celá parta nejméně sedmi lidí, ale výsledkem je divácky příjemný film pro poučeného diváka. Není to totiž žádná hysterčící katastrofa ve stylu Vzbouření na vsi. (18.12.2020)

Taká jednoduchá slovenská komédia dedina versus mesto či tradície versus socialisticko-továrenská moderna, ktorá neurazí, ale po toľkých rokoch snáď už ani nedokáže pobaviť. Zaujímavé by bolo sledovať ju pred 72 rokmi, či by to bolo inak. Samozrejme, potešia hlavne mladí herci, neskorší výkvet SND na čele s Pántikom a Dibarborom, kvôli ktorým sa film predovšetkým oplatí vidieť. (07.05.2021)

Snažil jsem se tenhle film sledovat jako první režijní práci pozdějšího oscarového režiséra, z tohoto pohledu ovšem velká slabota. Jasně, daní době je všudypřítomné nadšení, agitace a překračování plánů. Jenže to měla být i komedie, ovšem směšné mi přišlo spíš to, co se tvářilo vážně. Navíc chápu, že v té době se nenosily herecké hvězdy, nicméně veškerá snaha učinit jí Boženu Obrovou (za zmínku stojí, jak byla vždy o několik tříd lépe oděná než ostatní rozjuchaná děvčata) se nezdařila a všechny slovenské údernice, zvláště ve flanelových pyžamech, působily maximálně asexuálně. A nakonec, buď jsem sledoval málo pozorně nebo jsem vážně antitalent, ale ten zlepšovací návrh se žárovkou jsem nepochopil... (22.08.2009)

Československá komedie o temperamentní a sebevědomé dívce (předčasně zesnulá B. Obrová), jež kvůli práci odejde z rodné vesnice do průmyslového města Svit pod Tatrami. Zde můžeme sledovat její počáteční pracovní potíže v punčochárně, posléze i její první citové vzplanutí ke svému vedoucímu (milostně neposkvrněný J. Pántik). Rok vzniku díla může mnohé odradit, avšak dle mého názoru je evidentní, že J. Kadár nebyl žádný komunistický patolízal, neboť v díle vzniklém pouhý rok po puči se objevuje pouze nezbytné minimum tehdejších budovatelských sloganů či projevů o sladké budoucnosti. Příběh se věnuje zejména spanilé dívce Katce a jejímu pracovnímu nasazení, souboji dvou údernických skupin punčochárna/pletárna či citovému sbližování mladých lidí. Vše je proloženo vtipnými situacemi, jež bych v žádném případě nepovažoval za křečovité, nemístné či infantilní. Oskarový režisér se za svoji tvorbu v tomto období rozhodně nemusí stydět. Jedna hvězda navíc za atraktivní Katarínu. (25.02.2014)

Upřímně mi vadí ta ne-jednoznačnost. Je to film o lásce, o pracujícím režimu alá konstruktivismus, nebo o feministickém marxistickém pojetí, které nás nutí uznat, že i ženy zde mají své místo a právo na solidní postavení? Film na to přímo neodpovídá a to je škoda. Herecké výkony jsou totiž docela obstojné, kamera sice místy zlobí, ale to lze odpustit vzhledem k tomu, že byla slovenská kinematografie ještě v plenkách, ale to, co nejde odpustit je režie. Na snímku je vidět, že režisér byl zatím nezkušený, a proto si nedokázal pohlídat všechny složky tak, aby výsledný dojem dával smysl. Například scénář samostatně není špatný, ale pro tento snímek je velice rozvleklý a matoucí, což podstatně škodí. Snímek by mohl být mnohem lepší, kdyby zde fungovala také lépe práce střihačů. Takhle bohužel průměrný snímek. Tři hvězdičky. (23.02.2015)