poster

Ameriko, Ameriko

  • anglický

    America, America

Drama

USA, 1963, 174 min

Režie:

Elia Kazan

Kamera:

Haskell Wexler

Producenti:

Elia Kazan

Střih:

Dede Allen

Scénografie:

Gene Callahan
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (23)

  • danecek24

    21. Zlatý Glóbus za rok 1963 - cena (2) - *Nejlepší režie - Elia Kazan, *Objev roku (herec) - Stathis Giallelis + nominace (6) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herec (drama) - Stathis Giallelis, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Linda Marsh, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Paul Mann, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Gregory Rozakis, Nejlepší film (podporující porozumění) - Elia Kazan(11.1.2009)

  • Houdini

    NFR 2001, Oscar 1 : Výprava ČB + 3 nominace: Nejlepší film, Režie, Scénář(10.3.2004)

  • Tsunami_X
    ****

    Kazan to dost hrubě přepálil s délkou a to zejména díky vlastní přemrštěné iniciativě, které se sice nelze moc divit, ovšem i tak je zde „o hodně více stopáže, než se dá ustát“ notně na škodu. Sugestivní je spíše první polovina, která svým až dokumentaristickým ztvárněním předkládá obraz života podobný Žalozpěvu stezky i když ani zdaleka nedosahuje jeho feelingu. Popravdě nechápu, zda k získání ocenění za výpravu tehdy stačilo vyjet do „vzdáleného evropského státu“ a natočit trochu panoramat. I když je v závěru racionální vystřízlivění vzhledem k předcházejícím minutám poměrně solidní, nemůže se film zbavit nánosu patosu, který se kupil po devadesát procent projekce. Mé veskrze nadprůměrné hodnocení je tak spíše za vykreslení dobových poměrů a solidní psychologii, která nemá oporu v hereckém osazenstvu, což zase na stranu druhou vzbuzuje dojem autenticity (hlavní představitel se neuvěřitelně snaží napodobovat Jamese Deana a jeho fyzická podoba mu v tom notně pomáhá). A ty emocionálně vypjaté scény snímané z křivých úhlů už mi u Kazana vážně lezou krkem.(5.4.2005)

  • xxmartinxx
    ***

    První polovina je velmi působivá. Ta druhá ale hlavně kvůli nezodpovědné délce jen nudí. Kazan to asi vzal moc osobně.(1.7.2011)

  • bassator

    46th KVIFF 2011 - OUT OF THE PAST - Návraty k pramenům (America, America / AMERICA, AMERICA / Ameriko, Ameriko)(7.9.2011)

  • jonyyy
    ****

    85%(8.12.2009)

  • Folpa
    ****

    Škoda, že je tento film tak dlouhý, protože to někdy opravdu drhlo. Akorát jsem nepochopil, proč se na tu loď nesnažil dostat jinak (třeba jako topič) než, že se snažil našetřit na lodní lístek...(11.7.2011)

  • havLord
    ****

    Režisér Elia Kazan diváka uvrhá do Turecka konce devatenáctého století, konkrétněji do zapadlé vesnice v Anatolii, kde bylo v tehdejší době vládnoucí tureckou vrstvou utlačováno především arménské etnikum. S historickými souvislostmi konfliktu je divák v úvodu obeznámen, nejsou však důležité. Podstatné je, že jsou základním kamenem příběhu v tom ohledu, že ten poslední pogrom na Armény je rozhodující pro definitivní uchýlení se hrdiny filmu, řeckého mladíka Stavrose, k řešení tamější situace emigrací do Spojených států. Co si od tohoto slibuje? Velmi neurčitý „nový začátek“. Co je pro to schopen udělat? S hlavou ještě horkou se zdá, že i to nejhorší. Mladíkovy naivní plány jsou však narušeny. I jeho otec, nejvyšší autorita početné rodiny, rozhodl jejich bydliště opustit. Prvním krokem tohoto plánu pověřil svého nejstaršího syna, kterým je právě Stavros. Ten novinkou není nadšen, ale autoritě svého otce a odpovědnosti na něj vložené se nevzpírá a vydává se tak s veškerým majetkem své rodiny na cestu do Istanbulu, kde by měl, spolu se svým strýcem, zapustit kořeny úspěšnému byznysu a do nového domova postupně přivést zbylé členy své rodiny. Jenže matčiny pochybnosti ohledně Stavrosovy schopnosti úkolu dostát nejsou zcela liché. Dlouhá cesta skýtá mnoho nástrah a setkání se vstřícným muslimem se chlapci stane osudným. Ukáže se, že jeho – ne snad dobrota, jako spíše neposkvrněnost, plachost, naivita, snad nebyla příliš překážkou tam, kde celý život vyrůstal, ale za posledním plotem své vísky se proti němu ihned obrací. A tak se nechá o všechen majetek obrat a ke strýci se dostává s největším vypětím sil. Tyto první lekce skutečného života mu však nestačí, respektive ponaučení z nich tvrdošíjně odmítá přijmout, spíše se ještě více uzavírá do sebe a upíná ke svému vzdušnému zámku. Avšak čím je zatvrzelejší, tím se Amerika zdá být vzdálenější. Po dalším zakopnutí konečně poznává, že po dobrém věci napravit nedokáže. Souhlasí tedy se strýcovým plánem oženit ho s dcerou zámožného Turka. Teď se sice hodně mračí, úsměv schovává pod knírkem, ale svou pravou povahu si stále zachovává, a ne zas tak hluboko uvnitř. Je tak docela deprimující sledovat, jak se v něm bije touha po Americe a hlas jeho svědomí, který ho rozhodně odrazuje od záměru podvést jeho nastávající, s celou její rodinou. Hlas jeho poctivého „já“ tak nakonec nedokáže dále ignorovat a ubírá se ke kompromisu, a Thomně poprvé vyjeví své skutečné pohnutky. Jeho bezprostřední upřímnost však způsobuje o to větší bolest. Nakonec ale pocit, který ve mně zanechal jeho příjezd do té dlouho toužené Ameriky, bylo dojetí. I Stavros sám na konci filmu připouští, že to v Americe není jiné. Ale že tam má člověk šanci. Jedním z poselství filmu může být: neztrácet naději, neboť ona sama je příslibem lepších zítřků. Vedle hlavní linie jsou ve filmu vyobrazeny další dobové reálie. Past chudoby – na Stavrosově revolucionářském příteli z istanbulských doků vidíme ten začarovaný kruh, kdy jsi-li chudý a poctivý, nemáš v tomto světě šanci na nějaké zlepšení. Jsi-li žena, nemáš ani žádná práva. Z těch pozitivnějších věcí také to, jak tehdy rodina fungovala. Když státní aparát nebyl tak rozplizlý a nesubstituoval svou sociální politikou příbuzenské vztahy. Rodina jednoduše neměla nikoho jiného, než sama sebe. Lze to vidět na příkladu onoho tureckého obchodníka, který sice velice řešil finanční etc. záležitosti svatby jeho dcery, avšak když už jednou bylo ujednáno, tetelil se štěstím při představě, jak bude celá jeho rodina sedět pohromadě, ženy mlčet když budou muži mluvit a jak bude všude kolem hromada dětí. A jeho štěstí už nemohlo být upřímnější. Ameriko, Ameriko je vynikající film, dvě a tři čtvrtě hodiny utekly jako voda. Ale tak to u filmů, které mají co říct, už bývá.(13.3.2012)

  • katuska138
    *

    Taková kombinace Hloupýho Honzy a Popelky. Autobiografický rysy? To Kazanovi vyprávěli, když jako malej nemohl usnout, ne??(3.11.2013)

  • zorro
    *****

    pekne, naturalisticke, ale prepalena stopaz(10.9.2011)

  • zette
    *****

    Asi neni lepsiho filmu, ktery by lepe mapoval osudy reckych Turku. Kazanovi, filmy o ruznych rodinach jdou znamenite (Trpyt v trave, Na vychod od raje), tento je okoreneny jeho podobnym osudem. Ameriko, Ameriko je vyborny vypravny film o touze a splneni snu. Cesta Stavrose z rodne Anatolie, pres Carihrad do Ameriky je vice nez zajimava a ja doslova hltal kazdou minutu filmu. Dobre napsane a zahrane postavy, vyborna atmosfera a vyprava, kdy jsem veril, ze jsem skutecne v Turecku na zacatku dvacateho stoleti. Po technicke strance taky dokonale a vse podtrhuje vyborna hudba, ktera uzavira maximalni zazitek z tohoto filmu.(8.2.2014)

  • Cedr
    **

    America, America, se sice jeví jako kvalitní snímek, nicméně mu chybí zásadní vlastnost kvalitního filmu - zábavnost. Sledovat tento film je spíš utrpení a to nejen kvůli nelidské stopáži. Extrémní délka filmu totiž může být často pozitivem. Musí být, ale splněn onen zásadní předpoklad - film musí diváka bavit.(24.12.2009)

  • BigLebowski
    ****

    IFFKV 2011(5.9.2011)

  • Honza dAve
    ****

    Jak jen rozumím touze hlavního hrdiny .... a jak jsem mu držel palce na té strastiplné cestě, kde i při dosažení cíle nemusí být vyhráno. Báječná klasika, postavy, exteriéry, výprava, záběry, emoce .... jen ta stopáž se dnes očekává kratší.(13.7.2011)

  • trojúhelník
    ****

    „Don’t trust me. For your happiness, don’t trust me! I can’t do different.“ Příběh popisuje velkou životní cestu hlavního hrdiny, který přes řadu podvodů a úskoků nakonec krkolomně dosahuje kýženého cíle. Člověk si nevybírá, kde se narodí, ale pokud je zde cesta, jak to změnit, měl by se o to pokusit a věnovat tomu veškeré úsilí. Filmu je vytýkána příliš dlouhá stopáž, patří mezi Kazanovy méně divácky úspěšné a poněkud hůře stravitelnější filmy. Můj názor je takový, že se autor nechal do jisté míry strhnout osobní tématikou a jeho cílem nebylo vytvořit a priori snímek, který bude úspěšný a vydělá hodně peněz. Chtěl podat svědectví, popsat svůj osobní příběh, strasti svého života, zakonzervovat historii. A to se mu povedlo, bez ohledu na ohlasy diváků.(12.11.2013)

  • fleurette
    **

    Možná je to skvělý film, ale dívat se na to nedá.(29.5.2014)

  • hazaba
    ****

    Příběh mladíka, který se rozhodne, že odjede do Ameriky a udělá všechno proto, aby tohoto cíle dosáhl i přes nepřízeň osudu. Sledujeme přerod naivního mladíka, který přes varování věří každému, koho potká, v zatvrzelého muže. Na rozdíl od svého otce má Stavros stále v sobě temperament a dokáže vybuchnout v nejrůznějších situacích. Přestože je film téměř tříhodinový, vůbec to nevadí díky dynamickému vyprávění - obraz stíhá obraz, akce akci. Skvělá kamera, skvělá režie.(7.7.2011)

  • Snake.Charmer
    ****

    Sestříhat minimálně o půl hodinu nebo klidně o 60 minut a byla by to plná palba. Takto je film bohužel místy příliš utahaný a zdlouhavý. Ale vše vynahrazuje silný příběh, skvělá kamera a zobrazení dobových reálií. I přes svojí neúnosnou délku divák nad filmem nezlomí hůl, protože je zvědavý, jak to s hlavním hrdinou, těžce zkoušeným osudem, nakonec dopadne a jestli dosáhne své zaslíbené země.(10.7.2011)

  • levente
    *****

    Kazan si se mnou tři hodiny dělal co chtěl. Snad jen průhledný začátek je příliš dlouhý. Autor umí vyprávět. V obrazech i dialozích, v očekávaných vyzněních předkládaných myšlenek. Už dlouho jsem se tak u filmu nebavil. Kazanův snímek je jako výborná kniha, kterou ale pro zvýšení prožitku nemůžete na chvíli odložit, oddechnout si - v kině to nejde.(9.7.2011)

  • saillor
    ****

    Stojí za to vzchopit se, udržet své pozadí tři hodiny na sedačce v kinosálu a shlédnout příběh mladíka Stavrose toužícího po Americe. Ze začátku je důvěřivě naivní, pak tvrdou dřinou otupělý, chvílemi bezcitně manipulující a neustále přemrštěně emocionálně reagující. Ale hlavně, že tento předek Elii Kazana nakonec přeci jen šťastně políbil americký chodník, převezl přes oceán i celou svou rodinu a my se tak můžeme těšit z filmů, které díky tomu Kazan v Americe mohl natočit. A za to se přeci sluší poděkovat.(3.8.2011)

  • Svadbos
    ***

    Sen o ceste do Ameriky, tak, ako sa odvíja pre emigrantov koncom 19-eho storočia, je zaujímavo zachytený režisérom (a autorom scenára) Kazanom v tomto dlhom a pohlcujúcom filme, založenom na životnom príbehu jeho strýka. Ajkeď film trochu trpí na zlé obsadenie centrálnej úlohy (Stathis Giallelis nepresvedčí, že má vôľu alebo túžbu realizovať svoje sny) a hlavná rozprávačská línia je nepresvedčivá melodráma, obsahuje pôsobivé zábery, ako napr. zapečatené, dusné, ale stále teplé a príťažlivé interiéry domu bohatého obchodníka v Constantinopoli a niekoľko pamätných hereckých výkonov, ako Paul Mann v úlohe obchodníka a Linda Marsh ako jeho dcéra. Doslova cítite zúfalú ctižiadosť vytvoriť epický snímok (film bol zrpvu zamýšľaný ako prvý z trilógie). Niektoré z masových scén, ktoré natočil kameraman HAskell Wexler, majú v sebe váhu, nepokoj a pocit autentičnosti. Hrdina je však natoľko nezaujímavý, že tu nieje nič, čo by držalo film pokope. Unavené nápady v scenári (ako napr. Judáš rozmýšľa, či okradnúť hrdinu, Ježiš rozmýšľa, či položiť život za hrdinu) sú trápne.(30.9.2011)

<< předchozí 1 2
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace