X-Men: Dark Phoenix

Spoilery! Nedovedu si představit jiný důvod vzniku tohoto nadpozemsky debilního dílu, než že vznikl z toho důvodu, že se mě někdo pokusil pořádně nasrat. Bohužel naprosto úspěšně. Sledovat skoro dvě hodiny jakousi ubrečenou píču v naprosto šablonovitém ději, který byl přesycen neposlouchatelnými žvásty, které muselo zřejmě napsat nějaké dítě předškolního věku při ranní stolici, byl úkol nadlidský. Více než 2 hvězdičky snad nemůže dát žádný divák s trojciferným IQ a alespoň malým náznakem vkusu. Opravdu totální čurákovina, kterou nespasila ani závěrečná 30 minutovka, kdy všechny ubohé postavy konečně zavřely držku a pro změnu se pokoušeli si je vzájemně rozbít, což vzhledem k faktu, že je polovina postav nesmrtelných a druhá polovina postav téměř nesmrtelných, tak nevedlo úplně k úspěchu. Ani navzdory příjemnému faktu, že chcíply dvě největší a nejotravnější píče celého X-Men projektu, tak se jednalo o tak těžce nestravitelný užvaněný kus hovna, že o mém hodnocení nemohu ani na nanosekundu zapochybovat. S takovou píčovinou, milí tvůrci, jděte opravdu do píče. Jako velký fanoušek se cítím brutálně uražen tímto pokusem o film, který vaří z hoven a podle toho to i vypadá. Kinberg je na režisérské židli naprosto neschopné hovado a měl by se držet oblastí, kde se mu daří. Toto je v podstatě Apokalypsa, když si z ní zkusíte odmyslet děj, zajímavou akci, nadhled, humor a hlášky a namísto toho si dosadíte melancholickou pohádku o 500x omletém traumatu z dětství, nezničitelnou superhrdinku (čti nesnesitelně otravnou superpíču), antihumor, uplakánky a 2 hodiny povrchních keců. (09.09.2019)

// "The president has called the X-Men." Překvapivě sebevědomý nástup vedl k dost možná nejlepší první půlce filmu, jakou X-Meni od První třídy zažili. Hlavní postavě se v úvodu dostává přesně tolik prostoru, kolik si zaslouží, a jako člověk, který nikdy neměl problém se Sophie Turner, jsem si tohle vnitřní drama dost užíval. Obecně se tam probírají na superhrdinský blockbuster poměrně nezvyklé věci (možnost člověka se změnit, neschopnost přiznat chybu) a za tuhle odvahu udělat to trochu jinak smekám. Bohužel přechod do druhého aktu už mírně skřípe a tyhle věci opouští, s příchodem noname mimozemšťanů (kde jsou Skrullové, když je člověk potřebuje) a nešikovného zapojení Magneta se pak film zcela vydává cestou tradičního popcornu. Jako budiž, finále ve vlaku je boží, a závěr hezky odkazuje na staré filmy, nicméně po tom parádním začátku jsem měl očekávání trochu jinde. (7,5/10) Tak či tak, je to konec významné éry, která mi bude v kinech i přes ty přešlapy posledních let chybět. Svým způsobem to prožívám víc jak závěr Endgame, u kterého všichni víme, že vlastně nic nekončí. (22.06.2019)

Dle dosavadních ohlasů jsem čekal velký průser a do kina jsem šel spíše z nudy, ale byl jsem velmi příjemně překvapen a po delší době jsem si kino užil. Sestava McAvoy, Lawrence, Fassbender a Chastain mě hodně baví a byť Sophie Turner je stále nevyspělá herečka, vyloženě mi nevadila. Po příběhové stránce film sice moc nezaujme, ale velmi mě bavila samotná akce, především půl hodinové finále ve vlaku patří k tomu nejlepšímu, co jsem letos viděl a Magneto si to zde dává ve velkém stylu ( Solovka je doufám na cestě!. Škoda menšího prostoru pro Quicksilvera, který si poslední dva díly kradl highlighty pro sebe, tak snad příště. Za mě spokojenost a vidět Phoenixe na modré obloze už nejspíš neuvidím.80% (20.06.2019)

Když si představím, s čím vším se tvůrci museli potýkat! Časové linie nedávají smysl už posledních asi pět filmů, Sophie Turner prostě nemá charisma (uvědomuju si, že silný, ale přitom ne over the top ženský archetyp to nemá snadné, ale ona to prostě nedává), Jennifer Lawrence zjevně odmítla trávit příliš mnoho času v maskérně kvůli tomu divnému make-upu a X-Meni už dlouho nikoho nezajímají. Plus ty přetáčky jsou dost zjevné a disonance některých částí filmu velmi patrné. Není toho málo. Takže nálepka za snahu. A teď už nechme X-Meny spát, dokud neztratí poslední špetku důstojnosti. (30.08.2019)

Po těch všech rumorech, přetáčkách, nepřesvědčivých ohlasech, dojmech i recenzích jsem čekal ledacos, ale víte vy co, občas je lepší, když si člověk uvědomí, že má vlastní hlavu a vlastní názor a o kvalitách filmu se přesvědčí sám. Dark Phoenix není tak osudová jako Endgame, ačkoliv de facto uzavírá ještě o dekádu delší éru, nicméně je v ní prakticky všechno správně a navzdory produkčnímu vývoji se na to skvěle kouká. Těžko říci, kde vlastně začít. Tato druhá adaptace Phoenix ságy je čtvrtý díl soft-rebootované x-menovské série a já v době fascinace trilogiemi nevěřil, že se podaří upsat znovu všechny herce a plnohodnotný čtvrtý díl vznikne. Sice v malinko jiném provedení, než bylo původně v plánu (rozdělení na dva díly by bylo naprosto zbytečné), ale dle slov herců na tom má zásluhu hlavně Simon Kinberg. Dlouholetý scénárista a producent u Foxů, ovšem také papírově nezkušený režisér - který ale dokončoval hned několik nepovedených projektů (Fantastic Four) po nezbedných tvůrcích (Brian Singer). Ve štábu nicméně oblíbený a je to znát, jelikož i z nepopulárních tváří z převážně předchozího dílu (neoblíbená Apokalypsa a nová Jean, Storm a Nightcrawler) či pouze v mých očích neoblíbených (Nicholas Hoult) dokáže vymáčknout maximum a alespoň částečně tak skrýt jejich antipatie. Zbytek vyvažuje Michael Fassbender, který zůstává i nadále v mnohém smyslu neuvěřitelný a překvapilo mě, že se vrátila i JLaw, která z nového obsazení brblala zdaleka nejvíce. O Jessice Chastain a její low cost scrullské rase (těch paralel ke Captain Marvel je tu mnohem víc, než si v předprodukci zřejmě u TSG entertainment dokázali představit) toho chci říct ze všech nejméně (-> odborný názor, stojí za prd). Zkrátka, abych to zbytečně nenatahoval do obludných rozměrů a pouštěl se do rozborů, na které jsou zde mnohem kvalifikovanější, musím vyzdvihnout jednak naprosto epickou hudbu Hanse Zimmera (zjištění až zde), která skvěle podtrhuje výborně natočené akční scény a zejména vynikající finále ve vlaku (která mě u X-menů nikdy příliš nebavila), jež mě zarazilo do sedačky. Možná mě maličko překvapilo, že tu je celkem střídmý počet známých mutantů (Olivia Munn ostrouhala), ale možná je to tak i funkčnější a kompaktnější a jsem moc rád, že jsem se mohl s mutantskou sérií v této podobě rozloučit filmem, který mne moc bavil. PS : Sophie Turner se dá přežít, přece jen je tu mnoho postav. PPS : Za adaptování eventu House of M bych obětoval mnoho. (18.06.2019)