Atypický

Málokterý seriál si laťku tklivé feel-good komedie udrží celou sérii, natož rovnou čtyři. Atypical se podařilo nejen toto, ale ve stejném tónu i příběh včas uzavřel bez toho, aby zabředl do sebevykrádání. Takto se může řadit mezi tu hrstku seriálů, které jsem ještě i dnes schopný a ochotný bingovat. Inu, má to ve jméně, asi jsem se typického poklesu kvalit vážně bál zbytečně. (17.08.2021)

Přesně ten typ dramedy seriálu, který mám rád. Příjemná feel-good atmosféra, kde se humor střetává s ne vždy až tak veselými životními situacemi. U moderních seriálů mám občas pocit, jako kdyby mě jejich témata už trochu míjela, ale Atypical si na nic nehraje. Je to mile a chytře napsané - rodinné, nenucené a ze života. Ve druhé polovině seriálu jsem měl pocit, že šel autismus trochu do pozadí (což i dává smysl) a hlavní slovo dostala Casey a její hledání vlastní identity a životních cílů. A tady je seriál dokonalou ukázkou toho, jak by se k LGBT tématice, která tu správně vlastně ani není LGBT tématikou, mělo přistupovat - s respektem, neutrálně, bez škatulkování a trapných stereotypů. Kde si v první sérii pro sebe seriál kradla Jennifer Jason Leigh v roli úžasné mámy, ve zbytku jasně seriál táhne právě Brigette Lundy-Paine v roli neméně úžasné ségry Casey. Ale i vedlejší postavy jsou prokresleny dost zevrubně, jejich silné stránky, ale i slabosti a dost rychle jsem si je, zejména pro svou lidskost, oblíbil. A o to hůře po 4 relativně krátkých, ale obsahově nabitých, sériích opouštěl. (29.03.2022)

Atypical začal trochu jako hloupost na odreagování, která se v záplavě dramatických a populárních Netflix bombástrů rychle schová do šuflíku, který zůstane navěky zavřen. K mému překvapení, bylo vše naopak. Atypical má pro mě terapeutickou funkci, kterou splňuje lépe než cokoliv, co jsem viděl předtím. Skrze pečlivě propracované osudy velmi povedených postav si klademe otázky i sami na sebe a na to jak vlastně mi žijeme život a nakolik jsme si v něm jistí. Dávám si teď čtvrtou sérii a kvalita nejde dolů jako u ostatních kravin, které tvůrci vědí jak odstartovat a podchytit si diváka, ale nevědí poté, co s ním - zde mně přijde, že se vše teprve otevírá a kulminuje a mi zaraženě zjišťujeme, že jsme postavy vlastně celou dobu pořádně nepochopily. Tohle mě bude velmi mrzet až to skončí, jelikož je to pro mě asi novodobě subjektivně nejoblíbenější seriál - no a ta indie hudba + emoční situace - prostě mazec. A- LIST (14.07.2021)

Obvykle fakt nemám ráda tohle osekaně zjednodušené prezentování autistů jako těch chytrých asociálů, co milují pravidla, a ani nemusím tyhle naivně optimistické příběhy, bez větších problémů, s převážně dobrými konci a dobrými lidmi. Atypical má ale tak sympatické postavy, chytlavý příběh a kouzelnou Brigette LundyPaine, že mu všechny "nedostatky" s radostí odpustím :) (19.08.2017)

Jak divné vlastně jsou všechny ty věci, které normálně děláme, pravidla kterými se řídíme a způsob jakým komunikujeme s lidmi ? Vlastně to nejsou divné věci, než se nad nimi člověk zamyslí trochu z jiného úhlu pohledu...----"What do I have to do to get you to go to the dance? " "Ask them to turn off the music, so that it was silent, that would be nice." "A dance without music would be a dance without people." "That sounds pretty good too."---- (17.03.2018)