The Tricky Game of Love
Režie:
Jiří KrejčíkKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miloš Kopecký, Božidara Turzonovová, Jozef Adamovič, Jan Přeučil, Ilona Jirotková, Jiří Sovák, Slávka Budínová, Magda Vášáryová, Pavel Landovský (více)Obsahy(1)
Pro námět své odlehčené komedie o půvabech a úskalích nevěry sáhl režisér Jiří Krejčík až do doby renesance. Za podklad ke scénáři, který si napsal sám, mu posloužily povídky z pera Giovanniho Boccacia a Markéty Navarrské. V příběhu "Arabský kůň" je úczyhodný měšťan messer Francesco Vergellesi tak pevně přesvědčen o ctnosti své manželky, že ji neváhá vsadit proti vzácnému hřebci, na nějž má zálusk... Povídka "Náušnice" vám ukáže, kterak si může chudá dívka dopomoci ke vzácnému šperku a jakých intrik je třeba, aby se postarší šlechtický pár konečně dočkal dědice... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (56)
První povídka je takový maratón svádění, kde se režisér opřel o hlas Eduarda Cupáka a tradičně bezvadného Miloše Kopeckého, ale je přeci jen trochu zdlouhavá. Naštěstí druhá povídka, znamenitá konstrukce pobavuje dlouho diváka rozplétáním pravdy mezi čtyřmi postavami s excelující Slávkou Budínovou a spol. a aspiruje na čtyři hvězdičky. :) ()
Kvalitna komedia zo 70. rokov na cele so skvelou Turzonovoou. Scenar sice nie je bohvieako originalny, ale film zachranuje obstojna rezia Krejcika a skvela Turzonovova. 80 % ()
Historická povídková komedie ,na můj vkus moc onšelé a nezáživné,prostě průměrná . Moc jsem se u toho nebavil ,ale na odpoledne se to nechá. Koho bych zmínil z obsazení je P.Landovský. ()
Dejove me to nechalo chladnym, jako vetsina nasich historickych filmu, podle zahranicni predlohy. Herecke obsazeni dobre, rezie umi, ale na druhou stranu neni nijak napadita... ()
Výpravné... 😊 ()
Vábivý je čas salv, slávy lišácké. Čas na šálky románků, "s rýhou." Zaba(r)vit záležitosti Erósovy. Hojivých pelíšků, plašících "medailonky" mdlob, sešlosti intimit. ()
"Kůň je někdy skoro tak důležitý jako žena..." Renesanční doba si žádá krásné a důvtipné ženy (Božidara Turzonová i Magda Vašáryová) i povznášející hudbu (Zdeněk Liška). Muži (Kopecký i Sovák) jsou tedy maličko vypelichaní a taky trošku "oslové". Ale jen trošku, aby se člověk na jejich účet mohl trošku pobavit (viz zejména druhá povídka). Jiří Krejčík udělal jinak vše proto, aby i v českých lokacích dal oběma povídkám odpovídající nádech své (tj. renesanční) doby (viz třeba skvělé kostýmy Theodora Pištěka). ()
Tak trošku Dekameron po česku... Nevím, jak v době svého vzniku, ale teď každé uvedení v TV vítám i kvůli hercům, kteří již tady nejsou anebo vypadají zcela jinak... (no ano, jako my všichni, ale to neřešme!) Hlavně v první povídce jsou úžasné i renesanční kostýmy. Prostě příjemná a vtipná záležitost nejen pro pamětníky! ()
Jednotlivé povídky: Arabský kůň **; Náušnice **** ()
Krejčík se měl stát spíš chirurgem nebo zavařovačem okurek než režisérem. Jeho díla jsou perfektně řemeslně zpracovaná, nicméně hodně sterilní, není v nich život a tedy ani humor. První povídka hezky ukázala trudný život středověké dámy zavřené neustále na zámku, s nikým se nestýkající, která tak podlehne nejapnému vábení floutka, kterého by každá trochu zkušenější žena za jeho kecy poslala do míst, kam se lidi posílají často, ale jen málokdo tam skutečně jde. Druhá povídka zase krásně ukázala lenost šlechty, neboť kdyby se Sovák jen trochu snažil a zapojil fantazii, určitě by Budínovou neodmítl, neboť ta ve svém věku vypadala výborně. ()
Jen nechápu proč pana Přeučila musel předabovat Eda Cupák.... ()
Povedený výběr herců a kvalitní předloha dávají tušit přednosti této komedie. Byl jsem trochu zklamán jednoduchostí příběhů, ale dívá se na to pěkně. A co se určitě vryje do paměti, je výstřih tehdy třiadvacetileté Magdy Vášáryové. :-) ()
Druha povidka je podstatne lepsi a radostneji zahrana nez prvni, kterou ale zase zachranuje svoji ultrakrasou Bozidara. Ne, ze by to Magde a Slavce taky nesluselo... Proste, kouka se na to jedna radost... :-) ()
Turzanová je tu nádherná, Budínová 100% milf. Kopecký a Sovák jsou naprosto úžasní a všechno podtrhuje Lanďák. Pavle, chybíš tu... ()
Kdepak, Jiří Krejčík nikdy nezklame. Trefou do černého bylo jistě i obsazení jedněch z nejpůvabnějších hereček někdejší československé kinematografie: Božidary Turzonovové, Magdy Vašáryové a Slávky Budínové. Oproti lyričtěji laděnému Arabskému koni je druhá povídka Náušnice příjemně odlehčena celkově frivolnějším pojetím, v němž kromě dvou posledně jmenovaných hereček excelují v mužských rolích pánové Sovák a Landovský. Velkolepému finále opravdu nic nechybí!!! :))) Málem bych zapomněl – hudba Zdeněk Liška. ()
Malý, velký film s nádhernou hudbou i pěkně modelovaným prostředím.Rozhodně stojí za kouknutí. ()
Je skoro neuvěřitelné, že něco takového vzniklo v 70. letech, ale komunisté byli vždy hodně schovívaví k tomu, když se ve filmu ukázalo ženské ňadro. To mělo vždy na plátněš dveře otevřené. Jakákoli jiná erotika už by znamenala trezor. ()
Velmi milé poviedky s hviezdnym obsadením. Lahke a príjemené na pozeranie... Odporúčam vždy a všade :) ()
Československý film, jenž se skládá ze dvou povídek s milostnou tematikou : Arabský kůň od G. Boccaccia a Náušnice od Markéty Navarrské. První povídka pojednává o výměně drahého arabského koně milánskému podestovi (M. Kopecký) za čtvrt hodiny důvěrného rozhovoru s jeho půvabnou ženou B. Turzonovovou. Bohužel umění mistra Kopeckého bylo zastíněno zdlouhavým a nudným Adamovičovým nabíjením, jenž však nakonec splnilo účel. Druhá o poznání lechtivější povídka vypráví o mladé, panensky neposkvrněné komorné (M. Vašáryová), nastoupivší službu u sexuálně naruživého italského šlechtice s nevinným úsměvem, jehož zahrál skvěle J. Sovák. Dochází zde k poměrně vtipné záměně milostných partnerů, v níž figuruje zejména ještě víc sexualně nevybitý lokaj P. Landovský, jenž jako obvykle prokázal velký komediální talent. Celkově hodnotím Krejčíkovo povídkové dílo pouze průměrně, přičemž druhá část byla z mého pohledu mnohem zajímavější. ()
Poměrně povedeně zpracované, ne nijak originální, to ale v případě adaptace poměrně dlouho starých příběhů nevyžaduji. Co mi přišlo rušivé, ale neshazuje to samozřejmě celkovou kvalitu, bylo rokokové vyobrazení ve ztvárnění povídky Markéty Navarrské, ale hádám, že se tvůrci jen snažili vizuálně obměnit prostředí povídek a navíc v případě příběhů, které můžeme adaptovat do víceméně všech historických období, je nějaká kostýmová přesnost nepodstatná. ()