The River Is Performing Magic
Obsahy(1)
Zestárlý pražský podnikatel a člen bezpočtu dozorčích rad Leopold Kohák (František Hanus) požívá značnou úctu svého okolí. Málokdo tuší, že veškerý majetek vyženil a že o všem ve skutečnosti rozhoduje jeho panovačná žena (Růžena Šlemrová). Leopold se utápí v nečinnosti a jeho jedinou radostí jsou vzpomínky na dávného kamaráda Lebedu (Jaroslav Marvan) a především na rodnou Sázavu, kde vyrůstal. Jednoho dne mu však dojde trpělivost. Předstírá nervové zhroucení a naoko odjede do zahraničních lázní. Ve skutečnosti však vyrazí do rodného kraje. A stane se malý zázrak: po koupeli v Sázavě začne Leopold mládnout. Navíc ho vykutálený tulák Štverylka (Jindřich Plachta) připraví o všechno noblesní oblečení. Ze starého unaveného Leopolda se tak pomalu opět stává tentýž člověk, kterým kdysi skutečně byl: okouzlující mladík Poldík... (Česká televize)
(více)Recenze (63)
Skvělý František Hanus v roli muže osvobozujícího se z područí panovačné manželky (Růžena Šlemrová je taková BDSM samice, od které je asi radost utíkat), který odhazuje svůj dosavadní život, společenský status a bere kramle směr rodné Posázaví. Film Řeka čaruje je nesmírně lehký a svěží, natáčený převážně v exteriérech, což jsou vlastnosti, které u většiny starých českých filmů postrádám. ()
Chvílemi byl ten film opravdu zajímavý, ale celkový dojem na mě působí spíš jako nic než moc. František Hanus je fešák a jsem moc ráda, že se to nezvrhlo v něco jako - jak omládlý pán ke košulkám(či čemukoli jinému) trtkáním přišel. Jak je vidno, tak se s tím holky moc nepáraly. :-) Víckrát vidět netřeba. ()
Taková melodramatická pohádka. ()
Střídají se zde povedené momenty s těmi méně vydařenými. Dobrý je úvod s uťáplým Leopoldem a jeho manželkou, na jejichž oslavu přijede rozjařený bývalý spolužák. Pěkné je vandrování Leopolda po venkově, ať už jde sám nebo s kámošem Čtverylkou. Dosti nelogické je, že Leopolda v jeho rodném městě nikdo nepozná, ale on zná všechny. Obecenstvo se neprobudí, ani když jim vypráví podrobnosti z jejich minulosti. Plus další podivnosti, jako že se člověk bez identity nechá zaměstnat a jako ženatý se chystá znovu oženit. 60 % ()
Jeden z nejpůvabnějších českých filmů a moje srdeční záležitost. ()
Překvapivě zábavná romance s prvorepublikovým šarmem a klasicky spolehlivou Šlermovou. Ty její výstup jsou geniální, toto je prostě její role. ()
Možná naivní, ale moc krásný film! Kdo by panu Kohákovi, alias Františkovi Hanušovi, nezáviděl? ()
Velmi poetický snímek, ale zároveň i nadčasový. Jak moc se ukazuje právě v současné době. Lidé se k přírodě a na venkov opět vrací. Jak krásná ale musela být Sázava a příroda tehdy, ještě nezničená lidmi. Zde by se asi hodilo, kdyby byl film uveden mezi barevné. Filmy Václava Kršky nejsou z těch, které bych z černobílých úplně miloval, ale tenhle mě nenudil a měl i docela zajímavé rozuzlení. Navíc Jaroslav Marvan zářil. ()
No nebýt paní Šlemrové a jejich výlevů, nevím, zda by tento film ode mne vůbec něco dostal. Mne totiž moc nebaví. V každém případě dávám tu dvacítku jen a jen již výše zmíněné herečce. ()
Chci vstoupit do teto reky a zacit zivot znovu.Tento poeticky film si poustim vzdycky, kdyz je mi mizerne. Posledni dobou dost casto. ()
Navzdory vysokému hodnocení zdejších kritiků, kteří dávají čtyři hvězdy, já se domnívám, že děj filmu byl velmi nudný, roztahaný a nic neříkající. Jen díky výborným výkonům a krásné přírodě hodnotím jako podprůměrnou záležitost. ()
Tento romantický snímek mě vždy bral za srdce!! ()
Kdyby tam nebyly ty hrozné básnické vložky, bylo by to na pět; námět vynikající. Pamatuju, že když jsem film viděla jako malá, nejvíc jsem se bála, aby voda nepřestala působit a on se nemusel vrátit k té své semetrice :-))) ()
Po dlouhé době jsem se zase podíval na černobílý film. Když jsem byl mladý bylo těchto filmů v telce daleko víc, ale doba jde dál a naše děti už staré filmy nezajímají. Kdo z nás by nechtěl vlézt do vody a omládnout. Na rok kdy byl tento ilm natočen to bylo myslím ožehavé téma. Rád jsem při tomto snímku zase zavzpomínal na dobu černobílých televizorů. Kdo má rád takové ilmy ať se určitě podívá. ()
Slaboduchá, sentimentálna a prvoplánová oslava prostého života v Posázaví pred snobským životom v Prahe.↵ Zdá sa, že prostota nebola len námetom filmu, ale aj cieľovou skupinou. Inak by film nemohol obsahovať toľko prihlúplych či neuveriteľných situácií:↵ * nový manžel bohatej vdovy si nedokáže nájsť niečo na sebarealizáciu;↵ * krádež šiat, ale nie peňazí;↵ * kolegovia nespoznajú kolegu v otrhaných šatách;↵ * väzenie s voľne položenými mrežami;↵ * policajt, ktorý viac dá na zovňajšok, ako na fotku v občianskom preukaze;↵ * tulák, ktorým sa cudzie ženy nechajú nadšene bozkávať a objímať.↵ Korunu tomu nasadila pointa, ktorá spočívala približne v tom, že človek, ktorý nenašiel šťastie, keď mal peňazí, príležitostí a kontaktov ako pliev, ho nájde potom, čo sa vykúpe v Sázave, popreháňa zopár žien a začne manuálne pracovať. Svatá prostoto! ()
Vidím, že nás, co tu vidíme pod pláštíkem romantiky, poetiky a prostinké naivity hrbící se stvůru ideologické manipulace mnoho není. Hlavní "hrdina", chudáček úředníček, chtíce se dostat z bláta své neschopnosti na maloměstě, pojme za nejasných okolností za manželku starší bohatou vdovu s dítětem. Jistě z pravé lásky. (K jejím penězům). Celou dobu na ní parazituje a z nudy a rozmaru se mu začne zničehonic chtít pracovat (do té doby se mu to nikdy nestalo). Zjistí, že zbloudil, prohlédne falešnost prohnilé společnosti továrníků a majitelů realit(která je zde ve filmu skutečně s gustem vykreslena), strhne kapitalistické okovy a prchá za hlasem řeky do rodného kraje, kde zázračně omládne. Bodejť by ne, když na rozdíl od ostatních nikdy nemakal a o nic se nestaral. Na své cestě hravě zvládá řadu manuálních profesí a postupně se zbavuje své pravé tváře a minulosti. Umně zneužívá lidské hlouposti a neznalosti, obírá své bývalé spoluobčany o peníze, neváhaje se uchylovat k podvodu (planety), věřejně je zostouzí, uvádí v omyl nebohé vdovy, které využívá ke svému obohacení, vzbuzujíce v nich plané naděje. Neváhá přijmout falešnou identitu, láme na potkání srdce všech žen, obluzujíce je při každé možné příležitosti. Využívaje omylů bývalých spoluobčanů vydává se za svého fiktivního syna, aby uchvátil tu nejmladší a nejkrásnější z nich. Pomocí protekce získává teplé místečko (najednou už se mu zas až tak manuálně pracovat nechce) a v odcizeném přestrojení se dokonce zapírá přímo před svou manželkou a dcerou, které tímto bez mrknutí oka definitivně a bezskurpolózně opouští, aby pak v závěru zcela zbaven své nekalé minulosti a pod heslem nového života (svého), mohl kráčet zavěšen do mladé milenky za kvílivého zvuku (předobrazu) budovatelských písní (...mladý je básník, jenž zpívá pro mladé, mladá je píseň holubička čistá, všichni jsme mladí měšťácký Západe, mladý je každý komunista...), kolem radostně pracujícího lidu různých profesí vstříc novým světlým zítřkům! Skvělý portrét budoucího funkcionáře strany, v novém životě, v nadcházející nové době (píše se rok 1945), která je zde opakovaně zmiňována. Otázka zní takto: Je to myšleno jako ideologická příprava na nadcházející bolševickou éru nebo varování před ní? Asi to bude jako vždy. Každý si z toho vybral to co chtěl vidět a slyšet. Kterých ale bylo ve k které skupině víc a jak to tím pádem dopadlo, všichni víme. ()
Nevím, tento film mě sám o sobě moc nezaujal, ale po stránce obsahové mě na druhou stranu dojal. Myšlenka, že člověk po návratu do svého rodného kraje omládne, je opravdu nezaměnitelná! ()
Tenhle pamětnický film jsem nikdy před tím neviděl, hodnocení lehce pod průměr, vidět se dá, ale když ne, tak zas o moc člověk nepřijde. Vyzdvihnout lze snad určitou radost ze života po opuštění městské klece a na tu dobu asi stále hodně odvážné záběry z koupání v řece. ()
Velice kontrastní film. Poetická stránka vykreslující čarovnost Sázavy je prokládána scénami až "brutální" satiry snobské společnosti. Konec filmu je možná až trochu vážný vzhledem k tomu, jak moc s nadhledem se do té chvíle film prezentuje. Slavní "protektorátní" herci zde vytvořili pozoruhodné epizodní roličky - zejména Filipovský, Beneš, Deyl, Fiala. Z dnešního pohledu a znalosti tehdejší kinematografie se ale jedná o vyjímečné dílo srovnatelné s filmy Jeana Renoira či Reného Claire. ()
Nejde jinak, když hlavního hrdinu vytahuje z vody můj 14 letý děda v pruhovaném triku :-) prý bylo v Sázavě málo vody a tak si při tom odřel kolena :-) ()