Sedm samurajů

Není to nejlepší film všech dob, není to nejlepší akční film, jak kdy byl natočen a snad i těch sedm neohrožených desperátů by samuraje srovnalo do lajny, ale buďme konkrétnější. Film má šíleně dlouhou expozici (tj., než se dá všech sedm borců dohromady) a rozhodně negraduje nijak závratným tempem (útok banditů trvá několik dní a je tvořen nekonečným množstvím vln), přesto není délka tím největším handicapem (například Jacksonův King Kong mi připadal dvakrát tak dlouhý). Hlavní problém tkvěl v mé neschopnosti odpovědět si na otázku, proč je Sedm samurajů obdivovaným veledílem. Jsou výborně zrežírováni, mají dynamickou akční hudbu a Toshiro Mifune skutečně exceluje (na potrhlé cvoky má šablonu, kterou nekopíruje), jenže co víc? Nemyslím, že bych byl příliš pohodlný divák, obvykle si z díla snažím odnést co nejvíc, tentokrát jsem se však nemohl zbavit dojmu promarněného času. Když už film trvá tři a půl hodiny, měl by k tomu mít pádnější argumenty nežli ukázat japonské poměry ve středověku a naznačit neproniknutelnou bariéru mezi rolníky a samuraji. Stručně řečeno: od Kurosawova filmu z roku 1954 jsem čekal víc než dobře zrežírovaný film z roku 1954. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Dan9K, Turiec, curunir (01.08.2006)

Geniální film a jeden z nejlepších jaký kdy byl vůbec natočen. Akira Kurosawa potvrzuje pověst nejlepšího režiséra jakého kdy Japonsko mělo a jeho spolupráce s Toshirô Mifune je právem považována za jednu z nejplodnějších (Mifune a Kurosawa znamená pro mě to samé jako třeba De Niro a Scorsese). Snímek o vesnici, kterou napadají banditi a její obyvatelé se rozhodnou najmout si sedm samurajů, kteří je před jejich útoky ochránní zná jistě každý (i když valná většina zná tento příběh z amerického remaku). Nebudu zde srovnávat americkou a japonskou verzi, protože podle mě mají společný jen námět a jinak se od sebe naprosto liší. I když je film přes půl století starý a má přes 200 minut tak je to neopakovatelný zážitek, na kterém oceníte od kamery přes herecké výkony, hudbu, výpravu až po precizní režii Kurosawy. Tohle by si neměl nechat ujít žádný skutečný filmový fanoušek...... (18.04.2008)

Pokud od tohohle filmu čekáte dynamickou akci, brilantní akční scény nebo exkurz do japonských bojových umění tak vás Kurosawa může zklamat. Stejně tak, pokud nemáte s Kurosawou žádné zkušenosti a očekáváte vzor "Sedmi statečným". K těm mají samurajové ještě dál, než jsem myslel. Film pro ty, co místo vrhání nožů ocení kontrast lánu bílých květin. Jo, a takhle nějak si představuju prototyp vesnického stařešiny. (08.09.2005)

Skvělá samurajská klasika, o mnoho přístupnější a lépe stravitelnější než třeba pozdější Kurosawův Ran. O příběhu v podstatě nemá cenu se zmiňovat, kdo zná základní dějový syžet Sedmi statečných (řekl bych, že snad každý:), tak ví na čem je. Jde spíš o ty rozdíly mezi tímto originálem a mým milovaným remakem. Tento film má o mnoho propracovanější scénář, což mi ale stejně neumožnilo, abych si hlavní postavy zamiloval tak jako ve Sturgesově opusu. Dobře vykreslení jsou tu sotva čtyři samurajové, zbytek jakoby scénárista úplně ignoroval a byly tu jen do počtu - naproti tomu, kdo aspoň jednou viděl onu westernovou legendu, tak si zcela určitě vzpomene na naprostou většinu těch borců, ne-li přímo na všechny. Také tu není žádný hlavní záporák (banditi jsou prostě banditi a s tím si musíme vystačit - Calvera rulez!), naopak zase hudba a především konec jsou si hodně podobné. To hlavní, čeho si na Sedmi samurajích cením nejvíc je, že i když film trvá skoro tři a půl hodiny, skoro ani na chvíli jsem se u něj nenudil a celou dobu se dost dobře bavil a s napětím očekávál každou další scénu (téměř každá má něco do sebe) a to je u tak starého a dlouhého snímku co říct. 90 % (24.01.2005)

Příběh se od známější americké westernové klasiky samozřejmě neliší, snad jen tím, že Kurosawa dává vesničanům více prostoru a divák s nimi může více soucítit, kdežto u Sedmi statečných mi víc než na farmářích záleželo na tom, aby přežilo co nejvíc kovbojů. Nerad hledám zápory na klasice, ale tři hodiny je na příběh o záchraně vesnice před bandity přece jen trochu moc a hlavně v prostřední třetině jsem příliš často pokukoval po hodinkách. Asijská velkolepost u mě tentokrát narazila. (02.07.2006)