Gate: Džieitai kanoči nite, kaku tatakaeri

Jediné, co je na seriálu zajímavé, je nápad. Neposílejme do fantasy světa osamoceného hrdinu, pošleme tam rovnou celé vojsko! A aby se divák měl jak ztotožnit s hlavním hrdinou, udělejme z něho otaku! Sice je jinak naprosto OP a narozdíl od typických šéfů harému líného budižkničemu pouze předstírá, ale jak jinak bychom do seriálu nacpali všechen ten fanservis?! A nejsou vlastně zajímaví hlavní hrdinové... zajímavější? Škoda, že už jsem toho tolik viděla a přečetla... jinak bych jistě byla nadšená od začátku až do konce. A gothic lolita z paralelního středověkého fantasy vesmíru to opravdu zabíjí... (17.10.2015)

Velmi promarněný potenciál - sci-fi námět o large scale vojenském střetu moderní armády a fantasy světa navnadí, ale po prvních dílech se už navzdory logice prakticky vůbec neřeší. Obecně snaha o příběh jde úplně do kopru a všechny díly jsou převážně epizodické a svou náplní poněkud jednoduché: obvykle jde jen o to o obklopit teen nerdy ve vojenských uniformách co největším množstvím lolitek v cosplay oblečcích, mezi kterými pak budou strašlivě awkward a všichni budou moc mluvit o tom jak by si chtěli zašukat... což ale samozřejmě nikdy neudělají, protože jsou všichni tak moc roztomile awkward, a tohle je jen komediální seriál pro děti. Ani jejich romance příběhy se tak nikam neposunují. A když už na nějakou tu bitku dojde, i ukázání jakékoli výraznější brutality nebo kreativního využití střetu techniky a magie se vyhýbají. Škoda. 6/10 (18.04.2021)

Seriál o tom, jak by to vypadalo, kdyby Gandalf, Iron Man, Legolas a Diablo se postavili proti..výběhu šimpanzů v ZOO. Podobné srovnání nám anime dopřává, když pasuje proti sobě japonskou armádu z 21. století, která plná zvědavosti objevuje za tajuplnou bránou království disponujíc zbraněmi a bojovými technikami ze středověku. Za normálních okolností by tento nudný souboj skončil během několika dní bez ztráty kytičky na straně Japonců. Jenže! Zdejší obyvatelé země východu slunce jsou mírumilovní poslové z řad otakuů a pokud si něco mají podmaňovat, tak jsou to srdce rytířek pricenzniny gardy a hraní si na tátu zmatených elfek. Ne, mě onen střet 2 odlišných civilizací, jejich diplomatické vyjednávání dělání si mezikulturních přátel skutečně bavil. Křenil jsem se nad alkoholovými jmény pricenzny a jejich rytířek či excentricky upřímnému chování gotické mordýřky Rory. Ale nebavilo mě například sledovat, jak si svatouškové z japonské armády hráli na Bohy a za Bohy byli ve všech ohledech "imperialisty" z druhé strany brány bráni (jsem hotový básník). Postavičky, které byly součástí "harému" hlavního hrdiny, z původních zajímavějších životních záměrů úplně sešly, aby se nechaly odloudit ježděním v autíčku a pokud možno spali na posteli co nejblíž onomu vyvolenému. Pan špatňák je vůbec karikatura čehokoliv démonického a jeho naprostá bezradnost mi ústavičně popírala jeho smysl existence (ale u Tucy to bylo pro mě podobné). Přijde mi navíc, že seriálu ubližuje markantní snaha tvůrců upozadit násilné scény a vyobrazit absolutní minimum krve, i když jim dle všeho předloha káže naprostý opak a tím hned několik scén ztrácí jakoukoliv údernost a nabývá drobné patetičnosti. Je to škoda; autoři evidentně chtějí pracovat s notnou dávkou autentičnosti, třeba právě rozebíráním zákulisního jednání a politikou..jenže je to onou dobrotou japonské strany shozeno spíše do sfér naivně pohádkového snění. On nakonec jediný můj problém je, že jsem už moc moc dospělý, protože mladší se musí bavit na výsost dobře a všechny mnou výše zméněné neduhy za těchto podmínek zmizí :-) Těším se na 3. řadu a doufám v pošpinění japonské pověsti! Slušné 3* (16.06.2017)

Nejdřív jsem se bavil, ale postupem času mě otrávilo, jak (krom vojáků) jsou tam chlapi jako pitomci a všechno řeší ty slečinky. Tak trošku vlhký sen feministky.... Kdyby to bylo shoujo a ne shouhen, tak to ještě pochopím, I ta hlavní postava, je vlastně takový otloukánek. Ovšem vojenské části jako první bitva, podpora města, nebo poslední bitva byly výborné (a Rory mě taky bavila). Možná to ještě sestřelilo, že jsem krátce před tím viděl Uchio to Tora, které (spíš kteří) to ochotně zadupalo do podlahy. (10.06.2016)

Seriál s námětem i na anime dost šíleným, to většinou nevěstí nic dobrého. Normálně to dopadá naprosto nekoukatelně. Ale tady jsem se i přes úplnou absurdtitu děje docela bavil. Ach jo, guilty pleasure: tanky proti skřetům, helikoptéry proti drakům... Překvapuje mě, že se to dokáže brát alespoň trochu vážně - a přesvědčivě. (16.11.2015)