Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Americký komunistický novinář John Reed (1887–1920) se proslavil svojí knihou Deset dnů, které otřásly světem (1920), v níž jako očitý svědek popsal průběh bolševické revoluce v Rusku v roce 1917. Zemřel v Moskvě a spolu s dalšími „hrdiny revoluce“ byl pohřben v kremelské zdi. Jeho dobrodružný život je jistě vděčným námětem pro filmové zpracování, ale je s podivem, že k němu došlo jednak v Hollywoodu a jednak na počátku 80. let, kdy komunismus ještě zdaleka nebyl minulostí. Snímek Rudí byl ambiciózním projektem amerického herce Warrena Beattyho, který nejen vytvořil hlavní úlohu, ale byl rovněž spoluscenáristou (s Angličanem Trevorem Griffithsem), režisérem a producentem. Na více než tříhodinové ploše se snažil ukázat objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové (Diane Keatonová), mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část (k níž Reed nepatřil) brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové (vynikající Maureen Stapletonová), která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede. Film má vynikající herecké obsazení i ve vedlejších rolích. Postavu dramatika Eugena O’Neilla vytvořil Jack Nicholson, výraznou úlohu byrokrata Zinovjeva ztělesnil spisovatel polského původu Jerzy Kosinski (mj. autor zfilmovaného románu Byl jsem při tom) a v roli polského radikála Karla Radeka se objevil tehdy v emigraci působící český herec Jan Tříska. Epický děj snímku je prokládán vzpomínkami pamětníků (v titulcích nazývaných „svědci"), kteří glosují probíhající události; objevuje se mezi nimi několik významných osobností, mj. proslulý spisovatel Henry Miller, známá novinářka Adela Rogers St. Johnsová, spisovatelka Rebecca Westová, novinář George Seldes nebo herec, scenárista a producent George Jessel. Ze zjevných důvodů se nemohlo natáčet v autentických exteriérech, a proto ruské scény vznikaly ve Finsku a ve Španělsku. Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností (byl dokonce přirovnáván k Leanovu Doktoru Živagovi), o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky – Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)

(více)

Recenze (52)

Matty 

všechny recenze uživatele

„Tenhle má rudý i chcanky“ Monstrózní rétorická soutěž, ve které má chvíli Diane Keaton navrch nad Warrenem Beattym, chvíli Warren Beatty nad Diane Keaton, a oba dva hravě strká do kapsy Jack Nicholson coby cynický alkoholik Eugene O'Neill. Film mysl diváka nijak agresivně neznásilňuje, neřekl bych, že jde o rudou propagandu. Přesto jsem po třech hodinách vykřikování „proletáři všech zemí, spojte se“ (myšleno obrazně) měl chuť nahlas reagovat pelíškovským „proletáři všech zemí, vyližte si prdel!“. Dialogy jsou chytré, vyvážené a věřím, že – ač o to neusilují – ty politicky zatím nepřesvědčené dokáží přesvědčit o existenci mýtu zvaného „socialismus s lidskou tváří“ (sice zemře pár tisíc lidí, další stovky tisíc budou trpět hladem, ale co, revoluce si žádá své oběti…). Jestli měli Rudí moc přesvědčit Američany, programově strašené honem na čarodějnice z 50. let i stále trvající studenou válkou, o tom, že komunisti jsou taky lidé, netuším, ale obdivuji, kolik lidí dokázal Beatty touto lekcí nepříliš záživného dějepisu oslovit. 60% Zajímavé komentáře: Angerr, wosho ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) -"What the hell you doing?" -"Me? I write." -No. You wrong." Krucipísek, to je tak sebevědomé tvůrčí gesto, že se mi do něj vůbec nechce rýpat, i když bych našla spousta věcí, u kterých jsem brblala nebo které bych si ideálně představovala jinak. Asi to k tak těžkému tématu patří, že si Beatty vyrobí tenhle ohromně masivní film, aby diváka doslova umlátil argumenty a začaroval svůj svět make-believe na určitou dobu skoro do hmatatelného. A speciálně musím říct, že mě baví, jakým způsobem píše dialogy. Nicméně jak už to tak bývá u všech životopisných filmů, tak bůh ví, jestli si ten hollywooďan náhodou nepředstavuje ty revolucionáře jako Hurvínek válku. -"I'll walk you home." -"Why? I won't hurt anyone." ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě, že to Beatty mohl sestříhat na snesitelnější délku, všechno z Ameriky mohlo mít dohromady 20 minut a filmu by to jen prospělo. Zajímalo by mě, jestli Třískovo plácnutí o koloniích bylo ve scénáři, nebo si to jen tak vyřknul, neboť nikdo z přítomných neuměl česky. Pozitivem filmu je, krom hereckých výkonů, i to, že Beattyho pokusy o ruštinu nejsou trapné. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tak na tomto si Warren Beatty dal skutočne záležať. Slušná výprava, dostatočné množstvo romantiky, desiate roky v Rusku a Amerike, proste niečo ako Doktor Živago, vrátane veľkých celkov zasneženej krajiny. Prekvapivo ani dĺžka nevadila, skôr som mal ale dojem, že Reds mali byť nejaká 5-dielna výpravná televízna séria a možno by film poznalo viac ľudí a mali by ho aj radšej. No je to taká celkom záživná trojapolhodinovka histórie, ktorá má v sebe dostatočné množstvo zaujímavých historických informácií a dostatočné množstvo režisérskeho umu, aby ste ju mohli zavrhnúť ako nejakú akademickú nudu. A trebárs môžte po tomto maratóne premýšľať nad tým, či 4 milióny civilistov zomrelo kvôli blokáde západu proti dovozu potravín, alebo jednoducho kvôli systému, ktorý nemôže fungovať. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností, o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky - Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Scénář : Warren Beatty a Trevot Griffiths. Kamera : Vittorio Storaro. Hudba : Al Bryan, Charles L. Johnson a Stephen Sondheim. ()

Galerie (75)

Zajímavosti (10)

  • Scéna, kde Pete Van Wherery (Gene Hackman) řekne Johnu Reedovi (Warren Beatty), že Louise Bryant (Diane Keaton) přišla o svou práci, se natáčela stokrát. Hackman Beattymu řekl, že stoprvní záběr už natáčet nebude. (jezurka42)
  • Warren Beatty při natáčení tohoto filmu vysvětloval statistům Reedovy teorie o kapitalistickém vykořisťování dělníků. Statisté ho pozorně vyslechli, odešli se poradit a jednomyslně se usnesli, že budou stávkovat za zvýšení platu. Beatty nakonec jejich nároky uznal. [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
  • Prefekcionista Warren Beatty byl schopen natáčet záběr i čtyřicetkrát. Scéna setkání Johna Reeda (Beatty) a Louise Bryant (Diane Keaton) na nádraží se opakovala 65x. (kenny.h)

Související novinky

Zemřel herec Paul Sorvino

Zemřel herec Paul Sorvino

26.07.2022

Další smutná zpráva z filmového světa. Včera totiž zemřel také druhý slavný charakterní Paul Sorvino. 83letý veterán, známý pro hraní silných urostlých typů mužů, zemřel přirozenou smrtí ve svém domě… (více)

Zemřel skladatel a textař Stephen Sondheim

Zemřel skladatel a textař Stephen Sondheim

27.11.2021

Svět hudby přišel o jeden z velkých talentů. Ve svém domě v americkém Roxbury včera zemřel oceňovaný textař a hudební skladatel Stephen Sondheim. Médiím zprávu předal umělcův právní zástupce.… (více)

Reklama

Reklama