Rudí

„Tenhle má rudý i chcanky“ Monstrózní rétorická soutěž, ve které má chvíli Diane Keaton navrch nad Warrenem Beattym, chvíli Warren Beatty nad Diane Keaton, a oba dva hravě strká do kapsy Jack Nicholson coby cynický alkoholik Eugene O'Neill. Film mysl diváka nijak agresivně neznásilňuje, neřekl bych, že jde o rudou propagandu. Přesto jsem po třech hodinách vykřikování „proletáři všech zemí, spojte se“ (myšleno obrazně) měl chuť nahlas reagovat pelíškovským „proletáři všech zemí, vyližte si prdel!“. Dialogy jsou chytré, vyvážené a věřím, že – ač o to neusilují – ty politicky zatím nepřesvědčené dokáží přesvědčit o existenci mýtu zvaného „socialismus s lidskou tváří“ (sice zemře pár tisíc lidí, další stovky tisíc budou trpět hladem, ale co, revoluce si žádá své oběti…). Jestli měli Rudí moc přesvědčit Američany, programově strašené honem na čarodějnice z 50. let i stále trvající studenou válkou, o tom, že komunisti jsou taky lidé, netuším, ale obdivuji, kolik lidí dokázal Beatty touto lekcí nepříliš záživného dějepisu oslovit. 60% Zajímavé komentáře: Angerr, wosho (09.04.2011)

Moc dobře natočeno, moc dobře! Velký životní sen a příběh jednoho muže na pozadí Rudé revoluce. I ten Lenin vypadal tak jak ho z obrazů na zdi známe.///// Warren Beatty ve své životní roli, ve svém životním díle. Vážně myšlený a na dialozích postavený film nutící nás k zamyšlení. Jan Tříska v roli comrade Karl Radek je nejprve slyšet a posléze i chvilku vidět, to jen aby byla podtržena česká účast... Jack Nicholson s knírkem vypadá tak neobvykle (a přesto mladě). Diane Keaton hraje skvěle, kromě Warrena nejlíp ze všech. Chytlavá melodie ne nepodobná té z Doktora Živaga se musí líbit (nemyslím samozřejmě Internacionálu, nýbrž tu písničku, co hrála Louise na klavír). Dobře natočené scény držící do poslední chviličky diváka v napětí (hlavně ten moment na nádraží po příjezdu z Baku) . Odmítám dělení na americkou a ruskou část filmu, Intermission se prostě v tak dlouhých filmech dělá (např. Lawrence z Arábie). Konec první části a bouřlivou atmosféru předrevolučních dní v Rusku se zpěvem Internacionály v tomhle filmu každý zákonitě staví dost vysoko, (nejinak je tomu u mě), avšak pasáž s přepadením vlaku a setkání manželů na nádraží stavím ještě výš. Navíc, přes tak vážné téma se Warrenovi podařilo i slušně hláškovat, především v první části filmu. "I want to know what as." "Well, it's nearly Thanksgiving. Why don't you come as a turkey?" ///////// "If the workers of the world act together, they can stop the war. And I'm not..." "This one even pisses red." //////// "Could this thing interfere with having children? - Yes. You cannot have sex if you die. .......... Don't worry. You don't make babies with your kidneys." (09.06.2008)

Samozřejmě, že to Beatty mohl sestříhat na snesitelnější délku, všechno z Ameriky mohlo mít dohromady 20 minut a filmu by to jen prospělo. Zajímalo by mě, jestli Třískovo plácnutí o koloniích bylo ve scénáři, nebo si to jen tak vyřknul, neboť nikdo z přítomných neuměl česky. Pozitivem filmu je, krom hereckých výkonů, i to, že Beattyho pokusy o ruštinu nejsou trapné. (03.02.2019)

Natočit tenhle velký, přesto komorní film chtělo slušnou porci odvahy a zřejmě i drzosti. Vynikající herci každopádně boj svých postav s ideologií (popřípadě za ideologii), kterou většina z nás nemá ráda, vedou velmi zajímavě a tenhle film stojí za pozornost už jen ptoto, že tu není žádná karikatura, a to na straně "hodných" ani "zlých". Navíc se podařilo obhájit i enormní stopáž. (30.08.2012)

Na téma John Reed a komunistický převrat v Rusku mohli natočit zajímavý hodinový dokument. Natočit na toto téma tříhodinové dramatické dílo Warren Beatty zcela neustál. A ještě k tomu se film pohybuje mezi milostným dramatem a faktickými historickými událostmi. Objeví se tu např. dojemná vztahová scéna a hned v následující nás čekají suchá historická fakta. Ale výkony (především Diane Keatonové) jsou nepopiratelné. (08.11.2003)