Vrah mezi námi

Fritz Lang, nedlho po futuristickom Metropolise, opäť triumfuje. Tentoraz napínavou krimidrámou nazvanou jednoducho M. Tieň človeka s klobúkom stačí k tomu, aby divák vedel: vrah je na scéne! Opustená loptička, či balónik navodia stiesňujúci pocit zločinu, bez potreby ukázať ho priamo. Prázdny tanier, kukučky ohlasujúce neúprosne plynúci čas: po chvíli je jasné, že pri stole bude ktosi navždy chýbať. Úvodná polhodina pomocou podobných postupov pútavo vykresľuje atmosféru všeobecného ohrozenia, ukáže vrahovu metódu a známky davovej psychózy, zapríčinenej strachom. Ďalší priebeh je oproti fantastickému nástupu trošičku diétnejší, no vďaka výtvarnému cíteniu tvorcov a uchovaniu napätia, si vysokú úroveň zachováva až do konca. Pôsobivé je paralelné prelínanie oficiálnej vyšetrovacej línie a tej, ktorá vychádza z podsvetia. Policajné nasadenie sa totiž zostruje. Podsvetie je čoraz viac decimované neustálymi raziami, a tak sa rozhodne konať na vlastnú päsť pri dolapení vraždiaceho monštra (fantasický Peter Lorre). Langov obľúbený motív – hysterickým vzplanutím posadnutý pranierujúci dav, v ktorom eskaluje túžba po obeti je zobrazený vo filme viacerými spôsobmi. No a pískajúceho vraha, tajomne nasvietené mestské nárožia, či zločinecký súd si z pamäti istotne tak ľahko nevymažete. (22.05.2006)

Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií . Na svoji dobu velice silný a emotivní snímek. Hon na vraha malých holčiček ve fiktivním městě, do kterého se zapojí úplně každý, od policistů, žebráků až po celé podsvětí. Z počátku film ukazuje nevraživost a podezírání, po té určitou pospolitost, sounáležení a spolupracování ke konečnému vyřešení. Z druhé strany vraha, který má své zavedené rituály a zvyky ve skvělém podání Petera Porre. Nadčasově natočený příběh řeší a podtrhuje občanský postoj k hrůzným činům a a nakonec vrcholí debatou o vině a trestu. Podtrtženo sečteno, zkrátka mazec... (02.04.2015)

M je užasným dokladem toho, jak se (ne)povedl přestup z němé éry na mluvený film. Nepřítomnost hudby a spousty zvuků možná veřejnosti vadí, ale ve mne to vyvolávalo větší temnotu a požítek. Fritz Lang to opravdu zvládl a skoro po 80 letech se na to dívá stejně skvělě, jako kdysi. Musím uznat, že jsem to oddaloval hodně dlouho, asi jsem podvědomně tušil, že to budou umělecké orgie. Peter Lorre se prostě narodil pro role úchylů, vymetecnů a takový slizkých padouchů, které ztvárňoval vždycky s takovým nadhledem a gracii. Dokonalé, stejně veliké jako Metropolis. (19.09.2008)

Hm, takže vrah zabil už sedm dětí, ale ve městě se nikdo nebojí a holčička jde dobrovolně s cizím pánem pro balónek? Už ta úvodní premisa, kdy se město bojí vraha dětí, a rodiče jim nedají pořádnou instruktáž, mi přišla divná. Potom mi přijde divné, že slepý prodavač balónků se neozval hned na policii, že u něho někdo dítěti kupoval balónek zrovna v den vraždy - slyšel jak mluvit dítě, tak pískání vraha. A podobné nejasnosti a podivnosti se dějí dál a dál a přijdou mi divné. (Třeba při zátahu má zloděj kožešin v kapse noviny, kde se zrovna o krádežích píše, tak, aby je inspektor viděl, nezahodí je. Žebráci hlídají na každém rohu, ale podezřelého muže, který se motá kolem jednoho děcka, nezaregistrují nebo tam zrovna jako z udělání nejsou. Máte na sobě označený kabát, a ani si znamení nesmyjete, ani kabát nezahodíte? V jedné větě si zloději řeknou, že mají tři minuty, a hned na to, že mají čas jen minutu. Několikadesítekstránkový protokol pro komisaře o vloupání do kanceláří vznikl během chvilky?) Ukecaná první část včetně razií a různých jednání různých lidí, co a jak dělat, mi přijde zdlouhavá, ukecaná nebo prostě zbytečně dlouze natočená. Ano, jsou tam určité inovátorské kameramanaské postupy, ale není jich tolik, aby z toho člověk padal na zadnici. (Na druhou se tam objeví i pár kameramanských prohřešků, třeba stín kamery při nájezdu na besídku kavárny.) Často mi to přijde snímané spíše jako dokument. A Peter Lorre mi tady s těma vytřeštěnýma a vypoulenýma očima připomíná spíše klauna, než hrůzostrašného vraha. Nejvíc mne naštvalo, že to vlastně nemá konec. Že film hledá vinu v matkách, které se dostatečně nestaraly o děti (tak jistě, jen jim zrovna praly prádlo a vařily oběd, že?). Přitom "žalující" má spíše pravdu v tom, že tenhle chlap se už jednou léčil, byl propuštěn, a pak zabil osm dětí - co dává naději, že nebude posléze propuštěn znovu a nebude znovu zabíjet? Ok, viděl jsem to, nelíbilo. (12.06.2017)