Závěť doktora Mabuse

Lang mě vždy udivuje svojí chopností suverénní režie, která je bohatá na vizuální podněty a téměř si nezadá s kinematografií současnou. Závěť doktora Mabuse je tak zajímavá podívaná s hutnou atmosférou a mnoha skvělými momenty, kterou však trochu sráží její délka a celkové vyznění, které není z mého pohledu tak zajímavé, jak se v průběhu filmu může zdát. 6/10 (16.10.2018)

Další z průhledů do světového rozměru našeho západního souseda i dnes připomíná, že německá demokracie nejenže existovala, ale byla také schopna účinné, hluboké a působivé sebereflexe. Zakázal-li "pán myšlenek" Třetí říše toto podmanivé dílo, dobře věděl, co činí. Skutečná tvář nacismu, produktu hnilobné romantiky, za níž se skrývá neurvalé úsilí o moc a podmanění, je dokreslením neblaze proslulého řevu Hitlerových projevů a v stále expresionismus evokujícím pojetí si v nás přímo vynucuje strach, hrůzu, bezmoc, touhu po útěku. Šílenství, doložené pozdějším Thyssenovým výrokem o polokreténech, tu přímo kape z plátna. Účinek a jeho sílu dále zvýrazňuje historická kresba vlastně demokratické výmarské krimininální policie, pomyslného světa světla a věcnosti, až polaritního protipólu démonizujících asociací, v nichž si nacismus tolik liboval. Šoa, etnocida, holokaust, krematorium, vězeňské bloky Osvětimi, Sobiboru, Ravensbrücku, Mauthausenu jsou tím, co svou intuicí Lange tušil a nahmatával. Jak víme dnes, dařilo se mu to natolik úspěšně, že to i dnes vyvolává v zádech mráz a v krku smrtelnou úzkost. Ano, Hitler a Německo nebyly nikdy pojmy, které by se beze zbytku překrývaly. Je dobré to vědět a znát. (22.06.2011)

Vidím to tak na polovicu. Je jasné, že Fritz Lang bol skvelý režisér, čo sa tu prejavilo hlavne po technickej stránke. Niektoré scénky predčili svoju dobu, to bez debaty. No ten príbeh ma vôbec nezaujal. Už od úvodu mi to prišlo chaotické a nezáživné, jeden dialóg hneď za druhým, ale prišlo mi to akoby bez nejakého kontextu - také konanie jedno cez druhé. Zločiny podľa návodu tajomného "blázna".... Ani k záveru sa to nezlepšilo, aj keď to začalo dávať zmysel. Priemer. 60/100 (09.09.2019)

Poslední film, který Lang natočil v Německu, už byl vzhedem k situaci realizován pod tlakem. Mírně se to podepsalo na ženských hereckých výkonech, které jsou podrůměrné. Vše ostatní již je charakteristický Lang, mistrně budované napětí, kvalitně propracovaný scénář, který již bohužel dnešního diváka nemůže zaskočit jako tehdejšího, neboť tehdy se na skvělém nápadu nepřiživilo ještě hejno opakovatelů. A pochopitelně Langovo unikatní vidění světa plného zsjímavý h obrazů i tam, kde by je nikdo jiný vůbec nehledal. Scéna útěku z místnosti za oponou je vymazlená do každého detailu. (03.04.2020)

Filmy Fritze Langa z přelomu 20. a 30. let patří k vrcholům meziválečného filmu v tehdejším říšském Německu, v minulosti mne již velice zaujal snímek Vrah mezi námi (1931) rovněž s Otto Wernickem v roli policejního inspektora Lohmanna. Těšil jsem se na velký filmový "výbuch" podobného ražení, ale bohužel se dostavil jenom zčásti. Všechny ty krásně vymyšlené záběry, na svou dobu velice nápaditou režii a zrealizované filmařské nápady doprovázel na můj vkus zmatený až překombinovaný příběh, který mne tolik nezaujal. Nesedlo mi především smíchání pěkné dobové kriminálky s fantasticky pojetým hororem o záhadném doktoru s obživlým duchem či šíleným zpívajícím psychopatem. Občas jsem se v tom ztratil a v rámci celkového zhodnocení to úplně nevylepšily ani poměrně napínavé pasáže k závěru. Navíc ve srovnání se zmíněným předchozím Langovym filmem mi připadá celá zápletka poněkud braková. Takže zůstává jen obdiv nad filmařinou bez výraznějšího proniknutí k obsahu a lepší 3 hvězdičky. 65% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (13.10.2019)