Mandy - Kult pomsty

Dej se odehrava na severozapade USA v roce 1983.Je to krvave a divaka to emocne spali.Klasicky thriller o pomste je vice nez jen jednotlive zastavky a moralni volby.T Ustupuje po pozadí stylu. ato demonicka fantazie ma trpelivost a reziser ma hermeticke a okultni znalosti.Fanousci hororu dokazi v kine trpelive cekat na sve motorovky klidne hodinu.Zde prijdou az za hodinu a ctyricet minut,ale stoji to za to. Souboj s dvemi motorovymi pilami! Film bude asi pro milovníky artu moc brakové univerzum, pro milovníky žánrovek moc artistní. Je těžké popisovat, co režisér Cosmatos před diváky vrhá na plátno. Směs Davida Lynche a Texaského masakru motorovou pilou? To je jen letmý náznak, neboť Cosmatos skáče mezi různými, často protichůdnými klišé ze vteřiny na vteřinu a přitom i ty nejvíce "gore", akční či nechutné scény točí jako hutné vize patřící spíše do krajiny artové kinematografie. Píše se sice rok 1983, ale brzy divák získá pocit, že se tento film odehrává spíše na Jupiteru či Saturnu. To jsou oblíbené planety hlavních hrdinů Reda a Mandy. Když se Mandy cosi - a opravdu se tu nyní neobjeví pokus popsat co, neboť slova na to nestačí - stane, promění se Red v možná nevyšinutější monstrum, jaké kdy Nicolas Cage hrál. Poslední soundtrack předčasně zesnulého islandského skladatele Jóhanna Jóhannssona takřka nepřetržitě pulzuje, převaluje se jako sonická láva, jako hutná zvuková plocha, která hrozí diváky rozdrtit. Jenže do toho Red v jedné chvilce bolestínsky fňuká: "To bylo moje oblíbený tričko." A utápí se v sebelítosti, co motorkáři provedli s jeho milou a proč mu jeden z bizarních protivníků roztrhl tričko. Tentýž hrdina však o chvilku později pachateli neodpustitelného zločinu na jeho triku utrhne hlavu. Cage je jako slepenec všech postav, které se kdy objevily v akčních hororech. Je monstrem i obětí, chcípákem i největším macho chlapákem v okolních lesích. Režisér Cosmatos dobře ví, jak krkolomnou kariéru herec zažil, pracuje s tím a nechává ho přehánět vše, co dělá, do absurdních rozměrů. Avšak Redovy nálady se mění náhle, jako na psychedelickém tripu. (18.01.2019)

Velké, divné WTF, kdy herectví Nica Cage, je to nejméně podivné v celém filmu. (13.05.2020)

Tohle mělo potenciál ale chtělo by to lepší režii a hodně prořezat hluchá místa. Škoda. (12.04.2019)

První půlka mi přišla opravdu progresivní (na současnou hororovou tvorbu), nebo naopak hodně retro v duchu kinematografické psychadelie - trochu Suspirie od Argenta a bizardnosti Barkerova Hellraisera. Nad snahou budovat atmosféru dlouhými záběry a odvážnou hrou s barevnosti jsem uctivě kroutil hlavou. A pak to přijde - scéna jako z jiného filmu - napěchované bílé slipy, tričko s tigrem, záchod. Trademarkové Cageovo běsnění a všechna atmosféra byla ta tam. Místo toho si Nicholas ukul elfí sekyru (no joke) a za charakteristického řevu šel kosit nepřátele. Bylo mi to moc líto, ale mé nadšení se změnilo v naštvané rozpaky. Co mohlo být osvěžením ve stojatých hororových vodách, ustoupilo hvězdě, která ze svého hereckého přístupu udělala žánr sám pro sebe. (25.09.2018)

Totálně halucinogenní film včetně přebarvičkovaného obrazu, hippie mouder o vesmíru, blasfemie, animovaných vsuvek, brutálních zabití, sem tam komiksového hávu, s podivnými "mimozemšťany" a dvěma Měsíci na obloze a vůbec takovými podivnými věcmi, které má člověk v hlavě, když má halušky. Můj šálek čaje to není, protože dějově je to ten zdlouhavý revenge, kdy se něco stane až po půl hodině keců. Navíc nechápu, proč měli všichni černé oči - možná nakonec jde o haluškové revenge z jiné planety. Ale u vidin z drog jeden neví, že jo? Nelíbilo, vzbuzuje to v člověku jen hnus. Na to nemusím koukat na tenhle film, můžu si pustit jednání české poslanecké sněmovny. (02.02.2021)

Tí, ktorí tvrdia, že im to nenávratne premárnilo dve vzácne hodiny ich života... majú pravdu. (18.10.2018) (18.10.2018)

Nie som si istá, čo som videla v poloplnej kinosále, ktorá sa, prosím pekne, zvažovala smerom nadol, čo mi teda ešte pridalo na divnom pocite, ale to som chcela, že no a čo že je tam súboj s motorovými pílami a jedna z nich je XL a že scenár robil Ahn ale že kde som to bola? Odišla som z kina dosť zmätená, úplne som tie libry za lístok neľutovala, ale nič by sa nestalo, keby som Mandy neuvidela. Hoci asi raz alebo aj dvakrát som sa nahlas zasmiala a bolo také milé/smutné počuť v kine posledný Jóhannov soundtrack. (Prince Charles Cinema, Londýn - 25.10.2018) (04.11.2018)

Zdar tak leda Jóhannssonovi. Upřímně nevím, jak se k této kolosální ptákovině přimotal. Panos je blázen a Nicolas fakt ztratil poslední zbytky zdravého úsudku. Je to vtipné kde to vtipné být nemá, je to dlouhé, a hlavně je to nudné! Snaha o umělecký vizuál nasbírala pár kladných bodů a pár jich obstaral vpravdě geniální skladatel. Zbytek je hromadou promarněných šancí. Jak se pak má člověk mít filmově?! Woo. (06.07.2018)

Nicolas Cage si poslední dobou vybírá dost podivné role, tentokrát se ale trefil do černého. Nepamatuji si, že bych kdy viděl tak osobitý film, a to už mám ve filmovém světe ledacos za sebou. Každý záběr řve do světa „AUTORSKÁ VIZE“. Při sledování jsem si uvědomil, tak generické a zaměnitelné jsou téměř všechny hollywoodské filmy, které sází na jistotu a jsou natočeny až s robotickou přesností. Cosmatos si mezitím s divákem hraje, jemně masíruje jeho smysly (především pomocí úžasné hry světel a perfektní hudby), polehoučku pošťouchává jeho představivost a nechává ho domýšlet si děj. Nevede ho za ručičku, ale prochází s ním bok po boku uličkou vedoucí k vytouženému cíli. Po cestě vytváří jemné nuance, které se divákovi vpijí do mozku a zůstanou tam navždy. Mandy je třešničkou na dortu pro náročné diváky, „obyčejný“ konzument rozplývající se v kině nad ságou Twilight nebo komiksovkami od Marvelu bude naprosto zmaten. Mimochodem režisér Panos Cosmatos se zdá být hodně sympatickým chlapíkem a jeho tvorba je očividně velmi ovlivněna hodně thrillery/horory. P.S. Taky vám reklama s Cheddar Goblinem připomněla šílenost jménem Too Many Cooks? Ne nadarmo, protože ji režíroval stejný človíček. Pokud někdo film nepochopil nebo si myslí, že je to jen obyčejný slasher, doporučuji se podívat na tuto recenzi. (14.10.2021)

Atypický, čudesný a mimomainstreamový akčne ladený horor, z ktorého som mal zmiešané pocity. Kým prvá polovica filmu ma svojimi halucinogénnymi pasážami, divokou vizuálnou stránkou v rámci ktorej sa strieda škála sýtych farieb ako v dielach Daria Argenta, krátkymi prechodmi do animovanej podoby či náznakmi čohosi, čo mi vzdialene pripomínalo Bakerových Cenobitov udivovala ale nebavila, druhú polovicu, nesúcu sa v znamení Cageovej nepríčetnej krvavej jazdy som si už užíval. (28.09.2018)

Dámy a pánové... Nicolas Cage, dřevorubec. Všichni jeho hateři a posměváčci se můžou někde v zapomenutém koutě dloubat v nose. Neboť ztrápenější pohled pro hlavní postavu prostě v nikom jiném najít nemohli. Andrea Riseborough je opravdu uhrančivá. Vizuálně dojmová jízda. Úžasná hudba, krásné a pohlcující na pohled. Tady trailer nelhal, film nabídl přesně to (a něco více), co sliboval. (05.10.2018)

Ken Russell pro 21. století Cosmatos je moje splněná noční můra. Zhulen filmem v prvních desti minutách a během sledování jsem fyzicky cítil, jak se mi rozšiřují zorničky. Znuděného zívání netrpělivých děcek nadrbaných na sekanou, Cage a retro si nevšímejte, tohle je ta vzpomínka na osmdesátky, kterou chcete mít. Mlžnou, surreálnou, nebezpečnou a podivně vzdálenou. Akorát musim zjistit, proč po mě z KVFF chtěli tehdy překládat některý předměty optikou hráče Dungeons & Dragons heh. (08.01.2019)

Pokud taky s nostalgií vzpomínáte na filmový časy, ve kterejch mladej Coppola řádil se zběsilostí v srdci v saku z hadí kůže a upíjel se k smrti v Las Vegas a myslel si že je upír a podobně, prostě na dobu, ve který ještě hrával v příjemně divnejch a zajímavejch filmech, dost možná budete z Mandy taky tak nadšení jako já. Teda ne že by ten obstarožní oteklej Talián podal nějak výjimečnej výkon, ale výjimečnej je ten film. Není to totiž jen obyčejnej klasickej spotřební thriller o partě jurodivejch magorů, která unese manželskej pár, je to neobyčejnej a alternativní a menšinovej a psychedelickej a okultní a místy až artovej thriller. A taky praštěnej, co praštěnej, totálně máklej a brakovej a navíc takovej jakoby nezdravej, tak trochu ve stylu fantasmagorickýho gurua Lynche, prostě takovej ten druh béčkovýho bizáru, jakej mám tuze rád. Jednou větou - ujetější krávovinu jsem už pěkně dlouho neviděl. Kdyby to celý nesklouzlo do absurdní grotesky a udrželo si to artově psychedelickej náboj první poloviny, dám bez váhání plnej počet pěticípejch. A jestli mě Nico sice příjemně překvapil ale v zásadě nijak zvlášť neoslnil (a třeba ty scény ve slipech si mohl odpustit), zbytek hereckýho ansámblu mě dostával, panoptikum tak podivnejch týpků a typek v jednom filmu aby divák pohledal. Vedla u mně s přehledem Mandy, s xichtem i fluidem femme fatale všech šílenců a podivínů, dokud jsem z obrázků Google nezjistil, že je to jen další tuctová komerční hérečka ze stejnýho vrhu, jako devadesát devět procent všech ostatních tuctovejch komerčních héreček. Život je holt plnej zklamání, děkuju teda tímto aspoň jejím maskérům. (18.09.2018)

Beyond The Black Rainbow jsem nedal a tady to zpočátku vypadalo podobně. Uhrančivé psycho obrázky byly celkem záhy okoukané a nastala úmorná doba čekání na něco. To něco přišlo cca v půlce kdy k halucinogenímu vizuálu přibyla grindhouseová revenge linka a spustil se krvavý kolotoč. Škoda, že se to v podobném duchu neneslo od začátku. Herecky je vše OK a Cage se po delší době zase objevil v roli, která mu sedla jak p*del na hrnec. 60% (15.09.2018)

Psychedelicky podmanivá jízda, která svým vizuálem, některými "gore" scénami a soundtrackem aspiruje na jednu z nejzajímavějších v tomto roce. Tím však výčet pozitiv snímku Mandy končí, jelikož co se scénáře, příběhového spádu a hereckých výkonů týče, snímek je neutuchající oslavou slova "WTF". Korunu tomu všemu nasadí scéna, v níž hystericky ječící Nicloas Cage chlastá vodku a je oblečený jen v bílých spodkách a triku s potiskem tygra. Ne, nekecám, fakt to tam je. (17.09.2018)

Iné a skvelé. Po autorskej stránke naviac sakramentsky odvážne, pritom ale bez sprievodného pocitu, že sa tu zase raz niekto preceňuje. Naopak. Takto atmosférické snímky sa dnes už netočia, pretože sa akosi zabudlo, ako na to. Cosmatos junior vie, tak snáď nezabudne a svoj nemalý potenciál ďalej rozvinie. (31.10.2018)

Mandy asi funguje jako tečka pro festivaly, kdy vyčerpaní diváci vstupují do kinematografického deliria. Sledovat film samotný je totiž celkem nuda. Nechat se filmem unášet a znásilňovat musí být naopak zábava. Neplánujte si ji jako hlavní plán večera. Doražte se jí nad ránem a trefí se vám, pokud holdujete bizarní filmové samohaně, do chuti. Celá recenze zde. (17.11.2018)

Kámo, jestli někdy budeš pátrat po totálně vymaštěným revenge-splatteru přesně na pomezí pěti hvězd a odpadu, jehož scénář napsal psychiatr, ke kterýmu se choděj noční můry vykecat ze svejch fóbií, a zrežírovaný je to v přestylizovaný halucinogenní jízdě jak od Refna, kterej si polízal koloradskou ropuchu z chovu Davida Lynche, pak je tenhle film přímo pro tebe. Jo, a je tam regulérní šermířskej souboj motorovejma pilama. (29.12.2018)

Film, který působí, jako kdyby ho natočil sám ďábel s brkem trávy v puse. Mandy je jednoznačně jedna velká psycho jízda, která do sebe kombinuje prvky z filmů jako Evil Dead, Hellriser, Old Boy nebo jeden z Grindhousů. Rozhodně to není snímek pro každého. Je to divný, je to pomalý, je to nenápadně vtipný, plus v určitý moment dost krvavý. Ale nedá mi to. Bylo to zatraceně okouzlující. Ona vizuální stránka, která je přesycená samými filtry, plus tomu dopomáhá i velice slušná hudba, tvoří naprosto senzační temnou a pitoreskní atmosféru, jež sledování snímku mění v jeden velký bizár, zato ale podivně podmanivý. Ty dvě hoďky utekly jako voda, navíc je sakra fajn zase Nicolase Cage vidět v nějakým slušným snímku. I když poslední třetina je poněkud uspěchaná a ne příliš povedená, stejně musím říct, že Mandy je fakt povedená jízda. Jaké z filmu plyne ponaučení? LSD není jenom droga. Je to životní i úmrtní styl. Průměrné 4* (18.11.2018)

MOŽNÝ SPOILER! Je to vlastne voľné prerozprávanie Cageovho dávnejšieho DRIVE ANGRY, ovšem s patričnými obmenami. Kdežto vtedy to bol adrenalínom nasiaknutý akčňák, v tomto prípade ide o temný a depresívny pohľad. Snímok sa delí na dve časti, Pred a Po. Prvá hodina je plná filozofických a pre niekoho pravdepodobne aj nemilosrdne nudných ( ale obrazovo monumentálnych ) výjavov, pričom tá druhá je viditeľné tlačenie ( a to doslova ) na pílu. Nick Cage si vydoloval v šuplíku jeden z desiatky scenárov, ktorým sa za rok venuje a v tomto prípade spravil dobre. Škoda len, že je to niečo, čím sa mainstreamu nezavďačí. (18.01.2019)