V pasti

Jedna z nejlepších režií Susanne Bier, která ustála nebezpečí filmu, v němž určitě dřímá kus hypersenzitivního kýče. Jenže, lidi, Sandra je skvělá a Trevante Rhodes zase ukazuje, že jeho zvláštní křehkost je stejně ohromující jako jeho muskulatura. Scenárista Erik Heisserer je snaživec a hodlá se specializovat na female alien encounters... což o to, struktura dvou střídavých rovin vyprávění funguje moc dobře, Bird Box má fajn rytmus a nevleče se, navíc se vyhne absurdní gradaci, jež poškodila podobně laděné Tiché místo. Trochu zamrzí, že samotná pointa vyzní malinko do ztracena a hlavní postava přes snahu problematizovat její vztah k nechtěnému mateřství nikdy tak úplně nejde do hloubky. Ale brblání stranou, velmi solidní žánrová práce na všech postech, i proto, že tvůrci nakonec sebrali odvahu a zlo vůbec neukážou. Kéž by si z nich vzali příklad hollywoodští kolegové. Jeden z nejlepších Netflix originals a důstojný reparát za ultimátní zlo v podobě Shyamalanova Stalo se. (18.01.2019)

Takhle při začátku nového roku moc fajn žánrovka. Jelikož se mi líbilo i Tiché místo, Bird Box měl u mě vyhráno už dopředu. Silné herecké obsazení a výborná nosná myšlenka snímku mi dali vše, po čem jsem toužil. Chválím hlavně to, že oproti Krasinskemu se tady dozvídáme mnohem více o tom, jak se to celé vlastně stalo. Navíc se tak děje poměrně intenzivním způsobem, kdy lidé páchají opravdu děsivé sebevraždy jen tak, lusknutím prstů. Dojem trochu kazí jen rámcování mezi dvě časová období, které je na jednu stranu moc fajn (nenudíte se a herci v dětských rolích jsou sympatičtí), ale na tu druhou vám prozrazuje, jak se bude vyvíjet děj filmu před pěti lety. Na závěr doplním, že se scénář nevyvaroval několika logickým kiksům, ale přesto si nemohu odpustit dát plný počet (zcela subjektivně). Takových počinů bych chtěl totiž mnohem více! (03.01.2019)

Vidím zlo, slyším zlo, příště ho možná ochutnám. Po dle mého názoru vynikajícím Tichém místě, kde byl v centru dění sluch, přichází Bird Box, v němž je zakázáno se podívat. Kdo to udělá, zaplatí životem. Lidská populace to má holt zase nahnuté. Jakási síla nutí lidi skákat pod kola projíždějících kamionů nebo vyskakovat z výškových budov. Sandra Bullock (ostatně jako Emily Blunt v Tichém místě) je navíc těhotná, o což úplně nestála, přichází o milovanou sestru a musí se popasovat se situací, která jí velké šance na přežití nedává. Ocitáme se ve dvou časových rovinách, které od sebe dělí několik let: v jedné je právě v očekávání a ocitá se v úkrytu s neznámými lidmi, kteří budou v odhadnutelném sledu umírat, ve druhé pak musí s dvěma malými děti a zavázanýma očima zdolat nevyzpytatelnou řeku, aby našla možná poslední naději lidstva. Dánská režisérka nesmírně silných severských dramat Susanne Bier umí. Znovu předkládá v pasti lapené postavy vhozené před složité volby. S nefalšovanými emocemi, jak tomu bylo až na výjimky dřív, je to už ovšem horší. Neříkám, že osud Bullock nás nezajímá a že její kroky nejsou zajímavé, ovšem celé to úplně nedýchá, nestrhne. Občas sice diváka zamrazí v zádech, ale s přibývajícími minutami nemá postupné odkrývání tajemství patřičný náboj. Efekt neviditelného nepřítele má své kouzlo, ale v druhé polovině mi už jednoduše chyběly odpovědi, proč se to celé děje. Sandra, Tom Hollander nebo John Malkovich jsou velmi dobří, pár nápadů je rovněž velice slušných, ale našlo by se i několik nelogických rozhodnutí a v nabobtnalé stopáži bych mohl i něco postrádat. Tempo je prostě v druhé polovině slabší. Čtyři hvězdy nakonec dám, ale ve zmiňovaném Tichém místě tvůrci odvedli se stavbou atmosféry mnohem lepší práci, navíc nechybělo několik odvážných a šťavnatých momentů, které mi tady jednoduše chyběly. (16.01.2019)

Sandra Bullock tyhle silné hrdiny(ky) umí dokonale. Prostě ženská co se hned ze všeho neposere a dokáže se vyhrabávat i ze zdánlivě neřešetilných šlamastyk. Malkovich zase umí skvěle zahrát tyhle hovada a Hollander zase narušené lidi. Casting tedy rozhodně na jedničku s hvězdičkou. Bird Box se bude pohybovat v mém osobním žebříčku velmi vysoko, protože tyhle tajemné a napínavé filmy já prostě můžu. Udělalo mi radost jak pro lidstvo významní můžou být malí ptáčci. Pro milovníky kina je to kacířská skutečnost, ale moc se mě líbí Netflixovská kamera. 80% (08.01.2019)

„ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ SI NESMÍTE SUNDAT PÁSKU Z OČÍ...“ /// A najednou začalo všem lidem (nejen v Rusku, ale všude... ano, i v USA!) mrdat v palici... Zajímavě poskládaný (jakože se střídá současnost s minulostí) a přestože nápadů na „konec světa“ bylo hafo, tak tady trochu inovovali ten z Tichýho místa. Vznikl z toho tak další level boje o přežití. Díky většímu počtu lidí tu máme prostor pro dramata (takže trochu Walking Dead) a ve výsledku jde o podobně zajímavou záležitost jako byl Annihilation. Jen víc lidskou... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2014 napsal Josh Malerman, neznám. 2.) Nevím, jestli mám začít trénovat běh lesem s parchantama v podpaždí. 3.) Thx za titule ,,misiksik a Parzival“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (22.01.2019)