Režie:
Ísold UggadóttirScénář:
Ísold UggadóttirKamera:
Ita Zbroniec-ZajtHudba:
Gisli GaldurHrají:
Kristín Þóra Haraldsdóttir, Babetida Sadjo, Patrik Nökkvi Pétursson, Sólveig Guðmundsdóttir, Sveinn Þórir Geirsson, Þorsteinn Bachmann (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Okraj islandského poloostrova Reykjanes. Dvě ženy, jejichž osudy se na krátkou chvíli díky nepředvídatelným okolnostem prolnou. Mezi islandskou svobodnou matkou a africkou ženou žádající o politický azyl se vytvoří intimní pouto a obě začnou společně bojovat za to, aby se jejich životy vrátily na tu správnou cestu. (AČFK)
Recenze (46)
Holka to nemá snadný, peněz moc není, trošku drogy byly, děcko s dovíkýmpa upečené, no ale snaží se, snaží se to dát a postavit se na vlastní nohy. Sympatické. No a čokoláda někde od rovníku řeší podobné věci, a přestože je na tom o dost hůře, šlo jí o kejhák a teď tu zkejsla v islandské modrém setmění na dlouho, nesesypala se a zůstala jí hrdost, naděje i klid. Uprchlické téma civilně podané, Island zimně odtažitý, ale přesto lidský, pravidla, co se musí dodržovat, a k tomu příběh o tom, že lidskost dokáže (někdy) zvítězit... [80%; 2019-01-24 Kino Atlas] ()
Na to, jak “malé” věci se ve filmu řeší, je nesmírně vtahující. Díky soustředěné režii ve vedení herců, detailnímu vyprávěním pocitů skrze tváře a vnitřní rozpložení postav. ()
Tak už i Islanďany pohltil Netflix. A v jeho spolupráci natočili zajímavé, trošku depkoidná drama o tom, jak se nenápadně protnou dva ne úplně ideální životní osudy, aby si vzájemně něco řekli a opět se rozdělili. Je tedy pravda, že hlavní postavy mohli mluvit i trošku více, než jen pár nezbytně nutných vět, ale zase tu tvůrci poměrně věrohodně a upřímně představili situaci, která klidně v běžném životě může nastat. Plus jsem si užíval nádherné záběry na Island, které se nikdy nezevšední. ()
„Tys vyhrála v loterii?“ - „Ne tak docela.“ Hlavní hrdinka to opravdu „vyhrála“. Její minulost sice můžeme odtušit jen z náznaků, ale teď má zjevně hluboko do kapsy. A když už získá práci, díky snaze dělat ji správně spustí nečekaný sled událostí…Poměrně depresivní věc, těch záchvěvů naděje v ní moc není. Island samotný také není vykreslen nijak růžově, ať už v otázce systému či počasí (neustále prší a fouká vítr, jehož chlad se přenáší až na diváka). Potud spokojenost…nebýt „drobného“ detailu, že se mi moc nedařilo vytvořit si silnější vztah s postavami (nejen proto, že se mi hůř sympatizuje s tím, kdo si není schopen nastavit budík a nechává drogy v dosahu dětí, ehm), takže napojení na ně byla spíš chvilková. Samotné téma mě pak nechalo poměrně chladným (krom koček v klecích, ta lacinost mě až rozesmála). Asi chápu důvody, proč do toho Netflix šel, ale snahu oslovit zahraniční festivalové publikum (Sundance) jsem cítil až moc. Uggadótir mě svým celovečerním debutem příliš nenadchla, takže dávám jen slabší průměr. ()
Film, který vypráví o hodně důležité chvíli, která dozajista ovlivní život obou hlavních protagonistek. To co nám však režisérka Uggadóttir sděluje je fakt, že i když je tento výřez z jisté chvíle života obou žen důležitý, je to pořád jen výřez. Co se stalo před tímto okamžikem a co bude následovat, to nechává už jen na divákově fantazii. Z předchozího života obou žen se dozvídáme jen málo, ale i to málo je dostatečné k tomu, aby dokázalo dotvářet atmosféru a alespoň částečně dovysvětlovat jejich motivace. Na škodu tu jsou však občasné zkratky, kterými si snímek usnadňuje a vyprávění. ()
Příběh dvou žen a jejich životních cest, přesněji řečeno útěků. Obě dojdou skoro až na konec, přesněji řečeno na dno. Nicméně se znenadání setkávají s něčím, co člověka v běžném životě jen tak nepotká...s upřímným lidským pochopením a pomocí. I když v divákovi může zůstat mnoho nevyřčeného, včetně všemožných důsledků, které z velmi otevřeného závěru mohou vyplynout, jedná se o mistrně zvládnutý debut s klasicky precizní severskou atmosférou a skvělým herectvím, přičemž rád vyzdvihnu představitele malého Eldara, jehož celkový pohled na dění kolem je dalším, silným atributem filmu a skvěle doplňuje toto poklidné, přesto, v dnešní době, tématicky kontroverzní drama. [Filmový klub Citadela - Litvínov] ()
Hoci som bol zo začiatku jemne "na ihlách", film je nakrútený presne tak, ako si to divák praje. ()
Pomalá dráme bez silného príbehu, aj keď sa ním snaží byť. Politickokorektná propaganda. Naozaj nás je heteresosexuálov už len 50%. Lebo tak to podľa filmov vyzerá. Snaha o nenápadnú tlačenku je už do očí bijúca. Podobne sa tu narába s témou utečencov a migráciou, všetci sú chudáci a my sme povinní sa o nich postarať. Pomáhať ľuďom predsa treba, ale najlepšie v krajine ich pôvodu. Lenže už aj tento racionálny názor je už v súčasnosti považovaný za fašistický. Ale nech sa páči, Island je veľký, tak Sudánčania hor sa tam! Len aby vám nebola zima. ()
Jednoduchý příběh o složitosti světa. Dvě ženy a jeden chlapec stačí jako protagonisté dramatu, které nenápadně pokládá řadu otázek. Ale odpovědi si musí divák najít sám. Obě herečky jsou výborné a tenhle malý nenápadný film mě do světa svých hrdinek vtáhl více, než jsem čekal (90%). ()
Z islandských filmů mám ráda především kriminálky nebo černé komedie, sociální drama bych od nich asi nečekala a už vůbec ne takové, které mě při své pomalé, deprimující atmosféře bude bavit i zajímat. Velmi zajímavé. Líbilo. ()
Pitomé sociální porno (chudá single matka, státní správa, uprchlice, drogy, homosexualita), které sbírá scénáristický berličky jak Pokémony. Babetida Sajdo je redukovaná na pouhý nosič útrpných výrazů, lidi se náhodně potkávaj, jako by celej Island měl na šířku padesát metrů a pořád se kolem potuluje blonďatej fracek, který rozdává trefné příměry na počkání. "A kdo rozhoduje, že ty kočky mají žít v klecích?" Bože! ()
Zdar dobrým skutkům! Tohle že je (celovečerní) debut?! Pecka! Chytlavý a čistý příběh. Sebejistá přesná režie. Na přirozené herce je opravdu radost se dívat. Takže vyhledat a shlédnout! Příjemný film vás bude bavit, přestože už od začátku víte, jak to dopadne. Budete se mít zkrátka filmově. Woo. ()
Seversky pomalé, seversky dobré... příběh propracovaný, ač jednoduchý, ale mnohovrstevný... ()
I když chladné, chudé je ovzduší na situace kladné, přesto lidská duše na dně, ze sklípků, vytáhne ven hřejivý vánek. ()
Dejový rámec s originálnym námetom bol výborný a plný potenciálu. Len škoda, že to točili Islanďania, takže dej pôsobí lyricko-chladne a dialógy sú veľmi biedne. A pritom, presne tento námet aj s príslušnou spleťou osudov, mal vynikajúci potenciál na to, aby z toho vznikla parádna sociálna dráma s kvalitným spádom a psychologickým rozmerom. Nuž, akosi nedokážem prísť islandskej kinematografii na chuť :( 2* ()
Celovečerní debut islandské režisérky Ísold Uggadóttir je takový malý velký film. Velmi niterně vypráví silný příběh dvou těžce zkoušených žen pocházejících ze zcela odlišných kultur, jejichž osudy se náhodně střetnou. Shodou okolností si nakonec k sobě najdou cestu, což přinese do jejich životů záblesk naděje a novou kvalitu... Jistou dávku napětí a záměrnou nedořečenost podtrhují úsporné dialogy, citlivě vedená kamera a přesvědčivé herecké výkony. (80%) ()
Tichý a klidný film bez dramatických momentů. O to tady ale nešlo. Tady někdo chtěl ukázat, jakým směrem směřuje současná Evropa a donutit diváka přemýšlet, jestli jsou přistěhovalci obětní beránci. To nejsou ani náhodou a filmu dám čtyři pecky jen za obě hlavní hrdinky, které svoje příběhy sehrály výborně. ()
[KVIFF] Nemluvil bych vyloženě o špatném filmu. Ale lehce spíše o nudě. Film má jasné poselství, které je zajímavé, dobré a zajímavé. Problémem je, že zorientovat se přímo v příběhu je někdy nelehké a postavy si mnohdy dělají nějaké své záležitosti, až podivuhodné, které na příběh nemají žádný vliv. Pro mě jde vlastně o úplně první historicky autorský islandský film. Moc jich vlastně ani není. V tomto ohledu to beru pozitivně. Ale hodnotím zde hlavně to, jestli mne příběh a film samotný nějak zaujal. A bohužel musím odpovědět negativně. Ve výsledku mi nepřijde, že bych viděl něco extrémně výjimečného, což se u jiných filmu říci dá. ()
jó seveřani to je moje.Někdy se taky utnou ale tohle mi sedlo. ()
Syrové a bezútěšné drama, jehož dění výborně dokresluje nehostinná islandská příroda. Vyzdvihla bych hlavně skvělé a uvěřitelná herecké výkony, kde je malý Eldar třešničkou na dortu, a krásnou kameru, mínusem je bohužel těžko uvěřitelná zápletka (a hlavně závěrečné rozuzlení). ()
Reklama