Režie:
Martin ScorseseKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Robbie RobertsonHrají:
Leonardo DiCaprio, Robert De Niro, Lily Gladstone, Jesse Plemons, Tantoo Cardinal, John Lithgow, Brendan Fraser, Louis Cancelmi, Tatanka Means (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Indiánský kmen Osedžů patřil ve dvacátých letech minulého století k celosvětově nejbohatším komunitám. Měli to štěstí, že na jejich půdě byla objevena ropa a že se jim podařilo zajistit profit z každého vytěženého barelu. Osedžové vlastnili obrovské domy, krásná auta a bělošské sloužící. Měli však zároveň obrovskou smůlu, protože je, víc než kteroukoliv jinou populaci, pronásledovala záhadná a „nešťastná“ úmrtí. I když byli pohádkově bohatí, pořád to byli „jen“ indiáni, takže jejich podezřelé konce nikdo nevyšetřoval a práva na zisky z těžby ropy se tiše přesouvaly do cizích rukou. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se i tehdy čerstvě ustavená FBI probere. Hrdinka příběhu, Mollie Burkartová (Lily Gladstone), patří k těm šťastným majitelkám indiánské půdy nasycené ropou. Díky vrozené vysoké inteligenci se ji daří vyhýbat okolnostem a situacím, které by ji připravily o život a udělaly z ní „statistiku“. Pak však potká Ernesta Burkharta (Leonardo DiCaprio), válečného veterána, jehož strýc (Robert De Niro) patří k nejváženějším mužům celého kraje. Mezi Ernestem a Mollie přeskočí jiskra. Je upřímná, nebo ji rozdmýchala Ernestova touha po pohádkovém bohatství? Jak dlouho dokáže Mollie přežít? (Cinemart)
(více)Videa (14)
Recenze (596)
Nejrychlejších tři a půl hodiny kinematografie. Úctyhodná délka ve mě budila respekt, ale uteklo to jako voda. DiCapriův zdegenerovaný škleb funguje a bavilo mě sledovat, jaká je to lidská zrůda. Chvílemi je až komické, co se tam děje a furt to ňák všem prochází. De Niro baťovsky drží město za koule, ovládá a manipuluje všechny a všechno a i přes veškeré utrpení, kterým si Osedžové prochází je to stále zábavný film, který stojí za to vidět. ()
Tak jak ropa nalezená na území kmene Osedžů mění lidi v dravce toužící po penězích, tak se i indiánská krev mění ve stále bělejší. Stala se z nich smetánka, která se nechala vozit auty a obsluhovat bělošským služebnictvem. V rasismem nasáklých Spojených státech věc nevídaná. Nádech deprese, hamižnost a chladnokrevnost mají zelenou a bílí vdovci si mnou ruce... Té spolupráce mají za sebou skutečně hodně. Scorsese a De Niro s ohledem na společné projekty už ze 70. let samozřejmě víc, nicméně poslední dvě dekády patřily zase DiCapriovi. Nyní pánové síly spojili a vznikla další košatě vyprávěná záležitost o úpadku společenství, kterou směrem nahoru táhne výprava, hudební dramaturgie, kamera i právě herecké výkony, značně dolů zase zbytečná a přepálená dvousetminutová stopáž, kterou prostě nejde obhájit. Co body rovněž ubírá je to, že nevlídný příběh Martina Scorseseho není divácký film. Zřejmě jím být ani nechce. A já mám pokaždé za to, že filmy jsou tu pro diváky, pro jejich emoce, zatímco my se motáme v přítomnosti dvou antihrdinů, s nimiž není zrovna příjemné trávit čas. Jeden má masku vřelého a štědrého souseda, který ovšem chladnokrevně kalkuluje a ničí životy i svých blízkých, druhý není vyloženě zlý, ale je prostě tupý primitiv a ušklebený zbabělec, který se sebou nechává ochotně orat. A bacha, i negativní emoce poskytují zážitek. Jenže tady prožitek chybí, stejně tak nějaký zvrat, je to monotónní a tvůrci ničím nezaskočí. Scorsese mohl být vlídnější, v mnoha případech svižnější a řadu scén by hravě uměl divácky zatraktivnit, ale asi jednoduše nechtěl. Prostě si „přál“, aby se publikum cítilo nekomfortně. A je otázka, zda je to tak správně. ()
„SMÍCHÁME RODINY A PENÍZE POTEČOU SPRÁVNÝM SMĚREM. PŘÍMO K NÁM… “ Tragickej příběh z americký historie o „vyhlazování“ kmene Osedžů, plnej přetvářky a touhy po majetku, v mistrovským podání Scorseseho, DiCapria, Lily Gladstone, De Nira, scénáristy Rotha a kameramana Prieta. Pomalu a precizně zdokumentovaná (a odvyprávěná) historická událost, která mě vlastně (třeba oproti Oppenheimerovi) ani chvilku nenudila. A čím míň o tom všem budete vědět, tím líp (před projekcí pochopitelně…). /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film byl natočen podle stejnojmenné knihy Davida Granna, která vyšla v roce 2017. Filmová práva stála 5 mil. USD. 2.) Autor hudby, Robbie Robertson, zemřel dva měsíce před premiérou. Film mu je věnován. 3.) DiCaprio měl původně hrát Thomase Whitea, agenta Úřadu pro vyšetřování. Za film dostal honorář 30 mil USD. 4.) Film měl světovou premiéru na 76. ročníku festivalu v Cannes a na konci projekce sklidil devítiminutový potlesk ve stoje. 5.) Thx za titule „???“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Monumentální a mistrně napsaný, zahraný i zrežírovaný žalozpěv na úpadek společnosti, jenž se pomalu a úderně noří do temnoty kontroverzní americké historie se zaměřením na podstatu zla v příběhu o tutlaných zločinech páchaných na původním obyvatelstvu ve jménu touhy po moci a bohatství. Velkofilm se zásadním přesahem, epickým měřítkem a portrétem Spojených států precizně vybudovaném na směsi gangsterky a westernu, amerických žánrů příhodně založených na tematizaci amorálního jednání. ()
V rovině pohledu na k záhubě odsouzenou komunitu hutné, teskné, od režiséra typicky kousavé a chvílemi strhující. Ve stejně výrazné rovině rodinné ságy ze starých nedobrých časů ale ve všech ohledech slabší. Charakteristika ústředního trojlístku je totiž téměř od začátku jasně daná, mezi řádky je toho skryto jen málo a ve chvíli, kdy se přestane před divákem halit i poslední detail, je hotovo. Od té chvíle už nedává smysl důvěra konkrétních vztahů a tím pádem ani motivace zásadních činů v posledním aktu. A tím spíš pak nerozumím, proč tenhle měsíc kvete půlčtvrté hodiny, když by se všechny pohnutky i pointy vešly do dvou a nepřišel bych o významy ani hloubku. Čímž se dostávám k tomu, jak moc Scorsese miluje rozhazovačnost a formální rozmazlenost. Tam, kde má být stádo, je několik stovek krav, kde má být davová scéna, jsou lidi od obzoru k obzoru a tak (hlavně v úvodu) pořád dokola. I DiCaprio je tentokrát až nadužívaný a možnosti jeho zlomeného výrazu, jakkoli jindy dokonale funkčního, přetíženy, protože je divákovi téměř cpán před oči ve všech emocionálních extrémech. Chápu opájení se možnostmi kinematografie, ale na rozdíl od daleko chytřejšího Irčana, podobně rozvážné a opatrně jedovaté americké vzpomínky, tenhle kotouč podruhé už roztáčet nebudu. ()
Galerie (107)
Photo © Apple TV+
Zajímavosti (47)
- Film sa od domorodých obyvateľov dočkal aj kritiky, hoci im má byť naklonený. Po uvedení filmu sa domorodá herečka Devery Jacobs sťažovala, že postavy Osedžov nie sú ukázané so „cťou alebo dôstojnosťou“, ale sú dehumanizované tým, že sa zobrazuje ich smrť, aj keď je film založený na skutočných udalostiach. Herečka uviedla, že podľa nej „zobrazením väčšieho počtu zavraždených domorodých žien na obrazovke normalizuje násilie páchané na nás a ďalej dehumanizuje našich ľudí“. (Arsenal83)
- Lily Gladstone povedala, že pôvodná predstava filmu Scorseseho bola trocha iná, ale že vstup reálnych Osedžov do filmu výrazne zmenila jeho predstavy o tom, ako udalosti asi prebehli. (Arsenal83)
- O režii tohoto snímku se ucházel George Clooney a J. J. Abrams. (Kuzmik)
Reklama