Reklama

Reklama

Pan Jones

  • Polsko Obywatel Jones (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Odpovědnost a poslání novináře proti světu, který nechce vidět ani slyšet... „Čím to všechno Stalin platí?“ ptá se hrdina filmu britský novinář Gareth Jones, když vidí zběsilou industrializaci Sovětského svazu. „Na jihu jsou to samá obilná pole. Obilí je Stalinovo zlato!“ dostane se Jonesovi zasvěcené odpovědi. Mladý novinář původně přijel do Moskvy, aby udělal rozhovor se Stalinem. Navzdory úředním orgánům a agentům, kteří ho hlídají, se mu podaří dostat na Ukrajinu. A o tom, co na vlastní oči viděl a doslova přežil, se snažil přesvědčit Británii a svět. Stalinova politika paradoxně na území nepřehledné úrodné černozemě Ukrajiny vyvolala jeden z největších hladomorů v dějinách lidstva. Odhady se pohybují kolem sedmi až deseti miliony lidí, které hladomor v letech 1932–33 zahubil... Film významné polské režisérky Agnieszky Hollandové nejen připomíná tuto hrůznou politickou zvůli, která je dodnes mnohými zamlčována a zlehčována, ale zároveň je film výsostně aktuální. Vypráví o odpovědnosti novináře, o novinářské odvaze a cti, o tom, jak je snadné zaprodat svou profesní i lidskou duši. Je to odvaha vidět a pojmenovat věci takové jaké jsou navzdory mocným tohoto světa, navzdory všemu pokušení. Dodnes umírají novináři za svou pravdu, tak jako Gareth Jones. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (54)

Jenda 

všechny recenze uživatele

Gareth Jones měl nedávno úspěch v podobě interview s Hitlerem, a když je propuštěn ze své pozice v kanceláři ministerského předsedy Lloyda George, rozhodne se na vlastní pěst odcestovat do Moskvy a vydobýt si jako "ten Welšan, co mluvil s Hitlerem," rozhovor se Stalinem. V Moskvě jsou novináři drženi ve zlaté kleci, tak jako dnes při návštěvě Severní Koreje, a Gareth navrch zjistí, že jeho přítel, novinářská hvězda, byl zavražděn. Od mladé americké novinářky pak zjišťuje, že byl pravděpodobně odstraněn pro svoje reportování o něčem na Ukrajině. Gareth se tak pod záminkou kontroly sovětské obranyschopnosti západní hranice lstí dostane mimo dosah svých sovětských strážců a na vlastní oči (a žaludek) zažije stalinský hladomor. Agnieszka Holland zpracovala materiál slušně, ale téma filmu je pro někoho možná málo akční, a zdá se, že i proto byl v poslední době trochu prostříhán. Divák snese jen určité množství hladového Jamese Nortona brouzdajícího se sněhem a později čekajícího, zda mu někdo doma uvěří. Pro některé diváky byl očividně stěžejní až titulkový závěr, ve kterém se divák dozví o smutném Jonesově osudu, a který je dohnal k slzám. Já jsem viděl již jen 119 minutovou verzi... [Rakkautta&Anarkiaa 2019] ()

vyfuk 

všechny recenze uživatele

Občan neobčan, obyvatel neobyvatel, je to těžké. Film má nějak všechno, co je potřeba. Sympatické herecké obsazení a hlavně velmi zajímavý námět, ale nedělá hned dobrý film. I když za křeslem režiséra stojí někdo jako Holland. Filmu totiž chybí nějaké jako dramatické prvky a nějaký prožitek. Sice máte velmi chladnou sovětskou atmosféru 30. let, ale to není všechno. Už jenom protože hrdina se nějak paběrkuje sem a tam s nějakým zařizováním, které k tomu sice patří, ale je záživné jako sledovat mouchu na okně. Když už jde do tuhého, najednou se hrdina objeví na Ukrajině a tam to opravdu začne jet silně. Konečně se něco děje a má to nějaký spád. Skoro až drastickým nečekaným způsobem jako ve Volyni nebo s Nabarveným ptáčetem. Jenže to je nějak všechno. Není tam nějaký dramatický boj za pravdu nebo zadostiučinění. Není tam nějaké životní napětí. Je to takové nijaké. A je to škoda. Protože film nakonec působí jako by byl o ničem. Minimálně je velmi nezajímavě odvyprávěný. Což je věčná škoda. ()

Reklama

Bush13 

všechny recenze uživatele

Dá se říct, že Gareth Jones byl takovým velšským předchůdcem Andrého Gideho, zdá se však, že netrpěl takovou levicovou naivitou jako tento francouzský prozaik ještě pár let po Jonesově svědectví. Námět filmu je zajímavý a nesmírně důležitý, nicméně nevím, zdali má Agnieszka Holland diváky za nevzdělance, nebo chtěla opravdu mermomocí připodobnit události ukrajinského hladomoru a sovětské zrůdnosti mainstreamovému západnímu publiku, ale některé scény byly až přehnaně polopatické; Orwellovy vstupy budiž toho nejzářnějším případem. Tam, kde se film stává už lehoulince natahovaným a nudným, tam se naštěstí pere se zajímavou dynamickou kmitající kamerou, která těkavě ostří a přibližuje některé scény na samou dřeň, aby zase na chvíli odcválala pryč a nabídla úplně jiný úhel. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

In USA, you can always find a party. In Soviet Russia, The Party always finds you… Ukrajinský hladomor je bohužel pouze jednou z mnoha kapitol v černé knize lidstva a tuze šerednou ilustraci k ní přikresluje chování řady politických a kulturních velikánů své doby (za všechny jmenujme George B. Shawa nebo H.G. Wellse), kteří sovětské potěmkiádě znamenitě posloužili potleskem užitečných idiotů (ano, vím, že nasadit si ohvězdičkované prýmky dávno potom, co utichla bitva, je jednoduché). Těm několika málo varovným hlasům, upozorňujícím, že za báťuškovým žoviálním knírem se v tomto případě skrývá třetí jezdec apokalypsy, co si přivlastní i poslední mírku pšenice, byl přisouzen úděl věštkyně Kassandry. Agnieszka Holland se žel s tématem poprala jen do polosyta, naštěstí se hluché pasáže střídají s putováním hrůzyplnou farmou zvířat, kde největší svině tloustnou a zbytek živých závidí mrtvým... ()

IceQueen 

všechny recenze uživatele

To sa nám tak jedno waleské trdlo vydalo do Ruska, lebo mu Stalin nedvíhal telefón. A keďže s Hitlerom už rozhovor urobil, nič iné mu neostávalo, len nasadnúť na vlak a pre skrátenie chvíle si pribaliť aj drumbľu, aby nám mal čím brnkať na nervy. Postupom času mu došlo, že čísla akosi nesedia a vôbec, že je to celé nejaké divné a tak sa vybral na strastiplnú cestu za hľadaním pravdy. Naivné a jednoduché ako sám hlavný hrdina, ale zopár zaujímavých momentov sa predsa len nájde. ()

Galerie (100)

Zajímavosti (3)

  • Londýnské lokace byly natáčeny v Edinburghu. (aporve)
  • Gareth Jones (James Norton) fotografuje ruským aparátem „Зоркий 1“ (Zorkij 1). Podle odborníků se jedná de facto o přístroj Leica II. Sověti přivezli z Německa po 2. světové válce co se dalo, včetně fotografické techniky a technologií. Fotoaparát se vyráběl v letech 1948 až 1956 v Krasnogorském mechanickém závodě. (sator)
  • Ve filmu zazní hláška: „To je můj velký bratr,“ i když kniha „1984“, kde byl termín Velký bratr použit, vyšla až roku 1945 a děj filmu se odehrává v roce 1933. (Moor8)

Související novinky

3Kino - filmem proti ruské agresi

3Kino - filmem proti ruské agresi

18.03.2022

3Kino společně s organizátory Ukrajina film fest pokračují v charitativní akci, která chce ukázat příčiny a důsledky agresivní rozpínavosti totalitního Ruska. V pondělí 21.3. v kinosále Městské… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno