Nightflyers

V knize onu hlavní velkou neznámou nakonec zkoumali dva lidé. Geneticky navržená bisexuální černoška, jediná přeživší s fyzickou schránkou, a mysl kdysi invalidního muže, který nadále bojoval s myslí své kontrolující, lehce psychopatické matky. V seriálu bylo velké objevování věnováno (pravděpodobně heterosexuálnímu) bělochovi, trpícímu klasickým případem "Žena zemře pro chlapské utrpení". Dcera, manželka (Nezemře, ale psychicky tak na dně, že se rozhodne nechat si vymazat paměť.), (ne tak úplně bývalá) přítelkyně, která si kdysi rozhodla pro potrat jejich společného dítěte- o důvod víc proč by měl divák soucítit s protagonistou. Bohužel i zbytek příběhu "zmainstreamovatěl", což je škoda, protože základy jsou evidentně kvalitní. (26.05.2019)

No dobře. Přiznám se, že díky bombastickým trailerům a autorovi předlohy jsem čekal AAA seriál s ohromným rozpočtem, hvězdným obsazením a promakaným světem. Tahle naděje mi vydržela přesně jeden díl a během něj jsem svoje představy za pochodu zredukoval na alespoň slušně vypadající, smysl dávající univerzum se zajímavým dějem. Jenže i na tohle mi režisér a scénář ukázali prostředníček. Posádka Nightflyers je sbírka pošuků, neurotických individuí a psychicky labilních trosek. Jestli je někdo vybíral, tak na základě inkluze a rasových kvót. O kompetentnost a odbornost se zajímal možná jen ze slušnosti. To je jeden z problémů. Ten druhý tkví ve faktu, že není reálně o čem vyprávět. Seriál netuší co by chtěl být. Začíná jako gore řezničina, pokračuje jako mysteriózní sci-fi, pak se překlopí do soap opery, na jeden díl nesměle prubne sociální komentář a pak se usídlí ve škatulce akční horor. To všechno s vědomím, že musí tři epizody děje roztáhnout na deset. Vyprávění se nepěkně vleče a často rozpitvává slepé uličky, v marné snaze nějak naplnit zbývající minuty. Přitom je jeho snahou pokud možno neříct vůbec nic. Zápletka nebyla špatná a Nightflyers má velice slušnou atmosféru, jenže doplatil na rozmáchlé ambice a jalový scénář. (07.02.2019)

Je to natočeno podle novely George R. R. Martina Nightflyers, kde Martinovy podařilo poutavě skloubit žánry kosmické science fiction a psychologického hororu. Kosmická loď pátrající po civilizaci Volcrynů je plná sevřeně tísnivé paranoidní atmosféry nejasného ohrožení. Vizualita tohoto seriálu není žádný levný digitální šunt a když s velkými space operovými filmy se srovnávat nemůže. Soustavy chodem vesmírné lodi jsou zabydleny obludičkami, telepaty, virtuální realitu, geneticky modifikované osoby, psychopaty, zmatečnými zvraty , postavami k nimž si nevytvoříte vztah. Motivy mají rozbíhající se odbočky, takže vzniklo takové podivné vyprávěcí bláto. Jako by z Martinovy knížky vzali z každé kapitoly jednu postavu a uvařily z toho guláš. (04.12.2020)

Nightflyers klame telom, nejde totiž o žiadnu megavýpravu do hlbín vesmíru za cieľom objavovania nových svetov. Respektíve posádka by to aj chcela, ale veci sa vyvinú inak a všetko sa skomplikuje. Nie je asi spravodlivé písať, že seriál čerpá z filmov nakrútených až po tom, čo Martin napísal predlohu, skôr si myslím, že porovnávanie s ďalšími filmami a seriálmi naprieč celou sériou patrí k jej najzábavnejším artiklom. Je to čiastočne horor (ale nie príliš zvládnutý), kyberpunk (Aziati by zašli oveľa ďalej) a klasického vesmírneho dobrodružstva, pričom v jadre ide o osobné drámy a nejaké to filozofovanie o ľudskom utrpení (tam sa samozrejme dalo ísť tiež viac do hĺbky). Celkovo ale čas strávený so seriálom neľutujem, je skrátka o dosť odlišný od konkurencie a prináša aj podnety na zamyslenie. (13.01.2023)

U sci-fi je krásný fakt, že se nemusí držet reality. Může popírat veškeré zákony logiky, nebo nám známých faktů. Nighflyers je tak trochu chaos v myšlence, ale dobře uchopený. Příběh je dobře plynoucí a nemůžu říct, že bych nebyl spokojený. Více či méně minelů se dá přejít, ono to tak je všude. Nejde o bůh ví jak přelomový kousek, a nečetl jsem Martinovu předlohu, ale i tak se jedná o zajímavý kousek. Na pokračování bych byl zvědavý. (15.11.2020)