The Pawnbroker
Režie:
Sidney LumetKamera:
Boris KaufmanHudba:
Quincy JonesHrají:
Rod Steiger, Geraldine Fitzgerald, Brock Peters, Jaime Sánchez, Juano Hernandez, Warren Finnerty, Charles Dierkop, Reni Santoni, Raymond St. Jacques (více)Obsahy(1)
Jde o vůbec první film, vypořádávající se s následky na těch, kteří přežili koncentrační tábory nacistického Německa. Sol Nazerman, prodavač v zastavárně, a přeživší z koncentračního tábora se vyrovnává s hrozným vnitřním konfliktem. Zcela pohlcen newyorkským ghettem, trpí Sol ve vracejících se vzpomínkách. Ve vzpomínkách srovnává chování lidí v koncentráku s chováním sousedů v ghettu. Ačkoliv jsou vzpomínky v některých bodech nepřesné, jejich pointa je zachycena výtečně. Vše vyúsťuje v niterný konflikt - podlehnout stejným bezprávím, jaké již jednou se svou rodinou přetrpěl, nebo vzepřít se bezpráví. (Fary)
(více)Recenze (40)
Ponurá dráma o nemožnosti zdieľania tráum spôsobených dlhotrvajúcim utrpením. O nemožnosti vypovedať prežité. Fragmenty hrôz koncentráku preblikávajú vnímaním majiteľa záložne aj po rokoch od desivej skúsenosti. Ani empatické ženy nedokážu prelomiť dlhotrvajúcu traumu - či už ide o švagrinú, prostitútku núkajúcu svoje vnady alebo pokojnú zamestnankyňu charity. Nedostavuje sa utíšenie bolestí, naopak stúpa nedôvera v ľudí i náboženskú vieru, okrem viery v zarobené peniaze. Ani barlička čestného obchodu neostane bez poškvrny. Táto istota sa stráca po zistení, že vlastná záložňa je len súčasťou súkolia organizovaného zlodejstva, prostitúcie a nekalých obchodov. Depresívne a ťaživé. Niet divu, že tento film si nehľadá ľahko cestu k divákovi. Namiesto oslobodzujúceho zážitku poskytuje len zážitok z neutíchajúcich dôsledkov prežitej nočnej mory, cyklicky sa pripomínajúcej a rozkladajúcej myseľ roky po jej reálnom odoznení. Trojhviezdové ohodnotenie je výrazom skutočnosti, že film ponúka ako východisko vysporiadania sa z utrpením len stupňujúcu psychickú sebatrýzeň bez akejkoľvek možnosti alebo náznaku nápravy. ()
NFR 2008, Oscar 1 nominace: Herec HR - Rod Steiger. . . . ..... ..... Zlatý Medvěd - výběr ()
Společně se Schindlerovým seznamem nejlepší film zabývající se holocaustem. ()
Možná by se dalo argumentovat tím, že tenhle film má historickou hodnotu a své dějinné místo. Papírové předpoklady ale nepřebijí jeho absenci tempa, nadbytek snových/retrospektivních pasáží a celkový „staged“ dojem. Právem pozapomenuto. ()
Sidney Lumet svoje dielo otvára zadnou záhradou domu na predmestí, dom na dome, záhrada na záhrade a všade navôkol harmónia a pokoj, ktorý s týmito reáliami úzko súvisel. Daydreaming in suburbia... "Kľud" ale dlho nepotrvá a s príchodom do vnútra NY geta prichádza aj vnútorný konflikt protagonistu, židovského záložníka, ktorého trápi holokaustová minulosť. Do filmu som sa pôvodne púšťať nechcel, téma ma nezaujíma(la), no keď som pozrel galériu (x / x / x) a videl, čo B. Kaufman stváral za kamerou a aké zábery newyorských ulíc vytváral, neodolal som. O to viac, keď v sekcii hudby figuroval legendárny jazzový skladateľ, mfckin' Quincy Jones! A veru, sklamaný som teda rozhodne nebol. (x) (23.9.2021) (9.10.2023) ()
Strašlivě úzkostné.. židovský obchodník vyrovnávající se s minulostí v americké společnosti. ()
"Pan Nazerman, kráčející mrtvola." Sidney Lumet, Boris Kaufman, Quincy Jones a Rod Steiger v prelomovej snímke o duševných obetiach holokaustu, ktoré sa s hrozivou skutočnosťou nikdy nedokázali vyrovnať. Komorná dráma o mužovi, Židovi, poznačenom udalosťami II. svetovej vojny, ktorý žije svoj nový "pokojný život" s rodinou v New Yorku. O mužovi citovo chladnom, ktorý prišiel o všetko a už si nedokáže nájsť cestu k novému vzťahu, ani dôvod k životu, a jediným jeho cieľom sú peniaze. Otvorená, šokujúca kritika reality súčasných veľkomiest, v ktorom Lumet prirovnáva násilie v uliciach ku krutosti nemeckých koncentračných táborov nevyberavým spôsobom, a vynikajúci Rod Steiger v roli starého muža, ktorý zvádza vnútorný boj a stráni sa bližšieho kontaktu s okolím, pričom stráca sám seba. Do toho hudba legendárneho Quincy Jonesa, a na svete je ďalší klenot Sidneyho kinematografie. 100% ()
Silný film z doby, kdy šrámy z války byly ještě živé. O člověku, ve kterém koncentrák zanechal, příkoří a ponížení, přes která se nelze nejen dostat, ale které nelze ani vyslovit. Okolí není schopné pochopit jeho reakce a chování, kterému ani on do důsledků nerozumí.Rod Steiger je dokonalý. ()
Film s veľkou výpovednou hodnotou. Prostredníctvom neho S. Lumet príhodne poukázal na skutočnosť, že podstata človeka sa časom nemení a že forma nadvlády človeka nad človekom môže mať veľa podôb. Tak ako prežiť v takomto svete? Stačí sa len emočne a pocitovo obrniť a byť navonok ku svetu chladný a vypočítavý, pričom ako jediný životný cieľ mať peniaze? Na tieto a ešte ďalšie otázky ponúka snímok veľmi racionálne odpovede, môžem len odporučiť. 80/100 ()
Neznámý a přitom velmi zásadní snímek. Strýčkovo závěrečné prozření je více než výmluvné. Není kam utéct. Je to v lidech, kteří jsou stále zde. Praktiky jsou sice jiné, ovšem podstata zůstává stejná. Forma nadvlády člověka nad člověkem může mít spoustu podob. Obraný cynismus a odevzdanost vůči všemu, co se kolem něj děje, je pouze dočasná a slabá obrana, končící bezmocným strachem. On se nezalekne. Čeho také? Takové zlo, které zažil, nemůže hned tak něco překonat. Chová se ke světu tak, jak si zaslouží. Své hodnoty záměrně směřuje jen na obchodní praktiky svého národa, a to na ty nejsobečtější. Je však v něm také veliké dobro, které ovšem musí sám nalézt. Otázkou zůstává, jestli se svět skutečně změnil. Ne svět, ale lidé. Při odpovědi na tuto otázku, zbývá občas jen bolestné sebe očištění. Velmi věrohodná sonda do Harlemu šedesátých let s klasickou hereckou přirozeností doby a chvílemi až nepříjemně reálnými vzpomínkami, jenž z mysli jen tak nezmizí. Výtečná režie a Rod Steiger rozehrávají perfektně plynoucí psychologickou hru s klasickou otázkou. Být či nebýt? ()
Kdysi jsem viděl film, který byl natočený dva, tři roky poté, co skončila II.SV. Hráli v ní jen ti lidé, co zažili koncentrační tábor. bylo to nechtěně úsměvné. Tlačilina pilu, přehrávali, ve snaze ukázat trauma v koncentračním táboře a já si tehdy uvědomil, jak je obtížné, ba nemožné vyložit druhému co prožívali. Povětšinou se to odehrává uvnitř, ale divák potřebuje vidět u druhých emoce, činy, prožitky, aby pcohopil oč mu vlastně jde. A jim, těm hercům nehercům se to nedařilo. Nedařilo se jim přiblížit co vlastně prožívali. Pro mě zvláštní zážitek. ()
Sugestivní psycho-drama, které nemilosrdně manipuluje s divákovou psychikou. Flashbackové záblesky dosti zvýrazňují už tak tísnivou atmosféru, v níž se sice objeví sem tam nějaká díra, ale na celkový dojem z filmu to nemá nijak zásadní vliv (alespoň u mě ne). Herectví Roda Steigera je naprosto bezchybné. Holocaust jak má být! 80% ()
Scéna v metre fantastická a poslanie filmu chvályhodné ... lenže mňa ten film nudil a ešte aj Rodriguez v podaní Brocka Petersa mi vyložene vadil. (filmová výzva 2017 - kajda.l) a Rok s najväčšími svetovými režisérmi 2017/18 ()
Psychologická dráma s vynikajúcou atmosférou Haarlemu. Zastavárnik Nazerman ( sústredený výkon Roda Steigera ) bojuje proti vlastným démonom, ktoré v ňom zanechal koncentrák... ()
klasicky působivý film o holokaustu...výborné. ()
Opět jeden z filmů, ke kterému bych se asi nedostala, nebýt jeho povinného zhlédnutí do semináře ve škole. A soudě podle mála informací o něm i podle mála názorů či hodnocení, film to není moc známý. Dívá se na téma holocaustu zase trochu jinak než snímky, které jsem doposud viděla. Sleduje spíše psychologickou stránku hlavní postavy, která přežila koncentrační tábor, a to velice s citem a umně. Paralely v běžném životě se vzpomínkami na dávné hrůzy, to vše děláno stylem krátkých prostřihů, se povedly a navozují patřičnou psychedelickou atmosféru. Výkon Roda Steigera také stojí zato, ale ve výsledku byl film rozvláčnělý bez nějaké zásadní dějové linky a spíše nudil, takže i přes silné a slibné téma toho pro mě ze svých útrob moc nevykřesal. ()
Tak jako některá žena může být překrásná, je tento film přesmutný. Jakoby chtěl symbolizovat veškerou bídu první poloviny minulého století. Být zastavárníkem vyžaduje určité předpoklady, především žádný soucit, sympatie, náklonnost k žádnému zastavujícímu. To by obchod brzy zrujnovalo. A to našemu zastavárníkovi také vyhovuje, vždyť ve všech a ve všem vidí jen připomínky svého štěstí, které se během chvíle zvrtlo v naprostý zmar. Přestože sdílí svůj osud se všemi, kteří "to" přežili, je jeho mozek traumatizován (poškozen, podle Catherine Malabou natolik "plastický"), že žádné spojitosti nevidí, a když nějakou tuší, není již schopen na ni pozitivně reagovat (jakkoli by možná chtěl)... Netušený, byť očekávaný herecký výkon Roda Steigera (chválí ho každý druhý komentář, měl bych ho chválit každý), který zde zahrál roli desetiletí. ()
Jeden z Lumetových nejlepších filmů, který je považován za první, kde byl použitý tzv. podprahový střih (subliminal cutting) „posttraumatických flashbacků“ použitím sofistikovaných a inovativních editačních technik vyvinutých Sidney Lumetem a editorem Ralphem Rosenblumem, které zdůrazňují rozsah stále více traumatizovaného stavu mysli Sol Nazermana v podání fantastického Roda Steigera. Jestli je Tony Scott považován za praotce videoklipařského pojetí filmu, Lumet s Rosenblumem si zaslouží zmínku jako prapůvodci klipařského střihu. Vedle NIGHT AND FOG a SCHINDLER'S LIST jeden z nejdůležitějších filmů o holocaustu. ()
Přehazovačka na hlavě, zdánlivě nepochopitelné odměřené chování, německý přízvuk, prostě excelentní výkon Roda Steigera! Velmi věrohodně na mě působily paralely propojující přítomnost s minulostí. Skrze kratičké střihy se postupně v Nazermanově mysli aktivují vzpomínky, jež se proměňují v emotivně vypjaté flashbacky. Depka jak má být podtržená perfektní hudbou Quincyho Jonese. Nezapomenutelná podívaná. ()
Jeden z najlepsich Lumetovych filmov, o tom , jaxa Rod Steiger vyrovnava s nasledkami holokaustu. Holu kost, teda pradon, Klasicky holokaust nespochybnujem, a film ma genialne sceny ako u majitela zalozne preblikavaju sceny jednak zo zalozne a jednak z nazi koncentracnych taborov. Dobre ze ten nacisticky hnoj dostal cez picu ...... alke zase sa tym hajzlom zacina jaxi darit : 100 % ()