Lost Highway

Podle mě jeden z nejlepších filmů všech dob a pro mě vrchol Lynchovi tvorby. Viděl jsem ho minimálně 5 krát a pokaždé jsem měl jiné pocity.Je to film,kde nemáte nalajnovaný příběh od začátku až do konce a jen tupě sedíte a prožíváte dobrodružství hlavního hrdiny.Během tohoto filmu vás napadne spousta myšlenek a na konci stejně nevíte která bije :-). Herecké výkony Billa Pullmana, Patricie Arquette a dalších skvělé a přesvědčivé. Co se hudby týče, absolutorium – nepamatuji si film, kde by hudba tak skvěle dotvářela atmosféru samotného děje. Některé scény se prostě vryjí divákovi do paměti navždy (a že jich tu je požehnaně). Prostě skvělý schizofrenický film, při kterém nikdy nevíte,co tím přesně chtěl autor říct. P.S: sežeňte si soundtrack! (21.12.2004)

Kriminální thriller Lost Highway, který natočil kontroverzní režisér David Lynch podle scénáře Barryho Gifforda, často označován jako hororový film noir 21. století, musí být trnem v oku mnoha lidem, kteří se pídí po jeho pochopení. Sám David Lynch svou mystifikací nezná vysvětlení pro každou záhadu ve filmu – nicméně to není důležité! V Lost Highway se samotnému příběhu nepřikládá velká důležitost; neřídí se žádnou rozumem uchopitelnou logikou, je naopak záměrně znejasňován a ze všeho nejvíc se blíží tíživé noční můře. Důležité je jeho úžasné zpracování - hra barev, ale především světel, propracované detaily postav, zoufalými muži, nevěrnými ženami, přepychovými auty a levnými motely a nakonec i dobrý soundtrack. Lynch tímto dílem vyvádí diváka z předem daných představ o tom, jak má film vypadat a jak se má jeho děj vyvíjet. Časová posloupnost a logika v něm nehrají důležitou roli. Vlastně ani nevíme, kdy příběh začíná a kdy končí… Myslím že hlavní podstata příběhu vychází z citátu hlavní „rozštěpené“ postavy: „Pamatuji si věci po svém. Ne zbytečně tak jak se staly“…Postava se během druhé poloviny filmu pohybuje ve svých představách a v momentu, kdy prchá před muži zákona umírá na elektrickém křesle. Ale každý divák si film vyloží po svém a samotný autor díla v to věřil také… (21.10.2006)

Je zvláštní pozorovat, jak povrchní lidé jsou - nepokrytě plivají na vše, co nemá silný příběh a vybroušený scénář... na druhou stranu však bezostyšně sázejí plný počet něčemu, co nemá hlavu a patu a kde jsou jen vrstveny na sebe jednotlivé scény bez ladu a skladu (sorry ale jen neotřelý vizuál + atmosféra + provokativní odkazy - fakt nestačí)... Stejně zabávné je pozorovat, kolik lidí hledá logiku tam, kde žádná není (těžko lze pochopit něco, co nechápe ani sám autor) (27.10.2008)

Příběh o lásce, o krutostech lásky a šílenství, jež z ní vzniká, o mužích a jejich vidění světa lásky, krutý a krásný film, chtíč, zhmotněná touha ve schizofrenní mysli a podmanivý hlas Patricie Arquette. (26.05.2009)

Ještě nikdy jsem se tolik nelekla příchozí sms jako zhruba ve čtvrtce tohohle filmu. Děj vás absolutně vtáhne do seba a cítíte se být jeho součástí. Film ze mě udělal nehybnou a snad jsem se ani neopovážila mrknout (vyjímkou se stalo přečtení oné děsivé sms :D ). Už při počáteční scéně z koncertu Freda Madisona sestříhané ze záběru na hrajícího saxofonistu a diváky, lámané blikáním nepříjemných světel, jsem si řekla: to je ono, zase budu moct okomentovat další skvělej snímek :) .. Já prostě miluju atmosféru Lynchových filmů a opět nezklamal, ba naopak. Zanechl mě celou noc vzhůru s otevřenou pusou a výrazem údivu.. a obdivu.. (14.01.2011)

Naprosto souhlasím s komentářem na obalu DVD s tímto filmem: "Lynchova Lost Highway je jako polibek na zrcadlo: Líbí se ti to, co vidíš, ale není to příliš zábavné a trochu to studí... Viděl jsem ten film dvakrát ve víře, že ho pochopím. Není na něm ale nic k chápání. Pokoušet se ho pochopit je jako prošvihnout pointu." Robert Ebert, CHICAGO SUN-TIMES Prostě typický tajemný Lynchovský filmek jako je např. Mulholland drive, který se nedá příliš chápat... (02.05.2012)

"I told you I was here..." - "You've invited me, It's not my custom to go where I am not wanted." (19.06.2012)

Když to srovnám třeba s Muhulland drive, je to trochu něco jiného. Pro mě o dvě třídy výš. D. Lynch nikdy v životě nebude režisér, kterého tvorbu budu vyhledávat, možná spíše naopak. Tento film je jasnou ukázkou jeho tvorby. Děj jde do pozadí. Herecké výkony nadprůměrné těžce. Hudba silná. Tu bych v tomto případě rád vyzdvihl, protože netradiční volba hudby skupiny Rammstein byla moc dobře volena. B. Pullman byl skvělý ve své roli. Stejně jako většina dalších postav. Zde vůbec nejde o to, co se ve filmu děje, ale jak. Tady to mělo sílu. Síla zvítězila nad efektem a vizuálem. Nerozumím tomu filmu, proto nemohu dát 5* a upřímně ani nechci. Není to můj šálek kávy. Ale je v tom cítit něco víc, než se zdá. Ale stejně se Lynchovi dál budu vyhýbat a tento film už nikdy nechci vidět. (28.06.2012)

Psychedelický lost highway mě dostal. Nad dějem přemýšlím neustále a napadají mě různé varianty příčin. Hodně zajímavé a poutavé. Úvodní melodie v kombinaci s vizuální stránkou zaujala na první poslech. Hudební stránka se celkově povedla, naprosto přiléhavě vyjadřovala momentální atmosféru a emoce. Kupř. konfrontace s postavou tajemného nemrkajícího mužíčka uprostřed bavící se společnosti zastaví hudbu a okolní zvuky, aby následně navázala tam, kde skončila. B. Pullman a P. Arquette výborní. (18.09.2012)

Ať si říká kdo chce co chce, tehle film je prostě o ničem. Ano nemá žádnou logiku, hlavu ani patu. A ne neobjevují se v něm schizofrenici, není zde žádné logické cestování časem, prostě nic. Jedná se o někdy náhodně, někdy dokonce i s návazností seskládané scény, které doprovází zajímavě a dobře zpracovaná hudba. Vzhledem k tomu, že se na filmy nedívám proto, abych něco viděla (jako jakékoliv náhodné obrázky), ale proto, že se chci pobavit, zapřemýšlet si, vyděsit se atp., tak Lost Highway prostě není film pro mě. * za zajímavou hudbu. PS: Mulholland Drive se mi líbilo moc a tohle vůbec, tak nevím, čím to je... (09.12.2012)

Filmy od Lynche si vždy nechávám na tu správnou dobu, člověk potřebuje klid a žádné rozptýlení, aby mohl sledovat každý detail. Občas je to ale fuška. Tohle je opět záběr na mozek. Klasická Lynchovina. Řekl bych, že to asi nemá mít žádný děj, nebo pokud ano, chápe jen sám David. Je to velmi chaotické. I přesto je to absolutní famóznost. Už od prvních minut jsem byl zařezaný a užíval si temnou atmosféru doprovázenou precizním soundtrackem. Postava MysterMana je taky skvělá. Snímek obsahuje opravdu prvotřídní mysteriózní prvky. Pokud je Lynchovství Vaše hobby, tak neváhejte, je to lahoda ! (14.12.2012)

Opět nadmíru zmaten a zároveň královsky pobaven odcházím od dalšího setkání s panem Lynchem. Hypnotická (hudební) stylizace od úvodní skladby po závěrečné titulky spojená s královskou hrou stínů, barev a kamerových hrátek. Otázek a možných interpretací významu se nabízí asi mnoho, nebo jen jedna? Nemám ponětí, ale pro kritiku to musí být jistě zajímavá látka k rozpitvání. Osobně se budu topit v expodujících strukturách, nedořešeností a magickém audiovizuálu. "Rád si pamatuji věci po svém. Ne nezbytně tak, jak se staly." (08.03.2013)

Pan Lynch je bezpochyby jeden z nejvíce prapodivných režisérů a také scénaristů =) A ne pouze tento film D. Lynche působí tak trochu nadsmyslově..Netvrdím, že nepatřím mezi fandy, kteří rádi hledají jinotaj, protože čím víc zamotaný snímek to je, tím více zapojují svoje závity. A je pravda, že mi vůbec nevadí hledat smysl, nebo logiku, protože u zdařilých filmů ani nemusím tak docela chápat pointu, nebo záměr..ale Lost Highway je fakt extrém..tady není možné bohužel vůbec nic. Pokud je někomu realita cizí, tak je to právě David..a upřímně řečeno, čeho je moc, toho je příliš, a tady opravdu není snad jediný záchytný bod..Nepochopila jsem a mám dost velké obavy, že když uvidím tohle bizarní drama ještě jednou, budu jen zmatenější. Avšak, moje zamotaná hlava měla opravdu po celých 135 min práci a to se jen tak někomu nepodaří. No..rozporuplné pocity. (02.01.2014)

Možná trochu obtížně pochopitelné dílo (s nímž jsem ale měl výrazně menší problémy jej pochopit, než jak tomu bylo u Mulholland Dr.), ale filmařsky bezchybné. Atmosféra a napětí jsou po celou stopáž na neskutečně vysoké úrovni, až jsem chvílemi vůbec nedýchal. Oproti Twin Peaks (MacLachlan) a Mulhollandu (Watts) mi přijde, že je tu menší prostor pro vytvoření velkého hereckého výkonu, ačkoliv Patricia Arquette je v obou rolích skvělá. Třešničkou na dortu je pak Badalamentiho hudba, která plně dotváří ponurost a mrazivý dojem celého snímku, a je jedním z nejlepších soundtracků, které jsem kdy slyšel. A teď jen doufám, že se mi nebude zdát o tajemném muži... (21.02.2016)

Na počiatku boli dva scenáre so schopným námetom, ale bez nápadu ako ich zakončiť. Potom tu bol ich tvorca, ktorého ťažil termín, no chcel prísť s niečím originálnym. A tak vznikol film s názvom Stratená diaľnica. Ten rozpráva cca trištvrte hodinu jeden príbeh, ktorému svedčí mysteriózny tón, aby bez snahy vygradovať ho, vysvetliť či zakončiť rozbehol príbeh číslo dva s romantickou zápletkou odohrávajúcou sa v mafiánskom prostredí. Škoda. Oba sa mi páčili, oba krášlili zaujímavé scény a oba si zaslúžili celovečerné spracovanie. Lenže to by pri nich nesmel stáť Lynch, ktorému stačí, že sa v oboch svetoch bez rozmyslu pohybuje jedna postavička a má hotovo. Zvyšok zostáva iba na divákovi, ktorý sa márne snaží prísť na koreň toho čo vidí a samozrejme na konšpirátoroch, čo sú si istí, že aj na vyprahnutej planéte nejaký ten život existuje. Za mňa nebol, Stratená diaľnica je skutočne stratenou a nik ma nepresvedčí, že má za mak logiky. (23.09.2019)

Naprosto sem to nepochopila, ale stejně musím dát pět. Vůbec nevim co si o tom mam myslet a vsadim se, že ještě hodně času budu přemýšlet jestli se to dá pochopit.Atmosféra filmu byla skvělá, hlavně na začátku...to sem se málem ******* strachy...fakt působivý (01.01.2006)

Film přivádí do úzkých a to důsledně. Sevřeně sledujete obrazovku, než dojde k implozi. Skutečně jsem měl pocit, že se ve mě něco trhá. Oproti Mulholland Drive je Lost Highway méně barevná, o něco méně zamotaná a mnohem skutečnější. Schizofrenie propojená s dalšími démony je zobrazena dokonale, dokonce o ní během snímku ani netušíte.. Mystery man ji skvěle prezentuje a dělá tak čest svému jménu. Přičtěte skvělou kameru a snad nejlepší soundtrack, co jsem slyšel (a slýchávám stále:)) a je tu film, který se řadí mezi ty nejlepší. (28.02.2006)

Necelá první polovina skvělá, ale pak z toho vzniklo něco co jsem opravdu nepobral. (24.01.2007)

Takže zase jsem jednou na konci nic nepochopil. Ale jak vidím, naštěstí nejsem sám a dalších 2723 uživatelů CSFD trpí stejně zlým pocitem nejistoty a prázdnoty semnou. Jestli někomu křivdím, tak mi napište a po vysvětlení pointy a možná celého filmu se rád omluvim. Opravdu rád bych dal Mulholand Dr. a Lost Highway plné hodnocení, protože jsou to opravdu skvělé filmy, avšak bez jakéhokoliv racionalního vysvětlení. Proto nemůžu docenit celou kvalitu jeho snimku. Nevim jestli je pan Lynch z toho světa nebo jestli žije v jiné časové a prostorové dimenzi, nevím jestli vůbec on sám chápe co píše. Někdo si může myslet, že nazývat pan ,,geniálniho" Lynche bláznem je chabé , protože nedosahuju úrovně jeho myšlení a geniality, avšak považovat jeho tvoru za geniální, ikdyž je jeho tvorba svýma vlastníma fanouškama nepochopena považuju za stejnou chabost. (24.09.2008)

Další skvělý Lynchův kousek, ovšem pravděpodobně obtížně srozumitelný a stravitelný bez jisté obeznámenosti s psychodynamikou (i když připouštím, že se pravděpodobně nejedná o vyčerpávající interpretaci, což je jen dobře). Fragmentace vnitřního světa s regresí, externalizovaný štěpený démon, odipovské téma, psychotická projekce, opravdu hodně zajímavé a vůbec ne hloupě vymyšlené. Nenápadné střípky mozaiky (Pete reaguje na svou jazzovou hudbu v rádiu s odporem... ) - už jen kvůli tomu mám Lynchovy filmy hodně v oblibě. Když opomenu nezpochybnitelný výtvarný exkurz, skvělého D. Bowie, nevíte, zda si Lynch občas nebrával krásné ženy na (psychoanalytickou) pohovku? P.S. D. Lynch v knize Velká ryba naznačuje, že inspirace intrapsychickými fenomény není palbou mimo. (14.08.2009)