Režie:
Josef MachKamera:
Julius VegrichtHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Zdeněk Štěpánek, Josef Bek, Eva Kubešová, Jan Sedliský, Josef Hlinomaz, Rudolf Deyl ml., František Filipovský, Eman Fiala, Zbyněk Tenkrát, František Hanus (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vesnické drama ze současnosti. Starší syn sedláka Marunáče umírá na následky pracovního úrazu. Jeho žena a mladší bratr se do sebe zamilují a snaží se vymanit z područí despotického otce… (oficiální text distributora)
Recenze (25)
Je to celkem roztomilé, že nám disributor nabízí drama ze současnosti. Ovšem v roce 2015 je rok 1958 hlubokou minulostí nejen svým tématem kolektivizace, ale lze vnímat i velký posun v mezilidských vztazích. Dnes by se už nikdo nepozastavoval nad láskou ke švagrovi, spíš se nabízí otázka, jak se dařilo ženě tak dlouho snášet bezcitné jednání tchána a zřejmě i předúrazové chování manžela. Nicméně v roce premiéry šlo bezpochybu o velice aktuállní téma, které zcela jistě vzbudilo divácký ohlas. Hlavní přednost filmu vidím v dobové atmosféře a ve vylíčení hlavních postav. Nelze přehlédnout jasnou ideovou linku (přívětiví a vždy ochotní kolchozníci, věřící, tudíš zpátečnický otec, syn komunista, prosazující výdobytky moderního světa). Z hlediska psychologie by mě osobně potěšil příběh, kdy se manželé vyrovnají se zraněním manžela, dokáží vytvořit nový vztah a žena je schopna v sobě přepracovat zcela pochopitelné sympatie ke švagrovi. To by bylo panečku drama!! ()
Ideologické, ovšem celkově velmi silné drámo, které se rozhodně nevyvíjí tak jednoduše, jak ho zde popsal distributor (v tomto případě nám jednoduše lže). Silné dramatické cítění scénáristy Jana Procházky, je jednou ze záruk skvělé podívané. Stejně tak precizní režie Josefa Macha, nabízející výborné záběry, dokonale podporující jakoukoli atmosféru - Bekovo pokus o zmrtvýchvstání je skoro hororová záležitost. V nadprůměru drží film i Ludvík Podéšť svou hudbou. Snímek nám jasně ukazuje nejen ty "zlé", majetkuchtivé pánbíčkáře a "hodné" o vše se dělící jezeďáky, ale také velmi slušnou psychologii dvou postav a jejich zakázané lásky. (Challenge Tour 2015) ()
Blbé melodrama s koncem, za který by se nemusela stydět ta nejbrakovější červená knihovna. Přehrávání všech zúčastněných se vlastně k něčemu takovému i hodilo. ()
Hořké drama. I happy-end zanechá na jazyku lehce štiplavou příchuť. Příběh je svým zpracováním sice logicky poplatný době vzniku, ale jeho základní atributy zůstávají. Touha po obyčejném lidském štěstí nám přetrvává i tváří v tvář těžkým životním zkouškám, jimž jsme vystaveni. Můžeme si svých povinností být vědomi, jak chceme, jsou věci, kterým se vzdoruje těžko. A láska je jednou z nich, i když to dnes mnohým může znít jako klišé. Filmu kraluje silně, až pohádkově, schématické pojetí celé rodinné tragédie. Oba protagonisté, jinak zcela obyčejní lidé, totiž po celou dobu prokazují mimořádně vysoký morální kredit (uvědomme si, že celý příběh se odehrává v rozmezí několika měsíců, ne-li let) a jejich závěrečné „selhání“ je okamžitě „potrestáno“ definitivním katastrofickým rozuzlením, z jehož patosu a síly se nám až tají dech (neobvyklá herecká příležitost pro jinak povětšinou komediálního herce Josefa Beka, vynikající studie člověka, propadlého naprostému zoufalství). Přesto se jedná o dobře a poctivě odvedené filmařské řemeslo v rámci daného žánru a snímek by si jistě zasloužil více pozornosti. ()
Snímku sa dá vytknúť mnoho vecí od ideologického nánosu po príklon k červenej knižnici, ale aj tak má v sebe kúzlo a atmosféru. ()
Jan Procházka v 50. létech psal věci na téma kolektivizace, kde komunismus oslavuje (příkladem budiž tento film s melodramatickou zápletkou, ten konec je teda strašnej), aby v 60. létech procitl a začal psát témata o kolektivizaci jakožto zlodějské lumpačině komunistů (Noc nevěsty). Hořká láska je jinak film vcelku slušně zahraný s fungující dobovou atmosférou a výbornou hudbou Ludvíka Podéště. ()
Co sa tyka despotickeho otca, taxom videl este ako maly Via Mala s Mario Adorfom. Ten bol teda pekne brutalny - a pozeram, ze reziser Josef Mach antocil takyto film - dvojica sa snazi vymanit sa v 50. rokoch z podrucia despotickeho otca. Coz je u mna vyborny namet na film, musim vyzdvihnut najma Stepanka a Kubesovu - zahrali to naprosto vyborne. Tak, tak Veriaci su vacsinou majetkuchtive vychcane kurvy a oproti tom ustoja bezbozni ateisti - ktori samozrejme majetky, pozemky, domy... a cely ten hnoj, teda honbu za materialnymi statkami odmietaju. za seba beriem druhu kategoriu - tu ateisticku : 70 % ()
Vesnické drama sedláka Marunáče, kdy starší syn ochrne po pracovním úraze a mladší musí z vojny domu, aby zastal jeho místo. Jenže pouto mezi jeho ženou začíná být nepřehlédnutelné a tak se rozhodne navždy opustit zapadlou vesnici. 60% ()
Tohle je těžký. Dva mladí manželé táhnou grunt a on se těžce zraní, je nepohyblivý, Na usedlost přejede jeho bratr, aby přiložil ruce k dílu a rodina neumřela hlady. Manžel zatím leží v pokoji v sádrovém krunýři a srůstá. Mezi manželkou a jejím švagrem se zatím vyvíjí vztah, neboť on je pozorný a vidí za životem nejen dřinu, ale i nějaké ty požitky. Koupí pračku, sem tam dárek. To manželka z dřívějška nezná, byla dobrá akorát na práci. Téma je to dobré a mohl by to být dobrý film. Je zaděláno na psychologické drama. Jenže je to takové nijaké, schematické, bez šťávy. Nakonec z toho vyleze jen klasický "vesnický román" narůžovělý až hanba. 55% ()
Zajímavé že do dubna 2015 nikdo nehodnotil (nebylo nikdy v tv vysíláno?) Co s filmem když uspává... ()
Zahořet v kořenech. Zřeknout se tíže zemitého lože. Rozechvět pozornostmi něžností. Amorovy stavy. Cudnou vášeň v záhybech světnice, mezí. Stříbrné střepy let poetů kolektivních statků. S horlivostí srpů, mezi medovými klasy. ()
Starý film ze zemědělského prostředí, který snad nebyl v televizi nikdy promítán, mne velmi zaujal. Sama jsem v takovém prostředí vyrůstala a z vyprávění svých rodičů a prarodičů mám i řadu jejich originálních vzpomínek. Byli to tvrdí lidé, lpící na svém majetku, který se dědil po generace v jejich rodině a existovala pro ně jenom dřina. Život těchto lidí byl bez citů, bez dárků, bez moderní mechanizace, bez dovolené, kultury, zábavy či výletů. Oceňuji zde skvělé herecké výkony Zdeňka Štěpánka a Josefa Beka, působivě vystiženou dramatickou atmosféru a příjemnou hudbu. Je fajn, že televize provětrává svůj archiv. Ráda se podívám znovu, pokud bude příležitost. ()
Poněkud hořce tohle vesnické drama šmrncnuté se "socialistickou agitkou" a v závěru pak i maličko s červenou knihovnou vskutku působí. Situace, za níž se potkává pokrokově smýšlejí Jakub se ženou svého staršího bratra, je hodně neutěšená (viz třeba až téměř hororová scéna, kdy se Josef Bek snaží o "zmrtvýchvstání"). Hořkou pachuť v ústech však ve mě vyvolala spíše ona ideologická linka příběhu konfrontující mj. věřícího a tudíž zpátečnického otce (Zdeněk Štěpánek) se svým synem sympatizujícím s kolchozníky. Ještě, že to vše bylo (mj. díky velmi kvalitní hudbě Ludvíka Podéště) obaleno do poměrně příjemného "hábitu". Herecky možná poněkud překvapí Josef Bek v poměrně dramatické (ač vedlejší) roli. Naopak Zdeněk Štěpánek (zde s poněkud úsporným hereckým projevem) člověka překvapit rozhodně nemůže. ()
Je to skvěle zahrané. U Macha se bojím říct i zrežírované. Nemám ho rád! Tvůrci Mach a Procházka to plánovali takto. Ten mladý na motorce, ten komouš, ten co kupuje pračky, podplácí děti, jen aby ošukal ženu svého bratra. To je ten pravý mládežník. To je pokrokový socialista, ta naše budoucnost. Jenže vzdělaný divák si navzdory bere něco jiného. Ten Štěpánek , kulak plný tradic a víry v Boha. Ten konzervativní sedlák, není on vlastně hrdina určité venkovské mravnosti? Protože jeho mladší syn, spermií do půl hlavy to není! Jo na schůze? to jo. Hajzl, za kterého se otec stydí. Minul se záměr ! Ten divák blbej není, on spatřuje charakter toho starého kulaka. Inu takový důkaz pitomosti rejži Macha. Zajímavostí je, že ta krásná selka byla i scénaristka. ()
Motorka, pracka, traktor a darovany satek. ()
Jednu hvezdu navic pridavam pro Evu Kubesovou, ktere to tady opravdu moc sluselo, a ktera byla vyborna. Jinak jde o dalsi z cernobilych dramat ve stylu sedlak vs kolchoz (druzstvo). Pod touto ustredni linii se pak vine druha, kde Kubesova odolava svodum mladeho a zdraveho bratra sveho nemocneho manzela. Manzel Bek upoutany na luzko po uraze, v zaveru pak temer frankensteinovsky... Zajimavej film s hezkym zaverem. ()
50:20 – Vánoce. Parádní vánoční stromeček (máme tuhý komunismus roku 1958). V Boha věřící sedlák: „Noviny vám zabedňujou palice!“ Nevěřící družstevník: „Prosím vás, nechte toho alespoň na Štědrý večer.“ Následuje vyvrcholení Saturnalie: (půl)noční (asi tedy černá) mše. Evě Kubešové to zde moc sluší, není divu, že se do ní bratr raněného zakouká. Zednářská symbolika: do očí bijící skrytá ruka Deyla na pohřbu (1:14:21). Je to jistě neštěstí ochrnout, ale když Golem vyskočí z postele a začne běhat po stavení, těžko se ubránit úsměvu. Družstevníkovi se zajídá dřina na statku, ale v JZD se dělá i po nocích. Výborné výkony všech herců. Jan Sedliský sice ve vypjatých chvílích není perfektní jako jeho zkušenější kolegové, zato ale disponuje vytříbenou pohybovou kulturou. Škoda, že nedošlo na vesnickou tancovačku. Předvede alespoň ukázkovou stojku. ()
Na svou dobu opravdu povedene drama se slušným tématem. Josef Bek nezklamal a v roli nemocného upotaneho na lůžku se předvedl jak se patří. Ke konci skoro až hororově. ()
Srovnatelné s filmem Kouzelný dům. Člověka dlouhatánsky napínají a nakonec na poslední chvíli vše dobře zkončí. Kdyby si ty kufry na konci filmu sbalil, tak bych určitě dala pět hvězdiček, ale samozdřejmě se tak nestalo. Mimochodem takovou dálku přes pole by Kubešová v realitě neuběhla ani kdyby se rozkrájela. ()
Výborná práce. Klasický "vesnický román" je zde doplněn kolektivizací, romantikou i jednou povedenou hororovou scénou. Pěkná hudba mně neznámého Ludvíka Podéště je třešničkou na dortu. Další neprávem zapomenutý film (viz zdejších sto třináct hodnocení). Asistentem režie byl Antonín Kachlík. ()