Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)

(více)

Recenze (442)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Myslím si, že máme lepší pohádky. Nadruhou stranu, tuhle pohádku mám radši teď jako puberťák, než jako malé dítě. Vždycky mně vadila ta barevnost (ona to má být asi předsnost, co? :-)) Je pravda, že je tu několik výrazných hereckých výkonů: Josef Bek, který hraje řekl bych opravdového vysloužilého vojáka, František Smolík jako konzervativní a nerudný mnich, Jaroslav Vojta jako témeř dokonalý loupežník, Stanislav Neumann a František Filipovský jako staří a vypelichaní čerti a Vladimír Ráž jako elegantní a úlisný čert Solfernus. Třeba časem pozměním hodnocení na 5*. ()

ABLABLABLA 

všechny recenze uživatele

Výborá česká "pohádka". Příjemné herecké obsazení. Kulisy od Josefa Lady dělají z tohoto dílka opravdu krásné dílko pro děti a nikoho by v tom nenapadlo hledat politický podtext tehdejších let. Neboli kritiku fašismu. A i po tolika letech, to ale lidé ocení, pochopí a ponoří se do této pohádkové komedie a spolu s Martinem Kabátem bojují proti nespravedlnosti. ()

Reklama

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Nejoblíbenější pohádka mojí maminky. Ladu jsem měla od dětství ráda, oživlé Ladovy obrázky tvoří součást příběhu a bez toho by to nemělo takové kouzlo, jaké to má. V dětství mě nejvíc fascinovala kouzelníkova pokušení. Oživlý obrázek v knížce jsem měla za opravdové kouzlo. Lucius je pokušitel, kterému je těžko odolat a Lucifer dokáže posadit na zadek ještě několik dalších generací. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem se na tuhle pohádku moc nedíval, když byla v televizi, a tak k ní nemám moc vztah, ale jednou jsem se na celou podívat musel. Ladovy kulisy jsou prostě krásné a samy o sobě dávají filmu svoje pohádkové kouzlo. Není to rozhodně pohádka pro každého a myslím, že bude hodně lidí, kterým se moc zamlouvat nebude. Osobně patřím k těm, kterým se moc nezamlouvá, minimálně ale právě to výtvarné pojetí je parádní. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Krásný pohádkový příběh, krásné Ladovy kulisy, půvabné pohádkové triky padesátých let. Půvabná (ne)dokonalost triků je u pohádek mnohem lepší, než moderní počítačové triky. Co se týče hereckých výkonů, jsou brilantní. Zvláště Josef Bek jako Martin Kabát, ze kterého opravdu dýchá charisma, neodolatelně prostořeká Káča v podání Evy Klepáčové a vynikající loupežník Sarkafarka alias Jaroslav Vojta. Jedna z nejlepších a mnou nejoblíbenějších pohádek. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (20)

  • Podle stejného scénáře vznikla v roce 1954 v režii Josefa Bezdíčka i stejnojmenná rozhlasová pohádka. (Miggi90)
  • Jména čertů pocházejí z latiny a hebrejštiny. Jméno Lucius (Josef Vinklář) má původ v latinském „lux“, tedy „záře“, Solfernus (Vladimír Ráž) je složeninou „sol“ („slunce“) a „inferno“ („peklo“). Karborund (František Filipovský) může souviset s uhlím – „carboneum“. Omnimor (Stanislav Neumann) je složeninou „omni“ a „mor“, tedy „všichni mrtvi“. Belial (Rudolf Deyl) je jedno z tradičních hebrejských jmen pro ďábla a znamená „bezcenný“. Belzebub (Ladislav Pešek), v hebrejštině Be'el Zebub, je rovněž jménem ďábla a překládá se i jako „Pán much“. (L_O_U_S)

Reklama

Reklama