Malé ženy

Tak nejako som dúfal, že film stihnem vidieť ešte v roku 2019. No nakoniec som sa k "Little Women" od Grety Gerwig dostal až v januári. A rovnako ako naposledy, aj teraz nám priniesla veľmi dobrý film. Nemyslím si, že tak silný ako naposledy, ale dostatočne dobrý na to, aby som ho mohol oceniť. V prvom rade musím pochváliť obsadenie. Myslím si, že Saoirse Ronan, Emma Watson, Florence Pugh a Eliza Scanlen boli vynikajúca štvorka. Všetky majú charizmu, a pôsobia ako skutočne sestry. Po emocionálnej stránke im verím všetky momentky. Či už keď sú naštvané, zaľúbené alebo aj všetky smutné a bolestivé momentky. Film vyzerá dobre a je cítiť, že to puto, ktoré majú spolu sestry je najdôležitejšie. Aj keď občas môže prísť moment, kedy môže ísť o život. A potom človek čaká, ako jednotlivé momentky reálne dopadnú. Striedanie časov je vo filme občas trošku neprehľadné. Väčšinou som sa dokázal orientovať, no niektoré skoky boli v niektorých momentoch trošku zmätené. Je super, keď sa to rozhodli poňať ako paralely so situáciami, ktoré sú v budúcnosti. No rovnako ako naše štyri hlavné hrdinky mám rád aj všetky ostatné postavy. Reálne sú všetci veľmi zapamätateľní, sympatickí a dostatočne láskaví na to, aby to potiahli. No druhý problém, ktorý musím ešte filmu vytknúť je skutočnosť, že film trvá vyše dvoch hodín a začínate si to hlavne pri konci uvedomovať. Mal som pocit, že film mohol skončiť v poslednej polhodine minimálne trikrát, no jednoducho išiel ďalej a nevedel som, čo vlastne bude nasledovať. A nemôžem povedať, že to čo prišlo by nebolo zaujímavé, no súčasne som mal pocit, že film už mohol skončiť. A taký moment by som nemal mať. Niektoré momentky pôsobili ako úprimnejší vrchol a zakončenie. Ako celok poviem, že film je dobrý a som rád, že som ho videl. Dúfam, že Greta Gerwig bude vo svojej kariére napredovať, no rovnako dúfam, že sa niekedy ešte aj postaví opäť pred kameru. Uvidíme čo budúcnosť prinesie. Hodnotenie: B+ (16.01.2020)

Takto sa udržiava klasika pri živote. Nejde len o román ale aj o žáner dobovej kostýmovky. Greta Gerwig nekonzervuje štýl, ale náležite ho modernizuje (fantastické rozhodnutie vyrozprávať príbeh nelineárne) a to bez toho aby žáner stratil svoj šarm. K tomu pravdaže patrí famózny casting (Saoirse Ronan je najzaujímavejšia herečka generácie) a skvelá hudba Alexandra Desplata. Síce nie som cieľovka a občas sa film trochu tiahol, tlieskam odvahe ísť do toho a nenechať sa strhnúť tendenčnou modernizáciou. (24.02.2020)

Feministická fikce režisérky Grety Gerwigové vyjadřuje její osobní umělecké myšlenky, ideály a posedlosti. Je to krásný film, který když jím budete kráčet vám bude dělat dobře. Dobový feminismus mi ani nevadil. Film měl nějaké nominace na Oscary , ale má úděl filmů, které pobaví, potěší, dojmou, budí respekt, ale ceny nevyhrávají. Z Pýchy a předsudku si bere náladu sesterského pouta, v němž se snoubí zábavně uječená potrhlost, něžná důvěrnost i vzájemná žárlivost, ale také společenské zábavy a vstřícné soužití chudších s bohatšími. Pripomíná také Jih proti severu, kde Scarlett O’Harová byla vzdorná, ctižádostivá, soběstačná – a osamělá. Z mužských postav se však vyděluje pouze osobitý Timothée Chalamet coby mladík ze sousedství, který do „holčičího“ klubu zapadne s kamarádskou nenuceností a postupně si ujasňuje své dospělejší city. Výskyt ostatních mužů jako by určoval výhradně diktát případné ženitby, byť také s ní finále zatočí vtipně a v rozporu s reálným životem Alcottové. Účinnost Malých žen oslabuje rovněž vypravěčská struktura střídající několik časových rovin, která občas diváka mate; tím spíše, že umělé maskérské omlazování či stárnutí, natož herecké zdvojení klíčových rolí se tady nepoužívá. K lacinějším okamžikům patří ještě klišé v podobě hrdinčina bolestného impulzu k „vyšší“ literatuře nebo závěrečná slunná selanka ve stylu dětský ráj to napohled. Nicméně jako celek si Malé ženy podmaňují přirozenou láskyplností protkanou živelným humorem, která z pospolité ženské domácnosti sálá navzdory půtkám, rvačkám, pomstám i osudovým hrozbám. (31.03.2020)

Některý témata, předlohy a filmový adapatace halt prostě víc prožívám. A Greta Gerwig to vzala za ten můj správnej souznící konec. Jako jo, poplakala jsem si, prosmála jsem se a hlavně: zase sem se tam našla (trapas, no!). A je mi zcela volný, že Jane A. tu dostává nakládačku a je vysosaná na max. 80% (12.11.2023)

Tohle nešlo, mě to ženský prostředí a takový pojekávání přišlo hrozně rozsáhlý a vůbec jsem se v tom nenašel i zase ty vyprávěcí prolínačky mě nesedli, někdy jsem se ztrácel. Jediný štěstí, že holky zahrály fakt dobře a ty jejich odlišné povahy bylo fajn vnímat. Určitě se mě líbila i atmosféra filmu, tady kamera a režie taky udělali své a Jacqueline Durran za hadry má svou nominačku na Oscara zaslouženě, jen ten ústřední hudební motiv nemuseli hrát obscénu, ale tak asi tvůrci chtěli, aby mě zněl pokaždý když uvidím velký barák se zahradou. Ještě zpátky k těm herečkám, dobré byly všechny, ale Florence Pugh ta se v roce 2019 (Slunovrat) potkala opravdu s top formou. (21.01.2020)