22 July
22 July
22 July
Režie:
Paul GreengrassScénář:
Paul GreengrassKamera:
Pål Ulvik RoksethHudba:
Sune MartinHrají:
Jonas Strand Gravli, Thorbjørn Harr, Anders Danielsen Lie, Seda Witt, Lars Arentz-Hansen, Jon Øigarden, Anneke von der Lippe, Øystein Martinsen (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Po zničujících teroristických útocích v Norsku se jeden z přeživších, truchlící rodiny a národ semknou za spravedlnost a uzdravení. Podle skutečného příběhu. (Netflix)
Recenze (189)
Za dvě hvězdy, pro film na který se znovu nepodíváte. Téměř vše podstatné zde již bylo o snímku řečeno – napsáno; vyzdvihnu zejména výstižný komentář od Big Bear. Tak co dodat. Vyhovuje, že samotný teroristický útok respektive útoky jsou v rychlosti přiblížené na začátku snímku a zbytek promítacího času je věnován přípravě a průběhu soudního procesu. Zaměření se nikoli na vlastní útok, ale na výpověď o, řekněme, konfrontaci dvou ideologických světů, přeživšího mladíka, potencionálního levicově orientovaného politika, právníka, (?) a nacionálně zaměřeného zabijáka, se dá brát jako plus. U postavy Breivika není ovšem z filmového podání jasné, zda jeho čin vyplynul čistě z jeho přesvědčení – a nebýt korektně levicové politiky, povolující neřízenou záplavu přistěhovalců - žil by tento muž svůj život, aniž by se dopustil hromadné vraždy či zda by si k vraždění nalezl jinou záminku. Negativem pro mne je, že není objasněno, jaká byla náplň mládežnického tábora, zda prioritou bylo ideologické proškolování nastupující generace socialistů nebo byla politická rovina rovinou marginální. Reakce „veřejnosti“, to je zajímavá linka, násilím pohoršení „spravedlivý“, vyhrožující Breivikovu advokátovi násilím. Snímek režiséra Greengrassa není jediný, který se věnuje Breivikovu teroristickému útoku, připravuje se i seriál. Snad ten ujasní i skutečnosti, jako například: jak se Norsko vypořádává s imigrací ze zemí Blízkého východu a Afriky, jak se daří přizpůsobení přistěhovalců Norské společnosti, jaká je míra jejich akceptace norské kultury, života. Snad se pokusí odpovědět na otázku, co Evropa, kterou otřásají teroristické útoky islamistů, může očekávat, při neřešení problému nereálné integrace civilizačně cizí masy obyvatelstva z afrických a blízko-východních států. Patrně vedle útoků „vděčných hostů“ i útoky samozvaných spasitelů Evropy, inspirovaných mnohdy i akcemi svých ideových nepřátel. Jak sám Breivik uvedl (nikoli v tomto filmu) zaujal ho útok na Světové obchodní centrum v New Yorku, zločiny německé ultralevicové organizace Frakce Rudé armády. ()
Na začátku jsem si říkala, že dám 4*, ale ta stopáž je prostě moc a neustále se to točí okolo jednoho z přeživších. Ke konci už jsem docela zkomírala. ()
Moje hodnocení: 70% ()
Skutočný príbeh solídne spracovaný, ale čo je výnimočné s veľmi hlbokou myšlienkou. Nóri ukázali vysokú inteligenciu a rozvahu vysporiadať sa s hajzlom tým najpôsobivejším spôsobom čo potvrdila réžia, scenár, dramaturgia a skvelé herecké výkony. Možno v rámci emócii a postoja pozostalých nemal prežiť arogantný Breivik ani súdny proces. Opak je pravdou. Predurčili ho oveľa horšiemu trestu. Zanalyzovali jeho intelekt a dali mu len 21 rokov. Vysvetlil mu to v súdnom procese chlapec, jedna z obetí, ktorý prežil, že bude hniť vo väzení, bude úplne sám, čo mu potvrdil aj jeho obhajca. Bude mať dosť času rozmýšľať. Ak sa dožije a dostane sa von pozná ďalej čo je to utrpenie, ktoré bude na neho pôsobiť na každom kroku pretože zabíjal bez motívu tých čo nikdy predtým nepoznal, nikto mu s nich nikdy neublížil. On si časom určite uvedomí, že ho čaká utrpenie až po hrob, z ktorého sa nikdy nevykúpi. Nakoniec ani to nieje pravda. Odstupom času si vybojoval dve slušne vybavené cely a teší sa mediálnej pozornosti. Nie je vylúčené, že v mnohých mysliach nie odsudzovaný za svoj ohavný čin. ()
Začátek ušel, drama cca 20 minut, pak už více než 2 hodiny spíše nuda a snad jen abychom se dověděli, že Norsko má také "svého Meresjeva"... Ve filmu je hodně politického idealizovaní, které není v dnešní době příliš uvěřitelné. Breivik ve filmu hovoří, že jeho pravdu poznáme za několik desítek let... Musíme jen doufat, že nebude mít pravdu! ()
Krutě realistická podívaná o nejtragičtějším teroristickým útoku v Norsku. Před filmem jsem čekal, že se bude děj motat jen kolem útoku, ale ten skončil po dvaceti minutách a začala sálodlouhá rekonstrukce a soud. I když vše bylo skvěle natočeno, emotivně vykresleno, děj trochu uvadal (kór když jste věděli, jak ve skutečnosti případ dopadl). Chválím hlavně hlavní herecké postavy. Dávám 70%, lepší tři hvězdy. ()
Konečně taky dodíval Breivika.Dramatická sonda,která trvá uměle dlouho.Zbytečný patos možná tak drasticky nenastane hned a spíše,než čin,sledujete následky jednoho chlapce.Není to určitě špatně natočený,ale žádná přidaná hodnota zde není a jen sledujete ke konci proces opět onoho kluka,který tu má mít punc přeživšího.Na začátek hned přijít se samotným vyvražďovaním si myslím není nejlepší tah,protože jako rekonstrukce je to malinko děravá stopáž.65% ()
|| R || Netflix || Rozpočet: $20 mil. || Od masakru na ostrově Utoya uteklo 10 let a vzniklo několik interpretací převážně norské tvorby. Greengrassův 22. červen ale zřejmě patří mezi ty nejlepší. Nebojí se jít po pár minutách hned do akce, čímž diváka dost zneklidní a naruší jeho očekávání. Samotný útok je podaný sirově a realisticky, jak jen to v rámci filmu jde. Je to tragická událost a zřejmě největší teroristický útok v novodobé Evropě, přestože trval sotva pár desítek minut, pominuli přejez z Osla na ostrov. Jenomže všichni už víme, že daleko zajímavější a znepokujující byl Brejvikův soud v trestanecky benevolentním Norsku. Film se tak více zaměřuje na přeživší, rodiny a samotný soud. Chválím volbu výhradně norských herců, kteří filmu dávají větší věryhodnost (pakliže 90% tamních obyvatel mluví anglicky, není o čem). Obdivuju Anders Danielsen Lie jako samotného Brejvika, pro nějž ztvárnění této role nemohlo být vůbec snadné. Přesto ho dokonale vystihuje jako geniální mozek operace a zároveň obět a loutku svého myšlenkového přesvědčení. Díky tomu se nedá říct, že by se svým útokem vyhrál nebo prohrál. Pokud by však hrál na body, pak by byl jasným vítězem nad Norskem. Pak je tu Jonas Strand Gravli jako přeživší útoku. Jeho linka je sice typickým příkladem vyrovnávání se z následků trágédie, ovšem jeho závěrečný proslov u soudu tváří v tvář svému nepříteli má něco do sebe. Vlastně jde o nejsilnější moment celého filmu. Takže tvůrcům nevyčítam zaměření se právě na tuto linku. Existují i lepší filmy o teroristických útocích (Let 93), ale jestliže se drží skutečných událostí, nedá se jim toho moc zazlívat. 75%. ()
Je to skvělý, jako fakt. ()
Před pár dny jsem viděl původní norský film, který byl velmi syrový a drsný v tom, že jsem vlastně po celou dobu nevěděl, co přesně se děje. Jen vnímal pocity jedné z obětí. Tento film je už natočen z pohledu třetí osoby a sleduje nejen příběh jednoho z přeživších, ale i osobu vraha. Kromě samotných útoků se zaměřuje na následný proces. I když nejde do detailů, jak by si to téma zasloužilo, přece jen vhodným způsobem doplňuje předchozí film. Konečně tak dostávám jako divák kompletní obrázek a zážitek mohu více prožít, když si spojím oba filmy dohromady v jeden. Ještě bych ale uvítal více materiálu o přípravách na akci a pohled do Breivikova nitra, abych více pochopil, proč. Třeba příště. ()
Nemá cenu řešit jak to ve skutečnosti je s totálně bezmozkovým systémem celoevropského trestního řádu.Norsko bohužel svou strukturou soudnictví a trestního zákoníku jako takového ve své dementnosti stoupá až na samotný vrchol.Vymaštěnej magor kterej zabije 77 lidí a stovkám dalších zničí život za své činy inkasuje celu ve formátu hotelového pokoje s vlastním příslušenstvím,Playstationem a jinými vymoženostmi.Všem pohlavárům z Unie,i všem státníkům napříč celou Evropou bych za tenhle jejich ultramagoristickej paskvil že "každý má svá práva" rozkopal koule do modra a zavřel je do cely metr na metr k hajlujícímu Breivikovi.Hovno má nárok na svoje práva!Utratit ho!Debilních zákonů roztroušených na příkaz Unie po celé Evropě využívají hojně i Češi,kteří dnes vypouštějí z kriminálu několikanásobné vrahy na počkání.Bohužel mentálové z Unie hájí práva vrahů a recividistů,ale upírají normálním lidem právo zvolit si v referendu trest smrti.Kdyby ta volba byla,nepochybuju o tom,že by jsme nemuseli dělat na takovej kriminální póvl jako je Breivik,nebo u nás Biedermann,Stodolovi,Vít,Zienertová,Gančarčík,Kučerák,Vocásek nebo Kott.Jinak samotný film je natočený přehledně a hlavně inteligentně.Co se týče filmařského umu,jsme na prznění dramatické historie na úplné špici zase my Češi.U nás si bohužel každý druhý režisér pro mne z nepochopitelných důvodů hraje na umělce a speciálně při produkci dramaticko-kriminálních faktografických snímků vytváří neuvěřitelné rádobyartové sračky,viz.Hodinu nevíš,Milada,Já-Olga Hepnarová atd.Je zajímavé,že napříč celou Evropou jsem nikdy nikde neviděl žádný film natočený podle skutečných událostí,který by byl natočen ve stylu ART.To jen Češi si hrajou na něco co nejsou a ještě si za to rozdávají ceny.. ()
Takto sa nám preniesli presné informácie z wikipedie do filmu o ktorých sme už dávno vedeli. Čakal som priamu sondu do Brejvikovej mysle, jeho život od detstva, cez extrémizmus, militantné školenie v Bielorusku, nepodarené nákupy zbraní v Prahe až po plánovanie útokov, ktoré spáchal a presné dôvody čo konkrétne tomu viedlo. Takto je to len dohadovanie či je psychicky nepríčetný alebo vedel presne do čoho ide. Takto sú to len neopodstatnené dohady. Povedzme si na rovinu, že väzenia v Nórsku oproti nám sú 5* hoteli a 21 rokov čo dostal s možnosťou predĺženia a následne psychiatrického liečenia je za jeho činy málo. U nás by dostal hneď doživotie a možno aj malé okno v cele. Aj keď mi je veľmi ľúto obetí tak ma tento snímok nechal akýmsi chladným. Emócie v snímku sa dali viac vyhrotiť. Slabšie 4*. ()
Koho zajímá přímo ostrovní masakr, lepší a autentičtější zažitek rozhodně zprostředkuje novější Utoya. Toto je ale podstatně plnohodnotnější film, navíc na rozdíl od Utoye bez významnějších hluchých míst a s mnohem širším, takřka kompletním záběrem. Koho tedy zajímají tyto útoky jako celek, včetně pozadí, okolností, výsledku, dohry apod. tak tohle je rozhodně lepší ()
Od Greengrasse jsem čekal daleko více. Tady to jsou jen zfilmované události. Chybí větší hloubka. Je to nějaké roztříštěné, nicotné a příliš natažené. Trošku mně tam neseděla ani ta snaha o moralizování a poučování. Režišér se bojí ukázat, jak ta přílišná svoboda a korektnost v praxi nefunguje. Viz stejné právo na proces, právo na prohlášení apod. Ukázka, jak se to snadno vše obrátí. Snímek na zamyšlení, ale provedení mohlo být lepší ()
V tejto téme už mám čo to naštudované. Mám však pocit, že film sa snažil toho zobraziť až príliš veľa... chcel zobraziť toľko vecí, až na ne nebol priestor. Cítiť to je aj v na môj vkus extrémne rýchlom tempe, kde jedná udalosť strieda druhú s minimálnym priestorom pre dramatizáciu, a to hlavne v prvej polovici filmu. Obsadenie nórskych hercov ma prekvapilo a aj by som ho vnímal ako veľké plus, keby sa tvorcovia rozhodli natočiť film v ich rodnom jazyku, nórčine, miesto kostrbatej angličtiny. Filmy Utøya, 22. júla a Reconstructing Utøya vo mne zanechali výraznejšie emócie a vnímam ich ako hodnotnejšie filmy, ktoré však narozdiel od tohto nesledujú Breivikov príbeh komplexne (v podstate ho nesledujú vôbec). Záverečných 20 minút však bolo naozaj skvelých! 3* ()
Takový faš...cký zmrd , vypatlaný , vyšinutý psychopat , sorry za slovník , patří na křeslo . Ovšem předtím zlynčovat a domlátit do bezvědomí . Tak mne ta jeho arogance zvedla ze židle . Jako film dobře natočeno a respekt před tím klukem , co se postupně vysekal z těch zranění . RESPEKT . Dobrá řeč toho kluka na konci filmu u toho soudu . Doba filmu mi vůbec nevadila , rychle to celkem uteklo . Prostě Paul umíííí . To je snad jasné . ()
Paul opäť porvrdil povesť najlepšieho režiséra na zobrazenie skutočných udalostí do podoby strhujúceho filmu. Samotný útok je pôsobivo zobrazený už v prvej polhodine a v ďalších dvoch sa pozornosť upriamuje na preživších a samotného útočníka s vrcholom odsúdenia na súde. 80% ()
Velmi dobře natočený film o zmrdovi (nenacházím lepší označení), který zmařil spoustu lidských životů a dalším způsobil nepopsatelné množství bolesti. Vzhledem k tomu, kolika lidem způsobil ztrátu svých blízkých a v kolika zanechal jen nenávist, prázdnotu či beznaděj sem měl u hodnocení filmu velké rozpaky. Na jednu stranu si tahle zrůda nezaslouží jakýkoliv mediální prostor a už vůbec ne film. Na stranu druhou se na tyto události nesmí nikdy zapomenout už jen kvůli památce obětem a dalším, kteří si musí nést následky těchto činů do konce života. Nepřísluší mi dělat soudy, ale můžu napsat svůj názor. A ten je takový, že tohle je přesně ten případ, kdy by měl být v naší "kultivované" a ať už více či méně demokratické Evropě i trest smrti. Takový člověk si život nezaslouží. Jak pak máme věřit ve spravedlnost a demokracii. Po filmové stránce si myslím, že to byla velmi dobře odvedená práce. Jen mě mrzí, že originál nebyl natočen v norštině. Ta angličtina byla pro mě hrozně nepřirozená. ()
Prvni cca hodina skvělá s výbornou atmosférou. Potom tempo opadne a sledovat přeživšího Viljara je docela otravné a nudné. Prepalena delka tomu taky nepřidá. Narozdil od filmu Utoya jde o podrobnější rekonstrukci události okolo útoku, nikoliv jenom útok samotný ()
Viděla jsem norskou verzi Utoya, 22. července, takže jsem byla k této verzi lehce skeptická. Vadilo mi, že na rozdíl od Norů pracují s reálnými postavami a zobrazují Breivika. Po tom, co jsem ale přečetla výbornou knihu od Åsne Sierstad, ze které film vychází, jsem se nakonec odhodlala. Koneckonců předpokládám, že tvůrci vše konstatovali s Viljarem i Larou a měli jejich svolení. Nakonec jsem s provedením spokojená. S norskou verzí nelze moc srovnávat, protože každý film se zaměřuje na jinou část příběhu. Greengrass řeší spíše situaci po, zahrnuje pohled rodin, přeživších, pozůstalých, ale i samotného Breivika. Film mě bavil, ač jsem si ho musela rozpulit, na jeden zátah bych to nedala. K provedení nemám výtek, herecké výkony jsou výborné. ()