Pinocchio

Jak už píší ostatní kolegové, toto byla opravdu zábava od hlavy až k patě. Roberto Benigni, coby malé dítě - Pinocchio, navíc v takovém doslova " ulítlém a ujetém " prostředí a světě - to už je pro hodně silnou náturu. Zmatené scény, místy nepochopitelný děj. Málokdy jsem se pořádně chytal nitky. Pokud by toto měl být film pro děti, nedivil bych se, kdyby jim u této pseudo psycho-pohádky vypadly oči z důlků ... Na druhou stranu, u některých scén jsem se opravdu smál, i když jsem leckdy ani nevěděl čemu. Navíc - je to prostě Roberto Benigni ... I přesto ale jen chabé dvě hvězdičky. Wow ... (30.10.2009)

Tragédie s plnou parádou. Není pochyb o tom, že padesátiletý herec v dětském pyžamku je úchylná věc, ale jsou tu jiné věci, které zarážejí ještě víc. Například, proč v dětském filmu nehrají žádné děti, ale i všechny dětské role hrají dospělí, a jestli chaot Benigni natočil tuhle úchylárnu, protože ho bavil ten bordel, který Pinocchio způsobuje, nebo jestli coby autor věří té moralistické ideologii, pointující celý příběh. (10.06.2003)

Poněkud excentrická verze slavného příběhu o dřevěné loutce, která ožije. Roberto Benigni si troufl zahrát chlapce i v padesáti a je to živel. V pestrobarevných až kýčovitých kulisách opravdu skotačí bez zábran a jako smyslů zbavený. Na filmu je znát přemrštěný rozpočet a značná povrchnost, která moc do do děje nevtáhne, ale Benigni má tolik energie, že film utáhne. 50% (04.11.2011)

Škoda, škoda a ešte raz škoda. Rozprávka o Pinokiovi ponúka neobyčajne krásny príbeh, ktorý sa bohužiaľ v rukách bezpochyby talentovaného Roberta Benigniho nepremenil na rovnako krásny a kúzelný film. Výtvarná stránka filmu si rozhodne zaslúži pochvalu, ale je bohužiaľ jednou z mála vecí, ktorá na tomto filme funguje. Roberto Benigni urobil veľkú chybu, že sa rozhodol sám prevteliť do Pinokia a neskúsil ísť pri oživovaní dreveného chlapčeka inou cestou a aj napriek tomu, že mám Benigniho rád, ako Pinokia som ho akceptovať nedokázal. Po skončení vo mne síce Pinokio dokázal zanechať i príjemný pocit, že som videl niečo milé a pekné, ale smutný pocit z toho, že som videl niečo nedotiahnuté a nudné nakoniec zvíťazil. (08.12.2005)

Čekala jsem oddechovou pohádku na nedělní odpoledne, ale místo toho mi Roberto Benigni otevřel dveře do své cely v blázinci. Nebo spíš dveře do své bláznivé hlavy....Nejdříve nevíte jestli koukáte na parodii nebo co se to vlastně na té obrazovce děje (!?)...postupem času začínáte poznávat, že to asi hopsající „stařík“ v pyžamu myslí vážně. Tento film, jestli se to tak dá vůbec nazývat, je největší „úchylárna“ všech dob! Jestli jste otrlí a nic vás nerozhodí, klidně se podívejte. V opačném případě hrozí duševní újma až do konce života... (23.05.2011)