Pinocchio Guillerma del Tora

S Pinocchiem se v posledních letech roztrhl pytel a co režisér to jiný přístup - po italské verzi s výraznými maskami a celkem násilnými scénami nebo hrané předělávce klasické disneyovky se o slovo přihlásil i mistr obrazově podmanivých a makabrózních příběhů Guillermo del Toro. Byl jsem celkem zvědavý na jeho první animovaný a zároveň muzikálový film, protože ho mám zafixovaného úplně v jiných žánrových končinách. Na del Torovy poměry se jedná o celkem střídmý kousek, který ale zároveň není úplně vhodný pro mladší publikum, které se bude během filmu místy asi hodně nudit. Vedle nádherné stop motion animace zaujme film především jiným pojetím příběhu o "oživlé loutce, která si přála se stát chlapcem" - ať už šlo o problematiku ztráty blízké osoby, vnímání světových válek a nazírání politicko-náboženských témat (nejen) skrze dětské postavy ("Proč lidé uctívají Ježíše ze dřeva, zatímco oživlou dřevěnou loutku považují za dílo Satana?"), či zobrazení posmrtného života (pohřební králíci mastící karty neměli chybu a při scénách se Smrtí jsem si nemohl nevzpomenout na postavu Smrti v druhém Hellboyovi). Ve výsledku to jsou za mě sice slabší, ale stále čtyři hvězdičky. (13.12.2022)

Jestli se z tohohle filmu nestane klasika, tak už ničemu nerozumím. Guillermo del Toro udělal ze svého vysněného Pinocchia div ne druhý Faunův labyrint, takže je to sice stále pohádka, ale tak dospělá, jak jen to šlo. Z hlavního dřevěného hrdiny je vlastně takové roztomilé frankensteinovské monstrum, děj se posunul do mussolliniovské Itálie, přibyly postavy, příběhy, souvislosti... A naprosto odzbrojující mytická stvoření od lesních duchů přes víly života a smrti po tlející zajíce. Vypadá to nádherně a myslím, že nic na pohled krásnějšího dlouho neuvidím, ale hlavně to má srdce, dokáže to pobavit i dojmout jako máloco. Kromě del Torovy fantazie také zásluhou hudby Alexandra Desplata a hvězdné herecké sestavy. Vidět to tak v kině! (10.12.2022)

Majster fantasy hororu je späť. A je ho cítiť od začiatku do konca. Príbeh o smrti, vojne, láske a rodičovstve, všetko krásne nadizajnované s veľkým citom pre detaily a farby. Síce nechápem prečo toto nazvali muzikál, piesní nebolo viac jak tri, ale vlastne som bol za to rád. Del Toro ukazaje svoju autorskú víziu a premenil klasický príbeh Pinocchia do temnejšej formy. Podobne ako vo Faunovom Labyrinte aj tu vojnové pozadie dodáva dojem že sledujete tú najvážnejšiu rozprávku akú ste kedy videli. A stále ide v prvom rade o film pre deti. Nie všetko čo sa načrtne sa aj dostatočne rozvinie. Cirkusové pasáže, výcvikové stredisko a propaganda vojny ako jedna z tém, to všetko pôsobí skratkovito a bez poriadneho vyvrcholenia. Hlavne pri konci cítiť že sa mohlo viac pritlačiť na pílu. Keď si spomeniem aké geniálne otvorenie film mal, čakal som že ma niečo podobné bude čakať aj v závere. Nová verzia Pinocchia ale obstála dobre. Vizuálne je bezchybná, dostatočne emočná, vhodná pre deti, no stále s vážnym tónom a pochmúrnymi scénami. Toto je Del Toro ktorého mám rád. (11.12.2022)

V roce 2022 se milovníci klasických pohádkových příběhů dočkali hned dvou adaptací vyprávění o dřevěné loutce, která se touží stát skutečným chlapcem. Nová disneyovská verze nebyla žádná sláva, takže del Toro z tohoto souboje vyšel jako vítěz. Nebudu skrývat, že příběh Pinocchia nepatří k mým oblíbeným a hlavní hrdina mi nikdy nebyl nijak zvlášť sympatický. Na tomto filmu oceňuji zajímavé propojení s druhou světovou válkou a důraz na větší psychologii postav (řezbář Geppetto ztratí během první války syna a upíjí se žalem atd.), čímž je zároveň jasné, že tento animák není určen pro nejmenší diváky. Jako "dospěláka" mě ale trochu otravovaly muzikálové výstupy a také téměř dvouhodinová stopáž. (31.05.2023)

Guillermova parketa, těší mě, že se na ni vrátil. S verzemi Pinocchia se v posledních letech roztrhl pytel, neurazil mě ani letošní dětský, disneyovský, bylo to pro děti a dětem se moc líbil, tento je taky moc pěkný, však v mé soukromé "Pinocchio hitparádě" stále vede verze fantasy, z roku 2019 od Matea Garrone, s dojemným Roberto Benignim v roli tatínka. Pravda, je to verze nikoli pro děti, chvílemi doslova hororová, tady nepochválená, však výborně vystihuje tragičnost příběhu. Del Toro je, pravda, jméno těžšího kalibru, jeho počin zůstane více na očích a já mu to přeju. Zasazení do fašistické doby rozumím, on takto rád, vedou ho k tomu osobní pohnutky, také aktivistické poukázání na současné světové dětí, nemůžu ale říct, že by se mi to v Pinocchiovi líbilo. A jasně, hrozivé to je. Za další, nelze si nevzpomenout na našeho geniálního mága, pana Švankmajera, a pouvažovat, jak by se do předlohy pustil asi on. Jinak animace luxusní, hudba, písně, já viděla verzi dabovanou, je krásná, sakumprdum moc pěkné, ale jak říkám, pro mě osobně Mateo Garrone (2019) udělal víc. Kdo neviděl, dovolím si doporučit. Pozor, nezaměnit s Pinocchiem, rovněž s Robertem Benignim, z roku 2002. (11.12.2022)