Slunovrat

Fujky. Hodnotím průměrně. První pocit po shlédnutí je znechucení a je mi špatně od žaludku z tý zvrácenosti. Na druhou stranu musím hodnotit i filmařinu, která je skvělá. Ok, beru to, nebrala bych to možná jako horor, ale jako něco, co se fakt mohlo, či může odehrávat. Lidi jsou fakt šílený. Já už o tomhle filmu asi nechci nikdy slyšet a doufám, že mě nebude strašit. (03.03.2021)

Kam se hrabe Woodstock!!! (25.07.2019)

Já tak nějak nevím, jestli to chci vůbec hodnotit. Slunovrat je výborný, možná až dokonalý v jednotlivostech, jako celek pro mě ale ne vždy fungoval. Ale od začátku. Prvních asi 10 minut je dokonalých, depresivní a přitom úplně běžná psychohrůza mě donutila zvažovat, jestli tohohle chci opravdu absolvovat skoro dvě a půl hodiny. Ale pak se na (ne)štěstí odletí do Švédska, konkrétně Fjörden Gjörden, to je pěkná pjörden, nedaleko Biblegern a odbočí se jinam. A pořád je to docela pecka a člověk čeká, co přijde a ono to přijde a je to síla a hustý, ale než to přijde a mezitím co to přichází :-), to není úplně ono. Povídání a vysvětlovačky, které jsou na sílu, protahované, nebo naopak zkratkovité řešení nastalých situací, dějové odbočky, které mi přišly zbytečné. A to mi nevadí pětiminutové záběry na tanec, právě naopak. Ale spousta děje a chování hlavních hrdinů mi přijde strašně prkenné a na sílu. Plus co mi vadí asi nejvíc, je nevyužití připravených linek a motivů - MÍRNÝ SPOILER AHEAD: trauma hlavní hrdinky si vyvěrá na povrch, kdy se to hodí a něco, co se zdá být potenciálním hybatelem celé hororové atmosféry je pouze taková motivace v pozadí. Ale uznávám, že tohle všechno je možná jen součást hry s divákem, možná je to všechno Asterův záměr a já pouze nevidím ten bigger picture. A možná, že si v budoucnu dám slibovanou +30 minut režisérskou verzi a docením to, co v tuhle chvíli docenit nedokážu. Ale v tuto chvíli jsem: a) viděl film, který jsem ne zcela pochopil a proto ho částečně považuji za filmařskou onanii a musím se ruku v ruce s Casey Affleckem ptát - pointa, kde je pointa?....a nebo za b) jsem viděl něco, co Aster potřeboval natočit, zrálo to v něm, bobtnalo a pak se to s přechodem na plátno trochu rozpadlo. Každopádně se jedná o zásadní záležitost :-), akorát bych to nikomu nedoporučil a je mi trapně, že tomu nedokážu dát odpad nebo pět a musím dát žebrácké tři hvězdy, protože chvílema je to geniální a natočený je to parádně. (06.08.2019)

Film je zbytečně dlouhý. Je plný scén, které byly zcela pro děj naprosto zbytečné. Příběh by mohl začít klidně až když se naše partička dostane z Ameriky do Švédska. Skutečně mě první hodina filmu nudila k smrti. A když jsme u té smrti... Myšlenka onoho kultu je zajímavá a dobře vymyšlená, ale nijak zvlášť mě nenadchla. Film je v některých částech dost předvídatelný. Také se mi někdy zdálo, že Florence Pugh dost přehrávala (tedy hlavně když brečela). Ty její neustálé hluboké nádechy a výdechy... Ty mě opravdu iritovaly od začátku do konce. Málo co mě ve filmu zaujalo. Bylo mi líto 169 korun, které jsem utratila a 2,5 hodiny strávené v kině. Pro mě to bylo dost velké zklamání. Ale byly tu i části, které mě zaujaly a tradice kultu měly určitý potenciál, abych nad nimi i déle přemýšlela. (06.08.2019)

Opět další Asterovo film, který skončí odsouzen diváky za chybný marketing filmu. Chápu, že trailer musí nalákat obyčejného diváka do kina, ale očekávání tím zkazí většině obecenstva zážitek. Očekávání toho, že jdou na horor se rázem promění v psychologickou hru, která má dvě a půl hodiny. Já jsem se takovým očekáváním raději stranil. A byl jsem mile potěšen. Geniálně zahraná mysteriózní podívaná, která vám utkví pod kůží ještě do druhého dne po zhlédnutí. Krásné scenérie, které jsou doprovázeny zlověstnou hudbou a neskutečné množství tajemství dále pod povrchem, které bylo opravdu radost odkrývat. Největší kotva filmu je ale bez debaty příběh. Velmi složitý až místy frustrující. Ale i přes to jsem si celých 147 minut užil a jsem zvědav co Aster přinese dále. 8/10 (09.08.2019)

Horor, který jede spíše na efekt než na hloubku, i když si ostentativně hraje na těžký art. Za mě prázdná, studenější, folklórem nazdobená skořápka. Zaujala mě zejména jedna myšlenka o starých lidech ( do kdy mají věkem slabší lidé "právo žít", má to ještě smysl, i když už jim začala jít kvalita života opravdu strmě dolů a společnosti už zdánlivě mnoho nepřinášejí? Každopádně je to individuální věc a především silně osobní, nemůže o tak závažné otázce rozhodovat skupina jiných osob a jejich sektářské zákony, které je do určitého postoje a rozhodnutí tlačí. + Žádný život se nedá nahradit jiným). Slunovrat je za mě prázdná skořápka, příliš mě neoslovila a zklamala. Ale třeba jsem to jenom nedokázala náležitě docenit. (28.08.2019)

Možno je to tým ako som sa na film po prečítaní komentárov tešil, no mne osobne tak dobrý neprišiel. Čítal som aké je to zvrátené, úchylné a neviem čo všetko, áno bolo ale rozhodne nie tak ohromne. Samozrejme pár takýchto scén sa našlo ale vzhľadom k stopáži filmu ich je hrozne málinko. Na druhú stránku atmosféra je výborná, čo sa vizuálu týka tak je to krásne natočené a vidno že Aster sa s tými pohanskými rituálmi a všetkým vyhral do najmenšieho detailu.Skôr ako horor skôr také psycho ktoré je ale zbytočne dlhé a koniec naťahovaný. Florence výborná zahrala to tak že na konci ma ale nehorázne už štvala. U mňa medzi 3 a 4* . (27.09.2019)

To ani neviem ohodnotit.Ani neviem co to bolo za žáner.zmes beznadeje,úzkosti a depresii a totalneho sialenstva.Nemozno tomu uprieť mrazivu atmosféru a ani dlhá stopaz vam neprijde tak dlha.dojst do takej komunity prepatych magorov,otocim sa na päte a utekam prec.Ale parta mladých prve co spravi sa nafetuju.vlastne su nafetovany cely film.potom su svedkami uchylnej ritualnej samovrazdy.nic im nedojde podozrive.potom im zacnu miznut kamarati.znova im nedojde nic podozrivé.nakonec si to zaslúži ked su takí prijebani. (28.09.2019)

Příjemný, zajímavý, chvílama děsivý. 90% (28.09.2019)

Od čias Aronovskeho Matky! najlepšia sonda do rozpadajúceho sa vzťahu. A to, že som myslela na Ingmara Bergmana, je iba dobré. (29.09.2019)

Ari Aster dal svým loňským debutem jasně najevo, že má vlastní hlavu a jeho filmy nebudou stravitelné pro běžné diváky. Hereditary byl z pohledu mainstream diváka jakžtakž sledovatelný paranormal horor, ovšem Midsommar zašel s kontroverzností a bizarností tak daleko, že to málokdo vydýchá. Pokud vám nevyhovuje hodně pomalé tempo, nebo vám nic neříká severská mytologie obohacená fanatismem, vůbec se do toho nepouštějte. Stopáž je na můj vkus příliš přepálená, kdy je to v první hodině moc zdlouhavé, nezáživné a bez atmosféry. Ta je však vynahrazena hned po prvním rituálu, oficiálně nazývaným Ättestupa, kde se dočkáme lahůdkového gore, jakého se nebojí snad jen Aster a v té chvíli se vám sevře žaludek z napětí, co čeká naše nebohé hlavní hrdiny. Celý film je nasáklý depresivním nádechem, na kterém je z velké části podepsána výborná hudba, kvůli které nebudete mít příjemné pocity. K hercům to je bez výhrad, hereckým talentem nad všemi excelovala Florence Pugh, ale ostatní zahráli též přesvědčivě. Závěrečná půl hodina je opět taková, že si můžete jen domýšlet, co tím chtěl autor říci. Moc hororových zážitků jsem si z toho neodnesl. Je to cílené vyloženě na psychický teror, na úkor fyzického, takže kdo si od toho sliboval, podobně jako já, nějakou brutální hostinu, spokojený nebude. (03.10.2019)

Pokud bych měl vyhodnotit midsommar jednou větou, tak by asi zněla: "cotokurvadopíčibylo." Dlouho sem neviděl něco tak divnýho a atmosférickýho. Nejsem si jistej co za žánr ten film vlastně byl. Byl to horor? Možná. Thriller? Možná. Psychedelickej Thriller? absolutní wtf??? Jo, to už sme blízko. Líbilo se mi vždy velice expresivní expresivní vyjádření utrpení hlavní hrdinky a hodně přesné ztvárnění vizuálních halucinací. Nelíbilo se mi nejdříve velice pomalé plynutí filmu, protože než přišel první zlom, začínal sem se dost nudit. Taky mi přišel nevhodný výběr hudby v závěrečných titulcích, film ve mně kvůli tomu zcela nedozněl. Film bych doporučil hlavně lidem, co chtěj vidět zase něco trochu jinýho a nevadí jim nějaká ta brutalita. Kam se hrabe Shyamalanova Vesnice .) (04.10.2019)

Po zhliadnutí klasickej verzie to bolo na jasných 5*, nevadila mi ani dĺžka filmu, moje očakávania sa naplnili, film poskytol to, čo som predpokladal. Po vydaní režisérskej verzie som sa tešil na rozšírenú verziu, ale už som natoľko nadšený nebol. Postrehol som možno dve scény navyše, minutáž nebola napriek, no režisérska verzia ma až tak nenadchla oproti normálnej. Možno to bolo aj tým, že som v priebehu dvoch týždňov pozeral ten istý film s ešte dlhšou stopážou, druhýkrát to bolo na takých neúplných 5 hviezd, ale hodnotenie uberať nebudem. Čo sa týka filmu, tak plno psychedelických scén je úžasných, dodávajú filmu ten pravý rozmer. Možno by som trochu skrátil ten úvod filmu, ktorý sa neodohráva v Škandinávii, je dosť dlhý a pre samotný film nie až tak potrebný. Nie je to klasický horor, kto očakáva nejakú brutalitu alebo gore scény počas celého filmu, tak si asi na svoje nepríde. (06.10.2019)

Třetí hvězdu za úžasnou kameru. Jinak je film poměrně bez atmosféry, chybí tam to něco ono, co by ve mě vyvolalo nějaký pocit nebezpečí, napětí, strachu. Veliká škoda potenciálu. (13.10.2019)

WTF (jo a kamera je fakt boží!) (12.11.2019)

Bacha toto nie je film, ale dielo, kde každy zaber je totalne precizne a starostlivo vypiplany až do takých rozmerov, že vo výsledku naberá Midsommar úplne hypnotický dojem. Verím, že je určený skôr okrajovému publiku, ktoré sa bude rochniť v jeho pozitívnom farebnom vizuále, čo je však len pozlátko celého filmu. Vo svojej podstate je Midsommar zvrhlý, zvláštny a pomerne znepokojivý film. A to je to, čo mňa na ňom priťahuje najviac. Je to skvost, je to niečo, čo som doposiaľ vo svojom živote ešte nevidela. Na dej filmu nech si každý urobí názor za seba. Ja už len toľko, že Ari Aster nám čím ďalej tým viac otvara dvere do novej formy kinematografie a ja sa už teraz neviem dočkať jeho ďalších projektov. (17.11.2019)

Boli tam veľmi silné momenty,vďaka ktorým na tento film len tak ľahko nezabudnem, presne ako pri Hereditary, až na to, že toto bolo desivé trošku iným štýlom. Páčila sa mi mytológia a zvyky, vence, tancovanie okolo "mája".. pretože mi to veľmi pripomínalo naše slovanské zvyky a tradície. Neviem ale, či by som si to chcela pozrieť znova, lebo som to videla asi pred 2 mesiacmi avšak stále to mám v živej pamäti akoby som to videla včera, až tak silno na mňa zapôsobil. Veselo tento film odporúčam ďalej. Neviem ako to Aster robí, ale tie zábery, aké to je celé divné, kruté, zvrátené, desivé...brutálne to na mňa účinkuje ! Len tak ďalej. (08.12.2019)

Jako ok. Ale ta holka byla na ránu už od prvních minut. Zajímavá mystika, slušnej gore, nějakej ten šokezní záběr, ale tak trochu nudička. V tomdle byl určite potenciál. (19.01.2020)

Ani nevím kde s tímto klenotem začít. Ari Aster si tady opravdu pohlídal vše do posledního puntíku. Kamera je tak nádherná a zároveň tak originální. Expozice celého filmu, která říká vše a zároveň nic a následně výtečná gradace celého příběhu. Postavy, hlavně tedy ústřední pár, které jsou napsané strašně stereotypně, ale zároveň jsou o tolik zvláštní a jiné zároveň, což z nich ve finále dělá něco tak moc opravdového. Celkově chemie mezi herci je výtečná. Princip Čechovovi zbraně je tu předveden ukázkově. A pane bože ty barvy a vizuál jsou tak dokonalé. Střihy, práce s filmovým prostorem, dlouhé záběry na jeden take, to vše dělá film tak moc krásným. Další skvost filmu je určitě soundtrack, který je vytvořen ze zvuků prostředí, kde se děj odehrává a graduje postupně se situací perfektně, ale zároveň stále neruší a je velmi chytře použitý přesně tam, kde má být. Celá stylizace filmu a výprava, kdy doslova cítíte, že se děj odehrává přímo vedle vás. Je vidět, že Ari tématiku filmu velmi pečlivě studoval, protože možná nejděsivější na celém filmu je právě jeho uvěřitelnost. To samé platí i pro situace kdy jsou postavy na tripu, opět reálnost momentů a zachycení jejich pohledu na svět v danou chvíli (Vlnění okolí, změna zvuků a tónů, očí postav a spoustu těchto malých detailů a následné prostřihy s "nezfetovanou" verzí světa, kde je vidět ta změna). S tím samozřejmě souvisí i výborné herecké výkony, i když celý film si pro sebe samozřejmě krade Florence Pugh. Co se týče samotné narativní linky, jedná se o hrozný mindfuck, který je ale stále velmi věrohodný, kde nemám pocit, že by se něco tlačilo na sílu, i když konec možná malinko ano. Ari podává film velmi explicitně, nebojí se a vůbec nikdy neucukne z tempa, co si zvolil a drží si ho po celou dobu. Je hrozně krásné vidět, že když má autor svou tvůrčí vizi, specifický identifikovatelný styl a schopnost si ho prosadit, tak je to na díle hrozně znát a strašně mu přidává. Nakonec bych rád vypíchl strop celého filmu, kterým je hloubka ostrosti a její změna v záběrech, kdy sledujeme přesně to, co režisér chce abychom sledovali a vede si nás jako ovečky. Stránka formy je určitě silnější, než stránka příběhová, což někomu nemusí úplně sedět a může to být místy i škoda, ale mně to například vůbec nevadilo, právě naopak. (27.07.2020)

Obrazově (příroda) naprosto úchvatné, moc hezké jsou i bizarnosti. Potud v pořádku. Ostatní je utahané - možná čtvrtina stopáže je tam k ničemu. (05.12.2020)