Amnestie

Popis filmu na čsfd neuvádza, že predlohou k filmu bola kniha Radovana Dunaja s názvom: Amnestia, ktorá rozpútala peklo. Knižka s dejovo kompaktným dejom, remeselne zručne napísaná, čítavá. Tak 70%. Nuž a teraz k filmu - oproti knihe akoby bola nekompatibilná línia väzenia zlodeja obrazov s politickou líniou amnestie Václava Havla po obsadení úradu prezidenta Československej socialistickej republiky a toho, čo táto veľmi široká amnestia vyvolala vo väznici v Leopoldove, kde sa vzbúrili amnestiou nedotknutí väzni. Jednoducho, akési motáky v knihách, čudo-judo disident, eštébaci, bachari - to všetko stálo na jednej strane. Pričom len postavou disidenta a manželky zabásnutého zlodeja sa to nejako prepájalo na politické dianie.Ale celá táto schéma pôsobila dosť strnulo a neživotne. Z uvedeného sa vymykali násilnícki a primitívni spoluväzni na čele s Vlkom a celkom dobre vystihnuté politické pomery prostredníctvom kombinácie dokumentárnych archívnych záberov a správ z telky či rádia. Podpriemerne využitá šanca. 40% (04.08.2020)

Jednoho dne vyplavil Dunaj nečtitelný popsaný hajzlpapír. Naštěstí jej neobjevil třeba takový Dušan Pakoš a neudělal z toho Amnestii pro Vejmělkovou s Ibrahimem Maigou v roli nejhnusnějšího leopoldovského cigoše. Tenhle kreativní Jonáš z té stylistické hrůzy spatlal jeden z nejlepších maďarských filmů posledních let o dobách, kdy bezvýhradně platilo, že žádný disident prostě nikdy nemůže být amorální hrabivá kurva, protože je přece disident, a rudými zrůdami náhle uvolněná koryta se rozdělovala sviním z opačného konce spektra. Kdyby se tenkrát stal prezidentem Mejla Hlavsa, vyšlo by to nastejno, akorát bychom teď už měli psychicky natrénováno na tu současnou hradní oživlou mrtvolu. Řemeslně perfektní, dramatizačně i scénáristicky zcela bez výhrad, obsazením skoro taky (skvělý výtěr morgošů i bílé spodiny), jen místo toho pydlookého donchujaského homoše, co parodoval Kňažka, mohli vybrat nějakého skutečného herce. Gajslerka bravurně zmákla svou obvyklou polohu mrazivé dominy z BDSM salónu pro zoufale impotenty, dokonce i Vašut Čarnokurvský byl docela snesitelný, i když mluvil maďarsky jako mentálně zaostalý Papuánec, ovšem třešničkou na dortu byla jednoznačně Iridiová Natálka, která vystřihla tu morálně pokřivenou kurvu tak dokonale, že jsem měl místy chuť jednu vypálit monitoru. Doufám, že ji záhy potkají další pořádné role a nebude se muset ponižovat a plýtvat talentem v plagiátorských sračkopohádkách Prímy HNOOJ se slizce toporným buznohlavem. Dobře, Jonáši! Je rozhodně přínosem, že někdo tu, účelovou amnézií zastřenou, amnestii vytáhl ještě před Ódou na ráčkujícího pravdoláskaře z análů temných včerejšků zase na světlo ateistické, a navíc v takovéto exekučně excelentní a zábavné formě. (27.07.2020)

O amnestii a leopoldovské vzpouře je to vlastně až v závěrečné půlhodině. Do té doby film mapuje především dobu těsně před převratem, kdy se prakticky ve stejné míře věnuje vězňům i lidem na svobodě, přičemž jejich osudy jsou vzájemně propletené. A to se mi líbilo víc než samotné nepokoje. Zásluhu na tom mají především výborně napsané postavy, které až na trestanecké výjimky nepůsobí lacině černobíle. Zejména u person z řad disentu si toho cením. Tím ale nechci říct, že by se film pouštěl do nějaké laciné revize dějin a házel disidenty do jednoho pytle s exponenty bývalého režimu. Jen z nich prostě dělá lidi a ne svaté obrázky. Něco do sebe má i samotná atmosféra věznice a věrně je vykreslený i samotné přežívání uvnitř. A bavila mě i jemná porevoluční kritika beroucí si na paškál bryskní převlékání kabátů. Problém jsem neměl ani s herci a ač jí obyčejně moc nemusím, Geislerová mě tady potěšila. 85% (02.07.2020)

Nekompromisně upřímné a objektivní, pojato skoro až investigativním způsobem. Sametově jemné předání vlády, tedy pod dozorem, neb tam bolševik sedí dodnes a v tom všem charaktery jak šmirglpapír, které tam také sedí dodnes, usměvaví a různobarevní. Československý počátek dlouho očekávané svobody nebyl tak růžový, jak se třicet let snažíme předstírat a o některých věcech se prostě nemluví...někdo ale naštěstí točí a to úžasným způsobem. Neuvěřitelné množství různých příběhů a osudů, jež by vydaly na několik dalších filmů, se režisérovi podařilo dotáhnout a vygradovat pro mě, na česko-slovenské poměry, zcela nevídaným způsobem, stejně tak vedení herců, není zde nikdo, kdo by kvalitativně vybočoval, Vašut se bez diskuze dočkal své, prozatím, životní role, vše do dokonalosti dotaženo doslova super hudbou a završeno strhujícím závěrem. Osobně vidím ve všech tvůrcích tohoto psychologicko-kriminálního dramatu s prvky thrilleru obrovský potenciál a velký přínos do česko-slovenských filmových vod. [Kino Citadela - Litvínov] (18.11.2019)

Zábavné na tomto filme bolo aj tipovať, kto je kto. Myslím, že sa mi niekoho odhaliť podarilo, ale veľa zase nie. Na toto obdobie sa pozerá len veľmi ťažko, v podstate každá revolúcia, či už biela, červená alebo zamatová, je ako taká hra malých detí, ktoré kujú pikle. K jednotlivým postavám sa radšej nevyjadrujem, mam svoj názor, ten si však nechám pre seba. Politika vzbudzuje len zbytočné vášne. Nadpriemer. 75/100 (17.06.2021)