Hodinářův učeň

Hodinářova učně bych spíše označila termínem "pohádkový film". Domnívám se, že více asi osloví diváka dospělého, ne že by snad děti neměl zajímat, ale dospělák si lépe vychutná řadu nádherných prvků, kostýmů, nápadů (peckovní Morana/Živa, můra/motýl, vysezení kukaččího vejce, hodiny v zakletém hostinci, hodinky, které upozorní na Smrt...), nebojím se přirovnání atmosféry k pohádkám typu Třetí princ či O Janovi a jeho podivuhodném příteli. Nějak mi to během sledování naskočilo a zahřálo u srdce. Mám ty dva staré filmy ráda! Velmi pěkně obsazené, originální, nádherné lokace, detaily, krásná hudba i kamera, Čárkovaná sice potlačila na pilu, ale ani mi to nevadilo, protože mě rozesmívala, moc pěkná podívaná! A jedna specialitka závěrem, snímek jsem viděla v rámci pobytu na SVK a dost mě vystrašilo, že je předabován, poněvadž dabovat do slovenčiny pana Viktora Preisse pokládám za zvěrstvo nejhrubšího zrna. Jaké bylo mé překvapení, že všichni zúčastnění dabovaní jsou, ale pan Preiss ve slovenské verzi mluví normálně česky. Plodková mu odpovídá nějakým divným hlasem slovensky, stejně tak Plesl s Neužilem, Krobota namluvil taky někdo jiný a já vážně netuším, co na tento Matyáš-Gali říct. Asi jen, že slovenské publikum musí čumět. No ale pořád lepší, než Anděl Páně 2, kterého jsem shodou okolností také viděla na Slovensku a řeknu vám, dívat se na nadabovaného Jiřího Bartošku a Ivana Trojana, tak to bylo skutečné peklo. 😆😂 ...takže proč ne? Druhá projekce proběhla komplet v českém znění, kladný dojem s kvalitní pohádky trvá. Je jiná, ale své diváky si najde. (16.09.2019)

Trefit se do vkusu diváků se štědrovečerní televizní pohádkou je pokaždé zatraceně náročnou misí. Troufám si tvrdit, že nemají moc rádi experimenty, raději něco tradičnějšího a laskavého. Hodinářův učeň zkouší jít kapku jinou cestou. Máme tu osiřelého kluka, jeho milou, jejího lakotného otce, tři sudičky a mnoho dalších postav, které hlavní hrdina potkává na dobrodružné výpravě za hodinkami, které umí varovat před smrtí. Pokud je hamižnému hodináři nedonese, žádná svatba nebude. Potěší kostýmy i výběr přírodních scenérií, pobaví Viktor Preiss, který je pokaždé sázkou na jistotu. Nejvíc pozornosti ale strhává záměrně zošklivená Jana Plodková, která je mile ulítlá a shrbeně pobíhá ze scény do scény. (27.12.2020)

Od Jitky Rudolfové se mi už kdysi líbil její celovečerní debut Zoufalci (v němž si btw. rovněž zahráli Plesl s Neužilem - pozdější pohádkoví sudičkáři z Hodinářova učně), takže když jsem narazil na tento její poslední film, moc jsem neváhal a dal tomu šanci - a musím říct, že mě to hodně překvapilo - třeba těmi zvláštními jmény většiny postav (Urban, Lichoradka, Rodovít, Rodovoj, Morana), postavou zvířecího muže, úžasnými kostýmy a celkovým výtvarným pojetím, jakož i samotným dějem, který mi přijde v kontextu současných českých pohádek jako relativně atypický a nečekaný, byť se mu některá otravná žánrová klišé nevyhnula (jako např. odpor Laury k domluvenému sňatku a její následné chřadnutí). Celkově to na mě sice působilo dojmem, že to nemohla Rudolfová vymyslet sama a že je to odněkud vykradené - měl jsem v průběhu filmu celou dobu pocit, že jsem něco takového už někde viděl - ale na tom v té současné scenáristické bídě stejně moc nesejde, a hlavní asi je, jestli se to líbí dětskému divákovi, což by mě skutečně zajímalo, protože o tom mám jisté pochybnosti. Btw. moc mi tam nesednul ten Michal Balcar, pro jeho roli mi přišel příliš starý, a naopak mě tam zcela překvapivě nadchnul Miroslav Krobot, kterého jinak moc nemusím, a postava Lichoradky v hereckém ztvárnění Plodkové mi přišla neuvěřitelně strašidelná, jako ztělesněná noční můra, tou její zrychleností, podivným kostýmem, zkaženými zuby a zlou povahou. Celkově si myslím, že ten film asi brzo zapomenu, ale osobně se mi celkem líbil, a rozhodně mě nijak neurážel nebo neiritoval, což o jiných moderních pohádkách už obvykle říct nemůžu. (27.01.2022)

Já si uvědomil, že na pohádce jsem od mých ranných dětských let nebyl a přitom, když o vánocích čumím na pohádku a je dobrá, odcházím spokojen. Když jsem se koukl na casting Hodinářova učně, říkal jsem, jo to by mohlo vyjít a vzal jsem buchty, ruksak na záda a místo do světa za princeznou jsem se vydal do kina za pohádkou. Musím říct, že jsem se po skončení projekce za svou výpravu pochválil, sice jsem nedostal ani půl království, ani princeznu za ženu, ale zato jsem dostal skvěle odsejpající, zábavnou, nevulgární pohádku se kterou bych jako rodič určitě pro svou ratolest neměl nejmenší problém. Dobro ani zlo tady nějak vyhrocený, spíš i ty pohádkovější postavy z obou stran občas udělají něco co jim úplně nevyjde a mají i přes své čarovné schopnosti blízko k nám lidem. U pohádek si vždy cením toho, že i když tuším jak asi pohádka dopadne, dokáže mou pozornost udržet až do konce a ještě mě přinutí fandit dobru, protože občas se najdou tak příšerné pohádky a hrozně napsaný kladný postavy a bytosti, že radši fandím zlu, Hodinářův učeň naštěstí není ten případ. Hlavní hvězdou je tady Jani Plodková její zlá sudička mě neskutečně bavila, krásná kombinace zloby a roztomilosti resp. zábavnosti, další dobrou roli si seknul Viktor Preiss, který je tady pro mě absolutní záporák a přesně ten typ člověka - zákeřnýho hajzla. Kluci z Dejvickýho divadla, svoje sudičky taky nemohli trefit líp a zejména Vaška Neužila začínám mít čím dál tím víc radši. Je fajn, mít v bijáku zase pohádku na kterou se nemusí bát rodiče vzít své děti že jim způsobí trauma. Jo a je tam hodně motýle, pane premiére. (12.08.2019)

Na české chudé poměry překvapivě povedená pohádka, ať zápletka, nebo výkon hlavních herců (výborný Viktor Preiss jehož postava jasně vychází z Harpagona, Plodková jako zlá sudička s visáží bezdomovkyně má taky něco do sebe), výhodou jsou i pěkné lokace, velice povedená hudební stopa, které se daří vytvářet a podporovat atmosféru pohádky, tajemného dění. Nejsou zde nějaké velké prostoje, příběh pěkně odsýpá a celá ta stylizace konce 19. století má svoje kouzlo. Viděl bych to na 3,5 hvězdy, a časem možná výše. (31.12.2020)