Miluji tě modře

Jako nějaký nápad na pozadí není až tak špatný, ale při sledování filmu jsem měl problém věřit hercům i tvůrcům, že to myslí vážně. Nemluvím ani o product placementu, který postavám velí bydlet moderně, mít doma ve svých rozlehlých bytech nejmodernější nábytek a kuchyně, chodit do drahých restaurací s výhledem na panoramata Prahy a vůbec se pohybovat po turisticky atraktivních lokalitách. Jako nic proti, ale kunsthistorici fakt nejsou nijak dobře placení. Navíc Jílek se svým věčně rádoby rozesmátým obličejem nedokáže uhrát ani jednu dramatickou situaci, a Nesvačilová neumí hrát, navíc mi ani nepřijde žensky přitažlivá. Je tam spousta věcí, které člověk nechápe a jsou jen povrchní - postava Terezy je blbá, nebo proč zůstává s naprosto jasným debilem a kazisvětem? A oč jí vlastně jde, z filmu to prostě není možné pochopit, jaké má ona sama cíle. A kde má rodiče, sourozence? Pak zde máme hinduismu propadlou maminku - vážně musela být vykreslena jako náboženský pitomeček? Snad nejlíp tam nakonec zahrál Žák v jedné v podstatě němé scénce s vypnutou elektřinou, a Kratina hraje svůj nadprůměrný standard, kde si užívá nahých ženských těl (jež mi zde přijdou jako účelové). Celkově je příběh vyprávěn vláčně, divně, rozvlekle, bez větších zápletek, hraje se jen s luxusními prostorami a barvičkami a samozřejmě Irglové hudbou, jež se kolikrát k samotným scénám vůbec nehodí. (10.12.2017)

Do reálného života až moc romanticky uhlazené a sladké, což ještě více znásobuje ta umělecká část filmu z prostředí galerie, focení, artistů. Takhle možná žijí herci a umělci v Praze, ale běžný člověk tak nežije, i proto je to pouze snová podívaná, ale přesto krásná. Restaurace žižkovské věže, Pražský hrad, zrzavá Nesvačilová to ještě umocňují. Jen ten sladkej klučina v hlavní roli (Václav Jílek) mi vadil. Ten byl sladkej až moc. [1933. hodnocení, 105. komentář, 38%] (10.12.2020)

No tyvole... Lituji, že jsem si během filmu nedělala poznámky, protože podruhý to fakt vidět nechci. Za všechny ultrapříšerný dialogy (a že jich tam je!) cituji tedy pouze ten postkoitální úplně na konci, kdy z Nesvačilový sleze onen velmi nesympatický hrdina : "Ty seš ale překvapivě talentovanej žák. A taky žádostivej." Mlask. "Dneska nepřestanem ... /hraně funí/..... dokud nedostanu jedničku." Jedním ze sponzorů musí být likér Baileys, protože ho tady všichni nadšeně konzumují. Já jsem za posledních dvacet let neviděla nikoho, kdo by to dobrovolně pil a bylo mu víc než dvanáct let. "Terezo... já tě miluju." Tereza rychle položí svůj prst na jeho ústa: "pst!" Tenhle paskvil má na svědomí nějakej magor. (30.11.2018)

Film jsem chtěl vidět, protože mě zaujal jeho plakát a protože se mi líbil Šmídmajerův předchozí film Probudím se včera; jsem z něj ale nakonec velmi zklamaný (byť oba filmy spojuje nadprůměrný výskyt hezkých holek, v tomto filmu dokonce i často zcela nahých). První nelibost - obsazení. Václav Jílek s Denisou Nesvačilovou jsou oba stejným dílem nehezcí a nezajímaví a jejich herectví mě nebavilo (DS v některých záběrech vypadá jako pes). Role Davidovy matky v podání Taťjany Medvecké je vyloženě trapná a nepochopil jsem, proč o ní Davidův otec (herecky naprosto tragický Vladimír Kratina) mluví jako o ženě v přechodu, když jí v době natáčení bylo 63 let (tedy ve věku, kdy už měla klimakterium zaručeně dávno za sebou). V tom filmu se dál vyskytuje celá řada herců, které nemůžu ani vystát: Marek Vašut - děsivě špatný jako vždy, Rostislav Novák - jeden z nejošklivějších lidí co znám, Miroslav Táborský - na stará kolena hrající v čím dál větších kravinách, Josef Alois Náhlovský - zrůdně špatný neherec, a další. Herecky mě tam bavili jen mí oblíbenci Hana Vagnerová a Zdeněk Žák, prostor jejich postav ve filmu je ale bohužel jen malý. Druhá - snad ještě větší nelibost - product placement vyvedený do obludných rozměrů. Miloslav Šmídmajer se podle mě stává nekorunovaným králem českého product placementu, respektive toho, jak skrze něj dokonale film zprasit. Kdysi jsem s ním četl rozhovor, kde uvedl, že bez PP už dnes není možné natočit celovečerní film. Fajn, tak radši nic netoč, já na to - než přivádět na svět takovéto sračky, které jsou PP prolezlé skrz na skrz a vyloženě to křičí z každého záběru (vrcholně dementním příkladem za všechny je asi scéna, kdy David vstoupí do prodejny, kde se cizí žena ptá prodavačky: "Opravdu mi Donna Hair zlepší kvalitu vlasů?"). No a konečně mě ten film iritoval i tím svým pseudoartovým laděním, které se projevovalo například tím, že většina postav ve filmu nosí oblečení modré barvy (do modra jsou vymalované i stěny bytu Davidovy matky - po chvíli už vám ta všudypřítomná modrá začne lézt krkem), nebo že David o Tereze pronese, že "když běží, vypadá jako od Chagalla" - omg, ten, kdo mohl tak stupidní repliku napsat, nikdy žádný Chagallův obraz vidět nemohl. Celkově jsem z toho filmu byl skutečně hodně rozmrzelý a myslím, že je dobře, že chudák Jaroslav Papoušek už není mezi živými, jinak by se asi dost podivil. (29.09.2017)

Už delší čas volám po tom, aby český film zanikl. Bez legrace. Teprve až klesne na dno, všechny české filmové instituce přestanou existovat, neumětelové, co jim filmařina nejde, ale seženou peníze, přestanou točit - a pak bude čas na obrodu. Do té doby to je a bude tragédie. Třeba jako Miluji tě modře. O tom, jak dopadají podobné lovestory o milosrtných trojúhelnících, není třeba příliš pochybovat. Mnohem víc jde o to, jak hrdina získá dívku srdce, jaká je atmosféra, nálada, prostě milostná poetika, aby na snímek mělo smysl jít třeba jako rande s holkou. Feel-good pocit snímek navazuje spolehlivě, to jo. Ale tím taky končí. Má to být komedie, ale vtipná prostě není. Z rozvržení postav je jasné, od koho se příval gagů očekává: Medvecké potrhlá matka s bindi na čele, vzývající svého guru, měla salvy smíchu vyloženě přivolávat; bonvivánský otec s radami do života a pak po kolenou prchající před některou ze svých múz také. A ono ne. Průšvih je taky, co se týká postav: Denisa Nesvačilová je sice kráska k pohledání, ale moc neumí hrát; Václavu Jílkovi pro změnu hraní jde dobře, jenže působí jako nekňuba než hrdina do romance. Jasně, volit mezi ním a Rosťou Novákem, není co řešit, ale těžko věřit, že by tak půvabné děvče jako Tereza neměla kolem sebe i někoho normálního. Nejlépe se tak kouká na Vladimíra Kratinu, jenž si na svém milovníkovi života zgustnul a natáčení si evidentně užíval. Aby taky ne, když mu scénář přihrál milenku s vizáží okouzlující Hanky Vagnerové. A hlavně: současní třicátníci takhle fakt nevypadají. Opravdu ne. Dialogy jsou skoro všechny absolutně nevěrohodné, situace nereálné a sklouzávají k trapnosti. Za všechno uvedu jen skutečnost, že po celý film, po celé dlouhé období namlouvání a scházení se si David s Terezou vykají a mluví bez výjimky spisovně. Tak určitě. Miluji tě modře je vizuálně opravdu hezký film. Hodně hezký. Nejen kvůli pěkným herečkám, ale krásným záběrům na Prahu a Olomouc, všudypřítomné hře s barvami a letní atmosféře. Jenže víc nic. Ach jo. (02.03.2018)