Staříci

Já teda chápu, že to je jakože o hodně starých lidech, ale to přece ještě neznamená, že to musí být za každou cenu natočený jako zpomalený film.. To má být jakože větší art, když dlouze, staticky a opakovaně sledujeme starce co se někam belhá, nebo jen zmateně přešlapuje na místě? Vždyť by stačilo více se ponořit do těch postav.. dodat tomu nadhled/vtip (ne nutně nějakou prvoplánovou řachandu).. nebo třeba jen nějakej soundtrack který by to dynamicky provázal... Není to průser ale ten obrovskej potenciál (jak herecký, tak námětový) je prostě nevyužitý.. (02.11.2020)

Působivý, drsný film, který mimo svůj jasně definovaný záměr poodhaluje v až nemilosrdném světle stařeckou sešlost – oba herci, tedy bravurní Jiří Schmitzer a neméně skvělý Ladislav Mrkvička, dokázali vyhmátnout silnou emoci i spojitost mezi skomírajícím tělem a odhodláním vytrvat na straně pravdy a spravedlnosti. Zdá se, že Martin Dušek i Ondřej Provazník přinesli do českých kin vskutku mimořádný příspěvek k novodobým českým dějinám. (16.04.2020)

Staříci jsou pro mne snad vůbec nejsilnějším zážitkem z domácí tvorby tohoto desetiletí. Přitom ten film jen nenápadně prolétl světem kolem, trochu jsem o něm cosi zaslechl a říkal si, že může být dobrý, ani si nestačil všimnout, kolikrát vlastně v kině (nejspíš pouze klubovém) ho stihli promítnout, a všiml si ho více až letos při náležitém ocenění tvůrců. Teď se můžu přidat k těm, kteří tvrdíí, že ta ocenění Českého lva i filmové kritiky byla zcela zasloužena. O excelentním výkonu Jiřího Schmitzera se asi nemá cenu rozepisovat, skvěle mu sekunduje i Ladislav Mrkvička, jenž se v jubilejní rok svého života dočkal po mnoha letech opět důstojné příležitosti před filmovou kamerou. Jinak... ano, Staříci se vyrovnávají s křivdami napáchanými minulým režimem v 50. letech – téma pro někoho možná již příliš obehrané se zde dočkalo zcela odlišného zpracování, než jak tomu bývalo poslední dobou, místo další novodobé "agitky" snažící se o rádoby věrohodný obraz minulých let film nabízí do současnosti zasazený příběh dvou lidí, v nichž přesah starých křivd pořád silně přetrvává. Díval jsem se bez znalosti o tématu předem, od samotného počátku mne strhlo jisté napětí, už během scény, kdy navrátivší emigrant musí nechat zbraň na letišti, nebo kdy kamera přímo jeho očima hledá podél haly dávného přítele. Nevadilo mi pomalé tempo, které se k rovněž velmi pomalému pohybu hlavních postav ve věku přes 80 let i celkové atmosféře snímku pěkně hodilo, s každou další scénou jsem vypjatě očekával, co bude dál... Navzdory zvláštnímu transu plnému nepříjemnému pocitu bylo to něco, od čeho jsem se nemohl a nechtěl odtrhnout. Asi jako se celé dění ani jednou neotrhlo od přítomnosti jedné z dvou hlavních postav, což osobitému dojmu ve výsledku rozhodně prospělo. Velice působivé, nekompromisní, s drsným koncem a dlouho přetrvávějícím zásahem... 90% (30.05.2020)

Staříkům bych velice rád hvězdičku přidal, to by ale musel být scénář napsán tak, aby devadesátiminutovou stopáž utáhl. A právě to se tvůrcům nepodařilo. Téma bylo výborné, oba představitelé hlavních rolí dokonalí, dramatická linka na mě fungovala parádně (zarputilost podplukovníka Reinera byla naprostou lahůdkou) a zdálo se, že u mě projde i pomalé tempo, jenže... Příliš často se objevovala místa bez děje, měl jsem pocit, jakoby někdo zoufale natahoval sedmdesátiminutový scénář na požadovanou hodinu a půl. Myslím, že to byla velká škoda a že to snímku zbytečně ublížilo. (16.05.2020)

Výkony obou herců jsou nezapomenutelné. Musím před nimi hluboce smeknout. Jako postava Jiřího Schmitzera se opravdu zapomenout nedá. Pořád ho mám před očima, když si vybavím jeho jméno, tak moc se mi vryl do paměti. Pomsta a touha po spravedlnosti je velmi silný hnací motor. Ten dokáže udělat divy. Stáři prostě není pro sraby. (09.11.2020)