Umučení Krista

''Fraška, nic jiného než fraška...'' zaznělo v filmu z úst jednoho muže a přesně tato věta se hodí i na snímek samotný. Gibsonova podivná intenpretace biblického příběhu o ukřižování Ježíše Krista je zbytečným filmem, který sám sebe podráží snad všude kde jen to jde. Režisér vsází na podivné spomalené záběry, které mají umocnit drsné scény nebo alespoň atmosféru míst, kde se konají, několikrát sice fungují, ale uznejme že jejich neustálé opakování je stejně zoufalé jako Bollův oblíbený bullet time. Stejně tak jsou na tom flashbacky, jejichž jediným účelem je vytvořit pomocí jistých vzpomínek pouto mezi hlavní postavou a divákem, jenže to se nemůže povést. Ježíš působí spíše odpudivě a nesympaticky než abych jej litoval. Nezajímavé jsou taktéž herecké výkony. Tvůrci vsadili na neznámé tváře, ale s tím také přišel problém neschopnosti hrát... Umučení Krista je prostě otrava v pěkném kabátku. (20.10.2005)

Dobře natočené, o tom žádná, ale skutečně bylo potřeba dělat humbuk okolo tak plytkého, na efekt natočeného filmu? Já myslím, že skutečně ne. (23.01.2007)

Na tenhle film už sem slyšela moc názorů - jedni ho zatracují, druzí vynášejí do nebes. Je těžké být pod takovým tlakem objektivní. Já osobně jsem ateistka, ale co se Umučení Krista týče, velmi se mi líbil. Dá se těžko srovnávat (přece jenom zfilmovaných pašijových her neni zrovna jako hub po dešti), ale je to jeden z těch lepších filmů o Ježíšovi. Nezatěžuje životopisem Krista, ostatně ten většina lidí na zemi zná celkem dobře, ale soustředí se na posledních 12 hodin jeho života (o tom nakonec pašijové hry víceméně jsou). Asi nejlépe zahraní a vykreslení tu jsou Pilát Pontský a Satan (ten byl podle mě opravdu zdařilý). Mnoho by se jistě dalo filmu vytknout, ale na druhou stranu mnoho lze také pochválit (např. latina a tuším hebrejština dodávají na atmosféře) a naturalismus scén bičování mi nepřijde tak děsivý, jak někteří proklamovali (myslím, že jsou k vidění i horší věci a nejen ve splater films). Takže celkem čisté 4*. (07.05.2004)

|| Scenár: Benedict Fitzgerald, Mel Gibson, William Fulco / Passion | Hudba: John Debney | Produkcia: Bruce Davey, Mel Gibson, Stephen McEveety, Enzo Sisti | Distribúcia: Newmarket Films | Štúdio: Icon Productions | Rozpočet: 30 miliónov $ | Tržby: 611,899,420 $ || Film, ktorý je nekompromisným zrkadlom bolesti. Bolesti človeka, ktorý bol takým dobrým človekom, že ho ostatný ľudia ukrižovali... (29.05.2011)

Velmi naturalisticky a syrově ztvárněný film, po jehož zhlédnutí jsem se necítila nejlépe. Jaksi roztrhaně a "umučeně". Spousta scén (bičování Ježíše, jeho ukřižování) je opravdu hodně brutálních a asi nejsem sama, kdo při nich musel odvracet oči. Třeba se po tomto budete cítit jako sám Ježíš, když kráčel dlouhou cestu a neustále padal vyčerpáním a bezmocí pod tíhou kříže. (04.01.2008)

To okolo tohto bol taký boom? Áno, ozaj husté dielko a Gibson týmto možno príde aj o veľa priaznivcov alebo možno hlavne nadobudne odporcov, no mňa to až tak nenadchlo. Ak to bol reálne vykreslený život Krista, tak mal ozaj krutý život ako to poznáme, len nie je vždy si to pripúšťame. Navyše umocnený smrťou, ktorá tu bola ozaj brutálne zobrazená a pre slabšie žalúdky film rozhodne nie je, ale čo majú ľudia proti? Keby to bolo o niekom inom, tak ľudia ani neceknú. 65%. (30.03.2006)

.......a zradil jeho dobrotu, jeho sílu a duši. Vydal proroka do rukou bolesti a utrpení skrze níž k vykoupení došel. A v krvi, v prachu bolesti, zadupal člověk věčné dobro. Natočil Mel Gibson, hollywoodská ikona a muž jehož tvář dnes pozná každý druhý filmový fanda standardní film? Ne! Natočil naturalistické podobenství obrovského a po věky trvajícího příběhu o muži, který pro mnohé znamená víc než všechno světské bohatství. Sestavil dlouho řadu obrazů tak pečlivě, že celek jenž z nich vzešel převyšuje spoustu dosud vytvořených podob tohoto příběhu. Cílem nebylo ukázat brutalitu, nadutost a bezcitnost jedinců, ale poukázat na chyby společnosti, která leckdy své přečiny a chyby omlouvá vírou. Ona bolest, kterou letmo pociťuje citově založený divák není dílem obrazů, ani efektů, ale je bolestí doby. James Caviezel se s postavou Ježíše ztotožnil natolik, že bych mu při pohledu do jeho očí snad i uvěřil v jeho nadlidský původ. Míra sugesce je naprosto dokonalá, využití aramejštiny velmi věrohodné. Dabing tomuhle filmu může ublížit víc, než je zdrávo. Sledování stop Ježíšových po Křížové cestě, kdy kolona oněch páprdů s plnovousem chladně přihlíží tyranii jeho těla, do které jej sami uvrhli může připomínat pouhou snahu odbýt si všechna památná zastavení, ale podle mě tu nejde o fakta, ale o prožitek. Ten umocňuje naprosto dech beroucí hudba skladatele Johna Debneye. Dunící v rytmu srdce diváka, stejně jako v rytmu srdce legendárního syna Božího. Kamera Caleba Deschanela je pak okem doby, které spolu s výpravnou, možná až poeticky epochální vizuální stránkou, povyšuje film ještě o stupínek výše. Proto chci na závěr říct: Vykašlete se na všechny zažitá fakta, na všechny zažité filmové postupy a nebo knižní vypodobnění. Pakliže se jich budete držet, váš prožitek tím značně utrpí. Pro jednou není od věci nechat hovořit pocity přes zažitý a notoricky známý příběh. A proč nemohu jinak než za 5? Já v očích a pohledech uzřel jsem poselství, poselství moderní doby oděné do historického hávu. Po zádech mi běhal mráz z citů, jenž míjely mou duši. Jako pohled do studánky osudu, kde odráží se naše minulost, kde naše myšlenky kráčí po cestě na věky lemované nejen štěstím, ale i smutkem a bolestí. A tato filmová cesta protnula mé srdce od západu na východ, z jihu na sever. Více jíž slov netřeba... (28.11.2004)

UMUČENÍ KRISTA je bohužel další povrchní ilustrací (konce) života J.K. Ovšem s tím rozdílem, že to Mel Gibson hodně přehnal s červenou a z jinak inspirativní figury udělal rudého bubáka (který oproti očekáváním na kříži ani nezazpívá!). Zatímco televizně pietní adaptace látky si vystačily s doslovným přepisem textu, Gibson „vynalezl“ druhou vrstvu doslovnosti, doslovný popis umučení. Tím Gibson předvádí, že je konzistentní tvůrce, protože celý film působí jako natažený závěr STATEČNÉHO SRDCE. Uplatňuje akční, obrazově-zkratkovitou estetiku hollywoodských vyprávěnek na něco, co mělo být – ne doslova chápaným – podobenstvím, mýtem, a co především vůbec není vyprávěním. Gibsona totiž nezajímá příběh jako takový, ale jeho konec, katarze (a kratičkými flashbacky toho moc nedožene). Proto většina postav působí buď ploše (padouši) a nebo nijace (dobráci, vč. J.K.); fungují jenom postavy kompletní v rámci Gibsonova výseku (Pilát, plus ten chlápek, co pomohl s křížem). Zároveň nechápu, proč Gibson příběh, který má končit nadějí a smírem, na konci zatemňuje a naznačuje vendetu hříšníkům (havran, zemětřesení, rázné vykročení zmrtvýchvstalého J.K.). Čili jak by řekl Bůh, moje oblíbená fiktivní postava: Vůbec nic jsi, Mele, nepochopil, ale dívalo se na to pěkně. (24.01.2005)

Vizuálně dokonále, hudebně podmaňující, příběhově epické. Posledních dvanáct hodin jedné z nejdůležitějších postav lidských dějin bylo ztvárněno dokonale. Ano, dokonale. Nedokáži si představit, že by někdo mohl vytvořit lepší film o Ježíši Nazaretském, jenž by plně ukázal sílu jeho oběti. Styl, jakým Gibson dílo převedl na plátno nejznámější příběh všech dob je ukázka mistrovství, ať už se jedná o dialogy, vedlejší postavy Petra, Jidáše, Marie, Máří Magdalény či Ďábla nebo střih Křížové cesty (kamenující dav) s vstupem do Jeruzaléma (milující dav). Přiznám se, že jsem ateista, ale tohle monumentální dílo o lidskosti a její povaze, mne ohromilo a ohromuje dodnes. (21.08.2007)

Film je dělán ve stylu pašijových her, tedy jakéhosi komentáře k obecně známé tematice. Pokud se neorientujete v biblických postavách, může na vás působit jako závěr seriálu, u kterého netušíte kdo je kdo, co a proč se děje. Oceňuji třeba i použitou (neamerickou) řeč, i když slyšet, jak obyčejní římští žoldáci mluví knižní a básnickou latinou, je spíš úsměvné. Jakékoli hlubší (natož univerzální) poselství je tady ovšem nulové. Jestli si Gibson myslí, že k tomu stačí zpomalené záběry (a těch si tu opravdu užijete!), plačící Kristus či sadomasochistické lámání kostí, tak se šeredně mýlí. (19.09.2005)

Ty brutální scény, o kterých všichni tak diskutovali zase až tak strašné nebyly. A spíš než naturalistické byly jen velmi krvavé. Po řemeslné stránce je to opět precizní, ale to u Gibsona není novinka a co se obsahu týče, nezbývá, než to specifikovat slovem kontroverzní. Hudba dechberoucí. (08.04.2004)

Dodnes nechápu, jak mohl tenhle kousek celosvětově utržit 612 mega. Z dnešního pohledu už Gibson tímto filmem tolik nepřekvapí, ale brutalita šokuje stále...70% (07.04.2021)

Celkově bych film mohl shrnout jednou větou: Mnoho povyku pro nic. No, pro nic zrovna ne, ale pro málo. Po technické stránce je to téměř bez chyb (např. jazyková stránka), ovšem obsah je věc druhá. Vystavit celý film na brutálním mučení a bití mi nepřijde jako šťastný nápad. Scéna bičování je zbytečně přebrutalizovaná, překrvavěná a znásilněná (tolik ran by ani člověk nemohl přežít). Nelíbily se mi taktéž výjevy s ďáblem (že měl ženskou podobu mi nevadilo) a s tím co držel v náručí (co to bylo, proboha?!). Scény s Jidášovým traumatem (s dětmi) byly taktéž nechutné. Nevím, jestli měl Mel Gibson v úmyslu pouze šokovat (když ve skrytu duše doufám že ne), ale ve mne jiné pocity nevyvolal. 40%. (15.04.2006)

Všeobecne známy námet spracovaný až minuciózne presvedčivo. Predpokladá aspoň minimálnu všeobecnú gramotnosť publika. Oživenie dávno mŕtvych jazykov v živej reči (aramejčina, latinčina) - krásny príspevok ich zabudnutému zneniu. Nádherná obrazová stránka filmu postupne vystupuje zo scény temného šerosvitu lesa. Negatívum: zmasakrovanie Kristovho tela ako závdavok všetkým sadistom a zároveň masochistom (ak sa vciťujú do Krista) bolo na môj vkus neprimerane dlhé. Rozflákanie tela na krvavú kašu bolo našťastie zjemnenené obrazovými prestrihmi výjavov z Ježišovej minulosti. Rozškľabené vyžraté, prepité a vyrehotané tváre rímskych mučiteľov tak skoro nezabudnem. Konanie zázrakov zmučeného tela, nehynúceho ducha počas krížovej cesty pôsobivé. Celkové vyznenie je však veľmi silné, dlhotrvajúce a emocionálne odrovnávajúce. Tento film buď prijmete srdcom, alebo budete hľadať dôvody pre jeho odmietnutie. Áno, je to o viere v možnosť spásy života na Zemi prostredníctvom ukázania vlastného životného postoja, nevynechávajúceho z milosti Božej nikoho. (21.02.2005)

Hodnocení filmu je čistě subjektivní záležitostí - a u "Umučení Krista" to platí dvojnásob. Navíc je nutné mít alespoň základní znalosti o Ježíšovi a osobách a událostech s ním spojených. Gibson totiž rezignuje na nějaké vysvětlování a rovnou vypráví...Záleží na tom, jak moc jste schopni akceptovat víru. A to nejen víru zosobněnou křesťanstvím - myslím tím víru v cokoliv "nad námi". Tady totiž nejde o vlastní filmové kvality, u "Umučení Krista" jsou jen prostředkem, jak přiblížit poslední hodiny Božího syna. Radím vám, nebojte se a přes veškeré rozporuplné reakce, přes váš případný ateismus, přes všechny předsudky, které chováte - "Umučení Krista" je film, který si zaslouží vaši pozornost...Možná na konci zjistíte, že pro vás tenhle "příběh příběhů" získal nový smysl a rozměr. A možná ne. Volba je jen na vás. (07.07.2006)

Předem chci upozornit, že jsem ateista. A to je zřejmě důvod, proč tento film se mnou nic neudělal. Chtěl jsem původně dát 2 * ale za tu scénu ukřižování si to tu jednu navíc zasloužil. Pořád ale nejsem sto uvěřit tomuto příběhu. Zřejmě je chyba na mé straně, ale pro mě je církev jen zástěrka proto, aby se mohla páchat zvěrstva (viz. čarodějnické procesy). (30.04.2008)

Nikdo z nás ho neznal, ale téměř každý z nás jeho utrpení prožívá (nejen) na plátně poměrně silně. Cena vykoupení tu má nedozírnou hodnotu, Gibsonovo sugestivní vyprávění na vrchol Golgoty s důrazem na realismus nutí často odvracet oči. Není to žádné poklidné čtení evangelia kdesi v kostele na venkově, výsledek nicméně není silný jednotlivými složkami (ač jsou třeba hudba nebo kamera dokonalé), ale svojí myšlenkou. O hvězdy tady ani tak nejde, přemýšlet o něm ale musíme – i když to není tak úplně snadné!! (27.03.2012)

Je Veľká Noc, ležím si na gauči a pohonkávam, zrazu prepnem na AMC a tam Gibsonove Umučenie Krista. Je to už dávno-pradávno čo som tento film videl, no opäť som ho hltal ako nikdy. Za mňa je tento film jeden z najlepších s náboženskou tematikou, aký bol kedy natočený. No a treba dodať, že je podľa "zákona". Tento rok by mal Gibson natočiť "dvojku", Zmŕtvychvstanie. Tak snáď mu to vyjde a ja jednu Jagavú bez milosti prihadzujem. Neskutočná atmosféra. A ten JAZYK .. (10.04.2023)

Posledných dvanásť hodín Ježiša Krista, ktoré strávil medzi nami muselo byť pre neho bolestnou skúsenosťou. Mel Gibson to vo svojom filme zobrazuje s reálnou autentickosťou, ktorá miestami až mrazí. Ale najväčšou zbraňnou tohoto snímku je to, že je celý natočený v hebrejštine. To, že tu nebola použitá angličtina, ale práve tento jazyk, dodáva "Umučeniu Krista" silnú dobovú atmosféru. I keď sa názory na toto dielo rôznia, ja sa smelo hlásim k jeho zástancom. "The Passion Of The Christ" je film, na ktorý sa nezabúda. **** (29.01.2008)

Možná to není úplně pět hvězdiček, ale i tak si to zaslouží za nejkrvavější, nejbrutálnější a také především nejoriginálněji pojaté ztvárnění Kristova utrpení. Co my víme, třeba to tak skutečně bylo. Na tomto veledíle je především důležité emocionální zapůsobení. Mělo by fungovat u všech ať už jde o ateistu, bezvěrce nebo věřícího, zpomalené záběry k tomu patří, vyčítávání nevykreslených postav je zcestné, jelikož to si tento film za úkol nebral. Kdo nezná základní reálie a postavy Nového zákona, tak ať jde do prdele, to je základní znalost a vyčítat to tomuhle filmu je naprosto absurdní. Úkolem snímku bylo "jen" zobrazit bezesporu nejdůležitější smrt v dějinách lidstva, a to tak věrohodně, že z toho mrazí. A tak jediné, co mě skutečně mrzelo bylo zabodávání železných kolíků do dlaně místo do zápěstí. (20.06.2005)