The Tank Battalion
Tankový prápor
Režie:
Vít OlmerKamera:
Jan MalířHudba:
Martin KratochvílHrají:
Lukáš Vaculík, Roman Skamene, Simona Chytrová, Vítězslav Jandák, Miroslav Donutil, Ivana Velichová, Martina Adamcová, Jiří Kodeš, Vlastimil Zavřel (více)Obsahy(1)
Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů Josefa Škvoreckého (Zbabělci, Prima sezóna), který má autobiografické rysy svého autora, prožívá základní vojenskou službu v letech 1953–54, za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů. Danny v hodnosti rotného přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol mu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu „služby vlasti"… Filmový přepis Škvoreckého díla natočil režisér Vít Olmer spolu se scenáristou Radkem Johnem. Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený celovečerní film od znárodňovacího dekretu v roce 1945. Čeští filmaři se tak vydali na novou cestu svobodného podnikání. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film viděly v kinech dva miliony diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (415)
Tak Baroni to nejsou, pokud jde o humor. Ale pokud jde o gumáckou buzeraci a zupáckou zkurvenou zelenou pakárnu, ze které se mi dodnes chce blít, když si na ní vzpomenu, je Tankový prapor mnohem autentičtější. Kdyby mě někdo měsíc před civilem, po dvou letech sraček a buzerace, řekl, že mi přidají ještě rok, asi bych vraždil. Dnes už smradi vědí hovno o tom, co byla vojna, ale tady je alespoň pěkná ukázka zelené reality. A souhlasím s tím, že bez Donutila a Skamene by to bylo úplně o ničem ()
Pokud by se měla Olmerova adaptace Škvoreckého knihy brát jako směrodatná, musela být vojna v letech padesátých děsná sranda. Tolik vysvítá z velice nepovedeného převedení knihy do filmu, která proběhla pod taktovkou "scénáristů" Olmera a Johna. Předloha byla nechutným způsobem redukována na "vtipné momenty z vojenského života" a střety prostých vojáků s tupým velením. Olmer se hodně snažil, aby natočil film, který bude vypadat jinak, než československá předrevoluční produkce, ale dělá to tak okatě (úvodní scéna v lese, výcvik s tanky), až se místy dotýká hranice trapnosti. Takhle se chováme k textům autorů, kteří jsou pro naši poválečnou literaturu sakra důležití? ()
Zajímavé, že záhy po revoluci vznikly po sobě rovnou dva úspěšně filmy podle knižní předlohy odlehčeně pojednávající o službě v československé lidové armádě v 50.letech . včetně několik stejných prvků (pasáž s lidovou osvětou.) Spojujícím prvkem je taky Miroslav Donutil. Z podobných Baronů jsem jsem měl lepší pocit (co teprve z vážněji pojaté Tiché bolesti.) Knižní předlohu neznám, takže nevím, jak moc byla vlastně doopravdy zploštěna, ale hlavní postava Smiřického mi přišla taková nevýrazná, stejně jako vyprávění jeho osobního milostného příběhu (často formou různých rychlých flashbacků) a výkon Lukaše Vaculíka. Ani jiné scény se samotnými vojáky mě zrovna nebraly, stejně jako celá ta ušmudlaná stylizace a v některých momentech naprosto nevhodná hudba. Stejně jako v Baronech zde ale dobře funguje zesměšnění všech těch kapitánů, poručíků atd., jejich frází a hlášek, z nichž některé jsou vážně povedené (abyste se neučil navazovat spojení ještě rok navíc. V ženě dnes vidíme především, co? Především soudruha, soudruzi) a v podstatě především za ty a Donutilovo legendární ,, Cože?" je ta třetí hvězda. ()
Skvěle bluesově podbarvená komedie, ve které vyniká malej uřvanej Roman Skamene, kterej se do role úžasně hodí. Do toho absurdní socialistickej vojenskej výcvik okořeněnej hláškama, postavičkama, fórkama, nápisama na zdi, sexualníma aférkama, několika odhalenejma kozama a bobrem, a to všechno v kombinaci s tankovým praporem. Dany Smiřický je Vaculíkem taky dobře zahranej a Simona Chytrová se mi taky dycky libila. Na podobně laděné Černé barony nebo Copak je to za vojáka to nemá, ale taky je to podle mě docela dobrá komedie... Jak je to možné!?!? COŽE?!!! ()
Při vší úctě k panu Škvoreckému (zvlášť teď) si pamatuji, když prohlásil po premiéře Olmerovo pokusu o zfilmování jednoho z jeho románů, že takhle to v té knize nějak myslel a že je to to pravé. No, devadesátá léta byla hodně zvláštní. Knihu jsem v tom případě pochopil úplně jinak. Snad jen abych nekřivdil, Lukáš Vaculík byl vybrán, dle mého soudu, dobře, jako představitel mladého Smiřického, Škvorecký zamlada jak vyšitej. Z filmu si pamatuju jen uřvaného a přehrávajícího pana Skamene, nějaký kozy frajtryně (kurva, to je slovo) Babinčákový a Donutila na tankový věži....jinak nic. Kniha pro mě výborná záležitost, ostatně jako vše od pana Škvoreckého. Olmer naproti tomu filmová katastrofa, která od dob filmu Bony a klid, filmu v ČR jen škodí. Howgh ()
Galerie (20)
Zajímavosti (34)
- Než sa Vít Olmer pustil do natáčania filmu, dostal ponuku režírovať Obecnú školu (1991), ktorú Zdeněk Svěrák napísal priamo pre neho. Olmer sa však rozhodol pre román z pera Josefa Škvoreckého. (Raccoon.city)
- První český porevoluční film, který se natáčel za soukromé peníze. (jenik71)
- Ve filmu je řečeno, že nadporučík Pinkas byl proletář a bojoval jako důstojník v Anglii. V knize je však jeho osud popsán takto: „Nadporučík Pinkas se kdysi dopustil té chyby, že jako mladý zámečnický tovaryš utekl z Protektorátu směrem na západ. Zažil tam dobrodružství, po kterých netoužil a která mu nikdo nezáviděl (kromě pošetilých mladíků). Nějaký čas pobýval v československé uniformě na neokupovaném území Francie, odkud se mu podařilo utéct na motorovém člunu. V bouři však ztroskotal, byl zachráněn portugalskou obchodní lodí a ta ho dopravila na území Spojených států amerických. Tam byl zprvu internován pro podezření ze špionáže, takže mu nebylo dovoleno odejít k československým jednotkám do Anglie, ale když Japonci napadli Pearl Harbor, ocitl se, a ani nevěděl jak, v americké uniformě na ostřelovaných plážích ostrova Okinawy. Zraněn a vyznamenán několika americkými řády se dostal ke konci války do československých jednotek v Anglii a poté na západní frontě působil jako řidič tanku typu Cromwell, ze kterého se ovšem dalo vylézt jen při určitém natočení věže a tudíž byl zcela důmyslnou kremační pecí na lidi.“ (Jan.Kanak)
Související novinky
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)
Reklama