Muž jménem Ove

Švédi si Stoletým staříkem vytvořili novou odrůdu komedií, která absurdní situace prolíná s realitou všedního života, s čímž je skandinávská kinematografie více než ztotožněná. U Muž jménem Ove mluví za sebe moc hezký a lidský příběh, který je jednou smutný, aby následně lidsky rozesmál duši každého z nás. K tomu prostředí je velice zajímavé, originální a vytváří celou sérii zajímavých situací, které se sice tváří absurdně, ale ve skutečnosti se evidentně zakládají na životních zkušenostech každého Švéda. Taková rivalita Volvo vs. Saab je naprosto geniální. Řezal jsem se u ní smíchy snad pokaždé, kdy jsem tyhle auta ve filmu zahlédl. Během filmu mi bylo tak hezky, že pět hvězdiček by na podobný film bylo sakra málo. (03.02.2017)

Po prečítaní obsahu, som čakala nejakú variáciu Gran Torina na švédsky spôsob. Mýlila som sa však. Tento film mi po skončení skôr pripomenul Single man. Bolesť zo straty blízkej osoby a vyrovnávanie sa so smrťou na iný spôsob. Musím povedať, že aj tento sa veľmi vydaril. Ďakujem axcrisovi za jeho tip, dokonale odhadol môj filmový vkus! (02.09.2016)

Nabručený stařík, který se změnil v "sympaťáka". To už vypadá jako největší trade-mark švédského uměleckého vývozu tohoto desetiletí (minulé bylo o temných detektivkách) - v knihách i ve filmu. Takže originalita na nule, ale prostě stejně se neubráníte a přiznáte si, že tohle schéma funguje. Zde je navíc dobře zakomponovaná retrospektiva. Komediální prvky jsou fajn, především Saab vs. Volvo a pak vs. všechno ostatní. Na 5* to ale není. (26.02.2017)

Časem zjišťuji, že beze sporu zajímavý Rolf Lassgård to se mnou zkrátka umí, další snímek s ním v hlavní roli mi opětovně potvrdil, že hraje s takovou lehkostí a uvěřitelností, až se jedna zarazí a začne přemýšlet nad tím, jestli hraje nebo fakt je.. Příběh ovdovělého muže, který dostal od života poměrně dost naloženo a chtěl to vzdát, mě vtáhnul a nepustil.. Jen si nejsem vůbec jistá, jestli se tohle může stát, no a závěr jsem si vysnila úplně jiný.. (28.05.2022)

Knihu jsem nečetl. Ove je ve svém filmovém podání snímkem na pomezí magického realismu, kdy všechny postavy jsou buď krystalicky dobré, anebo špatné a jejich život je protkán přehnaně tragickými a ironickými událostmi. To, že mě něco podobného nakonec vlastně hodně bavilo, považuji i za kus jakési náhody, protože si stejně tak dovedu představit, že by mi něco z toho zezačátku nesedlo a na celý zbytek filmu bych pak koukal s nelibostí. Ove splňuje tu hranu dobře vybalancované komedie a dramatu, kdy se často smějete a chvílemi dojímáte. A dokonce i samotný Ove, postava, která si v životě prošla solidním peklem, je v průběhu času v očích diváka sympatičtějším a především pochopitelnější. Proces vývoje postavy i vnímání diváka v jednom? No co byste dneska ještě od filmu mohli chtít? 8/10 (30.11.2016)