Hellraiser II: Svázaný s peklem

Všetko, čo bolo v jednotke nepovedané, alebo nedopovedané má dohru v Hellbound. Vrcholí to v úžasnom vyše polhodinovom finále plnom surrealistickej a desivo pekelnej atmosféry. Mystika a mytológia alternatívneho pekla je prepracovaná do posledného detailu a Pinhead a Cenobiti nezlezú z plátna. Efekty sú úžasné a hudba bombastická. Rovnako dobré, ak nie ešte lepšie ako jednotka. PS: Rebríček série: H2, H1, H3, H4, ... H8, H10, H5, H6, H7, H9 (28.05.2007)

Nejdřív se jen prakticky zkopíruje kostra příběhu Barkerova Hellraisera, načež se pak v druhé polovině začnete nudou ztrácet v katakombách inferna s poletujícím Sazínkem vybaveným švankmajerovskými chapadly (Dr.Channard). Dodíval jsem se pouze kvůli patřičně temné hudbě C.Younga a odmaskování Pinheadova krvavého kvarteta a jsem přesvědčen, aniž bych chtěl malovat Leviathana na zeď, že kvalita dalších dílů o pekelné Rubikově kostce bude mít už jen sestupnou tendenci. Snad možná s výjimkou osmičky, kde prý vystupuje nový Cenobit Dorota Máchalová se zabodanými husími brky v hlavě.. (08.12.2009)

Vážne nechutná séria. To je pre horor poklona a žáner akiste musí občas pritvrdiť, aby bol pravdivý a úderný. Ale ak je splatteru a gore príliš, tak je ho proste... príliš. A to je i prípad dvojky. Efekty sú drastické, realistické a teda tým pádom odporné. V súlade s nepísanými pravidlami sequelov je dvojka (ktorá prišla len rok po jednotke) väčšia, epickejšia, ambicióznejšia a obľúbené ingrediencie z jednotky sa dočkali výraznejšieho priestoru (Cenobiti v čele s Pinheadom, u ktorého sa dozvieme minulosť). Dvojka je strašne monštruózna – hudba Christopera Younga ohlušujúco buráca až je to otravné a rušivé, kulisy sú megahororové, krvavých trikov je tak veľa, že pretekajú do záverečných titulkov. Navyše je tu ako bonus psychiatrická liečebňa, čo tvorcovia zrejme obšľahli z úspešnej Nočnej mory z Elm Street 3, ktorá mala premiéru o rok skôr. Mnohí dvojku stavajú nad kultovú jednotku, ale ja som sa v deji jednak trochu strácal, jednak ma nebavil, jednak nechutností bolo na môj vkus priveľa a ako jednotka, tiež dvojka obsahuje v podstate len minimum vyložene kladných, sympatických postáv. V dvojke sa síce vracia šarmantná Ashley Laurence (a pomáha jej nová generácia v čele s blondínou v podaní Imogen Boorman), ale inak sú všetci zlí, zákerní, temní alebo proste „iba“ zvrhlí, úchylní a psychopatickí. Zo starých známych sa okrem Ashley a Douga Bradleyho ako Pinheada vracia aj Clare Higgins ako Julia, fanúšikov Votrelcov potom akiste poteší prítomnosť Williama Hopea alias poručíka Gormana. Kuriózne je, že dvojka príliš nemá o čom byť a tak, aby sa natiahol čas, prvých 20 minút neustále niekto spomína na udalosti z prvej časti, vrátane dlhých flashbackov. Režisérske opraty po Cliveovi Barkerovi prebral Tony Randel (Chřestýši, Amityville 1992, Klíšťaťa). Clive zostal ako šéf výroby. (21.01.2011)

Musim uznat, že pokračování kultovního Hellraisera je sám o sobě brutální nářez. Fanatismů, goru a bizarností je tu dvakrát tolik, ale logicky je to všechno postaveno na míň konzistentním příběhu a ještě daleko víc béčkovém ději, kde se na rozdíl od prvního dílu dějí vyslovené stupidity a nelogičnosti. Holt klasický syndrom přeplácanosti sequelů. Hodně mě mrzel taky trestuhodně nevyužitý úžasný potenciál Pinheada a jeho partičky, kde zejména jejich závěrečná scéna mě vysloveně zklamala. Tohle je ale celkem solidně vyváženo představením skvostného nového Cenobita, pana doktora! Celkově mě film ale bavil minimálně stejně, jako díl první a u některých zvlášť vypečených bizardností jsem si přímo mlaskal blahem. _ "Your suffering will be legendary, even in hell !!!" (12.02.2011)

Hellraiser II aneb záhada hlavolamu se vrací a s ní i staří známí cenobité v čele s úchvatným Pinheadem o jehož minulosti se zde dozvíme trochu více. Dvojka nabízí ještě krvavější dobrodružství než díl první, cenobité jsou zde děsivější a Kirsty ještě více sexy. Film se odehrává v areálu psychiatrické léčebny - ideální místo pro spojení se samotným peklem. Všudypřítomní vřeštící blázni jen dotvářejí onu ponurou a nepříjemnou atmosféru filmu, kdy ke konci nevíte co je horší, jestli peklo a nebo realita. Clive Barker má skutečně hodně bujnou fantazii a opravdu bych nechtěl prožít některý z jeho snů. Ovšem své představy umí brilantně přenést na plátno a to se cení. A pokud někdy narazím na zakrvácenou matraci s řetězi, nebudu si myslet, že zde došlo k brutálním sexuálním orgiím a radši se jí zdaleka vyhnu ;) (05.04.2007)