Režie:
Bernardo BertolucciKamera:
Vittorio StoraroHudba:
Gato BarbieriHrají:
Marlon Brando, Maria Schneider, Maria Michi, Marie-Hélène Breillat, Catherine Breillat, Jean-Pierre Léaud, Catherine Allégret, Massimo Girotti (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Paul, Američan ve středním věku se v opuštěném pařížském bytě k pronajmutí setkává s mladičkou Francouzskou Jeanne. Paulova žena spáchala sebevraždu, Jeanne plánuje svatbu s mladým filmovým režisérem, nesourodá dvojice, která by na ulici sotva o sebe zavadila pohledem. Mezi odřenými stěnami kolem sebe krouží dvě bytosti, které se chtějí vzájemně přiblížit, ublížit si, a především obhájit svou existenci. Film zatracovaný a obdivovaný, nemohl nevzbudit skandál a kontroverzi až po úplné zatracení. Nedostižný Marlon Brando, odvaha a bravura Bernarda Bertolucciho a kamera Vittoria Storara vytvořili neopomenutelný film světové kinematografie. (Česká televize)
(více)Recenze (243)
Fascinující "úchylárna", kterou vůbec nemůžu vyhnat z hlavy. Snímek naprosto nečitelný, překvapující, v jistých ohledech pro někoho možná až šokující, přitom ale zároveň citlivý a něžný. A do toho všeho uhrančivý Marlon - that guy was really SOMETHING. ()
Marlon Brando je na dně, tak se rozhodne, že to ze sebe vyšuká. A pěkně kontroverzně. A pak jinak jen konverzuje a konverzuje a já usínám a usínám a pořád nemůžu Bertoluccimu přijít na chuť. ()
No, možná ještě nejsem ve stadiu, kdy tohle ocením... Postava Jeanne mi přišla taková nějaká naivní, nesympatická, ujetá... A chlápek sice zažil bolest, která ho poznamenala, ale takhle? nene, takovej musel bejt vždycky... Celý děj je jako pomatení mysli, nepřirozený a nesrozumitelný. Takže tři hvězdičky za originalitu a ten konec. ()
Uznávám velké umělecké kvality tohoto snímku i herecké umění M. Branda i krásnou tvář předčasně zesnulé Marie Schneiderové. Film měl bezesporu po technické stránce kvality, které ho dnes asi řadí ke světové klasice. Jenže mi trochu pokulhával samotný příběh Američana vlastnícího hotýlek v Paříži, mladé krásné dívky a jejího snoubence. Vytvořil se milostný trojúhelník, který mi prostě z hlediska chování té mladé ženy, jejíž jméno snad vůbec nebylo vysloveno, nesedělo. Snad to měl být film oslavující sexuální vyžití bez ohledu na měšťáckou morálku. Vyvrcholilo to právě tím nekonvenčním vystoupením opilé dvojice uprostřed soutěže o nejlepšího tanečníka tanga v Paříži. To byla scéna, která se mi nejvíc líbila a asi to tak chtěli i tvůrci. ()
Obľúbený film Brada Pitta, Luca Guadagninu či Juraja Loja. Nehorázna autorská odvážnosť v témach (psycho)sexuality, ktorá bola v mainstreamovom kine možná snáď len v sedemdesiatkach (Caligula, Turks Fruit). Do toho fantastická kamera umelca Storara, ktorá sníma Paríž melancholicky, ponuro a nezabudnuteľne. Kontroverzná antiromantika, ktorá by bola dnes (nie pre nahotu) ešte kontroverznejšia ako v čase uvedenia, idúca na dreň nezdravého D/S vzťahu, živočíšneho, eskalujúceho rozklad dvoch stratených duší, čo mi občas pripomenulo o dekádu mladší Newyorský pop Adriana Lyna, 9 a pol týždňa. Poburujúce, dekadentné, nihilistické. ()
„Nevím, jak vám mám říkat?“__ „Já nemám jméno!“__ „Chcete znát moje jméno?“__ „Ne, ne, nechci! Nechci znát tvoje jméno! Ty nemáš jméno a já taky ne! Žádná jména!“__ „Vy jste blázen!“__ „Možná že jsem, ale nechci o Tobě nic vědět! Nechci o tobě vědět, kde bydlíš, ani odkud pocházíš. Nechci vědět nic!“__ „Vy mne děsíte!“__“NIC!“ Film o všem co je v životě podstatné, totiž nic, kde člověk překročí hranici otěží nejpevnějších – vlastní individuality a alespoň na chvíli se nadechne v tom nezměrném a očistném nic. ()
Ve svém čase skandální film,pro své odvážné erotické scény.Dnes vyznívá spíše jako psychologické drama,okořeněné pohledy na krásné tělo Marie Schneider.Film je to kvalitní,ale není určen pro nějaké časté opakování.Viděl jsem ho podruhé a myslím,že to už stačí. ()
Cakala som nieco skandaloznejsie a tvrdsie ale nemozem povedat, ze by sa mi vysledny produkt nepacil. Prave naopak. ()
Vulgárne, poistky vybíjajúce scény a dialógy a jeden z ďalších tvári M. Branda ktorému skvele asistuje M. Schneider. Vo vnútri toho celého však zmysluplný scenár nehľadajte! Film, ktorý sa stal „kultovým“ len vďaka scénam pre dospelých. Osobné hodnotenie: 71% (***) ()
Poslední tango v Paříži je pravděpodobně dílem mentálně chorého člověka a po delší době opět jedním z těch, které nedokážu zhlédnout do konce. Nevzpomínám si, kdy naposled jsem viděl takovou smysl postrádající slátaninu. ()
Nedovoluji si rozsáhle soudit dílo, které natočil tak věhlasný režisér a které mělo ve své době (a stále určitě má) punc kvality, i přes jistou kontroverzi, která je s tímto snímkem spojená. Bohužel jsem jeho poselství či myšlence absolutně neporozuměla, jako bych právě dočetla nepochopitelný román z období existencionalismu. Když k tomu připočtu pro mě převážně nechutné scény sexu a nelogický konec, nemohu hodnotit lépe než 40%. ()
Podzimní, úzkostlivě melancholické, umělecké dílo. Chtělo by se mi říci hezké, krásné, ale vzhledem k tomu jak je film v některých situacích drsný a naprosto bezprostřední, se mi příčí použít takových slov, ale takový nějaký je. ()
Lehce... chvílemi i trochu víc dekadentní. Na jedné straně plné vizuálně úchvatných scén a záběrů. Na druhé straně ale také plné nechutných a odpudivých scén. Plné citů, plné vášně, plné tělesnosti. Plné krásné hudby. Tango je obřad. Na scénu nastupuje další taneční pár... A já vlastně ani nevím, kdo to byl. Nekonvenční podívaná, která uvízne v paměti. Dostalo mě to! ()
Tento film se určitě umí vrýt pod kůži díky několika kultovním a silným scénám. A i vlastně tou svojí nepravděpodobností, nahodilostí, bezstarostností a intenzitou. Zajímavý vhled do krátkých částí životů pár lidí v Paříži. (hráč a naivka - magnifique! 😎) ()
Herecký a zmyslový úžas. Kolotoč myšlienok,rýche strihy času. Dalsie divadlo pred kamerou a dalsia vzacnost od Brandoa, ktorého schopnosti uz neboli odrazom herectva, ale života ako človeka-sofistikovaneho experimentatora a potrvrdzovača právd. Tazky pucik pre sucasneho divaka. bez mála fajf. ()
Další film o ničem a přitom o všem. Musím říct, že jsem se ani jednu minutu z celých 129 minut filmu nestihl nudit. Napínavé a přitom klidné. Nepochopitelné, přitom jasné jak facka. Skvělý závěr: "Neznám jeho jméno... Nevím kdo to je... Neznám jeho jméno..." ()
Pornografie s nárokem na umění... Film je primo drastickou ukázkou brutálního amor fou. Sexuální praktiky, které Paul dívce vnucuje jsou ponižující, mnohdy perverzní, ale Jeanne si nechá vše líbit. Skvělý Marlon Brando v předchůdci, už ted si myslím, trapnych Odstínů šedi... ()
Bertolucci aj v tomto filme buržoazne vedomie nahlodava problematickou sexualitou hrdinov .Z filmu vyčnieva komorny existencializmus a jeho provokativnost spočiva v obscenite s akou su eroticke sceny nakrutene.Vo filme su typicke bertolucciovske urbanne scenerie a invenčna kamera evokuje modernu temu odcudzenia,erotika sa naopak stava platformou pre odvijanie mytologyckych štruktur,ktore filmu davaju ritualny charakter s očakavanym tragickym vyustenim. ()
Má svý problémy, každý má svý problémy, ale ty režisérovy mě moc nezajímají. Ovšem pár zajímavých míst se najde. ()
Paříž byla kdysi romantickým místem, kam lidé jezdili naplnit své potřeby prasáren, lásky, sebezničení. ()
Reklama